;

…..stojí za přečtení a zamyšlení, jestli náhodou se nechováme všichni podobně….

09:54

 

I řekla jednou sova zvířátkům v lese. To, na co myslíte, soustřeďujete na to svou pozornost, to má zkrátka tendenci se stát. To materializujete a tvoříte dohromady v našem Lese. Někdo tvoří více, někdo méně, někteří proti sobě a jiní zase spolu. To, co se nakonec stane, je výsledkem myšlenkové tvorby vás všech dohromady. Tak nějak funguje svět, řekla sova a usnula.

Málokdo ze zvířátek však pochopil, o čem to sova vlastně hovoří. Málokdo si dokázal představit, jak se tvoří Les myšlenkami. A téměř nikdo nepochopil, jak někdo myslí a přitom tvoří méně a jiný myslí a přitom tvoří v Lese více. To snad lze nějak jinak myslet? A jak jinak? Sovo, sovo! Proč už zase spíš?

Jen chytrá liška znalá ledasčeho se dovtípila, co sova právě všem řekla. A té lišce bylo v lese už velmi dlouho těsno. Bylo tu moc agresivních vlků, silných lvů a tupých ale mohutných medvědů, a tak nějak proto i stále méně chutných zajíců, kteří by uspokojili věčný liščí hlad. A tak se liška rozhodla použít lest.

Liška dobře věděla, které plody a bobule v lese škodí zdraví zvířat. Některé škodily moc a hned. Některé škodily méně. Jiné škodily málo a jejich nedobré účinky se projevovaly nejčastěji až za dlouhou dobu. A právě ty třetí si liška vybrala. Jejich škodlivé účinky totiž zvířátka v lese prakticky nemohla zpozorovat a k těmto bobulím je snadno přiřadit. A právě o těchto bobulích začala nejprve všem v lese vyprávět, jak jsou zdravé a dobré. (Kromě zajíců samozřejmě. Těm prý tak nějak trochu nesvědčí.)

Nejprve takto liška obelhala sojky. A sojky, jak se ví, ty už všechno samy po lese roznesou a samy roztroubí, aniž by o tom, co roztrubují, skutečně samy něco věděly. Stačilo počkat a za měsíc si o těch zdravých bobulích už povídal celý les. Za dva měsíce je téměř všichni z lesa už také jedli. A když se poté za tři měsíce ozval moudrý doktor šnek (hodně dlouho to trvá šnekovi, než si o bobulích vše zjistí a vše pečlivě prozkoumá), že bobule škodí zdraví zvířátek a že proto budou jednou nemocné a budou mít poškozená mláďata, nikdo už mu nevěřil. Všichni se mu dokonce i smáli. Vždyť celý les přece ví, že ty bobule jsou zdravé a prospěšné. Považuješ nás snad všechny v lese za hlupáky, nebo jsi ten hlupák spíše ty sám? Odpověz si šneku. A tak se zvířátka smála šnekovi a dál jedla zdravé bobule o kterých to přece všichni ví. A když něco všichni ví, tak to tak přece je, nebo ne?

Liško, liško, co jsi to sama sobě udělala? Chtěla ses zbavit v Lese mnoha zvířátek a přitom jsi jejich pozornost a myšlenky zaměřila na to, že po těch bobulích budou zdravá! A ony to teď svými myšlenkami také dokážou. Ty bobule totiž nyní budou fungovat liško. O tom přece hovořila moudrá sova. Nebo ne?

Ale liška se ve svém doupěti jen uculuje a pochechtává. A uculuje se více a pochechtává stále hlasitěji. He, he, he! Che, che, che! Na prohnanou kmotru lišku si ti lesní tupounci jen tak nepřijdou. Sojky přece neroztubují, že bobule učiní nemocná zvířátka zdravými. To liška sojkám neřekla. Liška řekla sojkám, že bobule zabrání tomu, aby zvířátka onemocněla chujkou, fujkou a žblujkou. To jsou buď tak banální nebo tak vzácné zvířecí nemoci, že když si bobulemi pár zvířátek opravdu zachrání zdraví či život, o moc více zdravěji to v Lese rozhodně vypadat nebude. A špatné účinky nezdravých bobulí proto stále berou prim a dělají mezi zvířátky v čase v čase své. A o chujku, fujku a žblujku se tu samozřejmě vůbec nejedná.

No ale to jsi přece také nechtěla a nesledovala, liško. Ty bobule sice škodlivé jsou, ale spíše až za dlouhou dobu a ne zase tak moc, jak by sis sama přála. Takže co teď bude dál?

A Liška najednou po pěti měsících opět obíhá Les a sem tam nějaké té sojce špitne, že doktor šnek měl tenkrát pravdu. Poslouchejte více slova doktora šneka.  Bobule jsou sice dobré proti chujce, fujce a žblujce, ale mají také nežádoucí účinky na vaše zdraví. Sojky, řekněte tu informaci všem! Ale vždy při tom dodejte, že tohle tvrdí jen ten bláznivý doktor šnek. A sojky už letí a křičí do Lesa informace o nežádoucích účincích bobulí a bláznivém názoru doktora šneka.

Co to děláš liško?

A liška se ve svém doupěti jen uculuje a pochechtává. A uculuje se více a pochechtává stále hlasitěji. He, he, he! Che, che, che! HA, HA HA! A samolibě si pod čumáček mrmlá: Tak, teď skoro všichni jedí jedovaté bobule a poškozují si zdraví. Jen málokomu to přitom skutečně pomohou proti v podstatě banální chujce a velmi vzácné fujce a žblujce. A navíc ještě všechny zvířátka vědí a soustředují svou pozornost a myšlenky na existenci nežádoucích a nezdravých účinků bobulí. A přestože tomu až tolik nevěří, pořád to zkoumají a povídají si o tom. A ono…

A ono se to teď skrze jejich myšlenky a pozornost stvoří a ty bobule tak budou stále nebezpečnější a nebezpečnější a budou poškozovat stále více zvířátek a jejich mláďátek (kromě zajíců samozřejmě). A protože to tvrdí jen ten hloupý, polobláznivý šnek, který je sám, nepřesvědčí to mnoho zvířátek a dostatečná většina bude ty stále nebezpečnější a nebezpečnější bobule polykat pořád. A teď už opravdu vychcípáte chamradi jedna masožravá, než na to přijdete. He, he, he! Che, che, che! HA, HA HA! Směje se ve svém doupěti liška.

A tak chytrá proradná liška byla ráda, že zvířátka jedí nebezpečné bobule a přitom byla neméně ráda, že zvířátka vědí, povídají si a zaměřují svou pozornost a myšlenky na jejich možné nežádoucí a nezdravé účinky. Dokud bobule všichni hromadně žerou, ať se o jejich nezdravých účincích co nejvíce ví a hovoří, chechtá se pod čumáčkem liška a je ráda, že moudrá sova tak ráda a tak dlouho spí. Vždyť ta jediná by zvířátkům v Lese asi mohla říct… A kdo ví, jak by to potom dopadlo s liškou.

Napsal a přeložil: Jeeen de La Frontaine  

Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.
Loading...

AdBlock je aktivní

 

 

Používáte nástroj pro blokování reklamy. 

Budeme rádi, když naši práci oceníte a nastavíte pro tento web výjimku v Adblocku.

Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.