Při výpadku proudu je infrastruktura většinou ochromena. Odborník vysvětluje: „Mnoho lidí není na mimořádné události dostatečně připraveno.“

„Otázkou není, zda přijde, ale kdy přijde.“ Větu o hrozícím výpadku elektřiny pronesla ministryně obrany Klaudia Tannerová (ÖVP) teprve nedávno. V případě úplného výpadku proudu by náhle selhaly velké části infrastruktury.

Současné odhady předpokládají, že přibližně třetina obyvatel Horního Rakouska je na výpadek proudu připravena jen stěží nebo vůbec.

Domácnosti zatím nemají dostatečná opatření pro nejhorší scénář: „Pokud jde o osobní bezpečnostní opatření, je co zlepšovat,“ říká v rozhovoru pro Heute generální ředitel Hornorakouského svazu civilní obrany Josef Lindner. „Cílem je, aby přibližně 70 procent obyvatel Horního Rakouska bylo soběstačných.“ Podle Lindnerova hodnocení je v současné době mnoho lidí „málo připraveno“.

„Pokud jde o osobní bezpečnostní opatření, je co zlepšovat.“  – generální ředitel hornorakouského svazu civilní obrany Josef Lindner

Hornorakouský svaz civilní obrany doporučuje pro získání informací během výpadku proudu nouzovou vysílačku na kliku. Poptávka po těchto zařízeních prudce vzrostla od začátku pandemie Covidu a konfliktu na Ukrajině: „Nejprodávanějšími produkty v našem obchodě jsou nouzové rádio a nouzová varná souprava,“ říká Lindner.

Navzdory pravidelným varováním však velká část obyvatel není na katastrofický scénář připravena. „Během velkých povodní na Dunaji jsme viděli, že jedním z prvních úkolů záchranných složek bylo zásobování obyvatelstva potravinami, protože to nemělo zásoby“, řekl prezident civilní obrany Michael Hammer pro ORF. „Takže taková situace může nastat poměrně rychle.“

Civilní obrana doporučuje mít doma zásoby na týden: rozhodně je třeba mít po ruce vodu, ovoce, zeleninu, mouku, brambory a rostlinný olej.

Každý občan by měl být schopen žít soběstačně alespoň deset dní, lépe dva týdny.

Zdroj: heute.at

 

Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.