České vesnice prodané Arabům – Kvítkov, Modlany, Drahkov

Kvítkov – černě vyznačené pozemky se zahraničním majitelem

Drahkov – černě vyznačené pozemky s arabským majitelem

Kvítkov, vesnička s necelou stovkou obyvatel 5km východně od Teplic, se možná stane jednou z prvních arabských obcí u nás. V katastru nemovitostí obcí Modlany, Drahkov a Kvítkov nalezneme přes sto nových stavebních parcel ve vlastnictví cizinců z Kuvajtu či Saúdské Arábie. Nová výstavba tak výrazně přečíslí stávající rozlohu a počet obyvatel. Místní občané stanou ve své obci menšinou, většinu bude tvořit arabské osazenstvo ze zemí vyznávajících nejkonzervativnější islámský fundamentalismus. Vzhledem ke zkušenostem s „kulturními rozdíly“ a problematickým soužitím s dočasnými lázeňskými hosty v Teplicích bude následovat odchod místních a pokles ceny ostatních nemovitostí. Vznikne paralelní společnost. Islámská, salafistická enkláva v srdci Evropy…

[wp_ad_camp_1]

V Teplicích za panování primátora Kubery (ODS) už zdaleka nejde jen o lázeňské hosty. Stále více muslimů se v Teplicích a okolí zabydluje na stálo. Za vydatné podpory místních politiků a spekulantů s pozemky Teplice a okolí procházejí první fázi procesu islamizace – usidlováním muslimů, které se už samo nezastaví. Jak známe od našich západních sousedů, čím silnější komunita, tím více přitahuje další a počet narůstá exponenciálně. Důsledky jsou zřejmé.

Jedním z míst, kde se muslimové zabydlují, je obec Modlany. Modlany leží na východním okraji Teplic a pod působnost tamního obecního úřadu spadají i okolní vsi Věšťany, Suché, Drahkov či Kvítkov. Zvláště dvě posledně jmenované se mohou těšit na doslova příval cizinců.

Jak k této situaci mohlo dojít?

1) v důsledku členství České republiky v EU byla v roce 2011 zrušena všechna omezení pro nabývání nemovitostí v ČR cizinci. A to se týká i cizinců ze třetích zemí mimo EU.

2) územní plán: obec nemůže zakazovat nikomu pozemek a následně na něm zbudované obydlí vlastnit. Co ale obec fakticky může a má dělat, je v rámci územního plánu obce regulovat zástavbu a zachovávat si prostřednictvím územního plánu vliv na její budoucí podobu. A když to nedělá…

3) spekulace s cenou pozemků: pokud se ze zemědělské půdy stane místo určené k bytové zástavbě, cena pozemku obvykle nesmírně vzroste. To je pro majitele velmi lákavé zhodnocení, které ovšem zcela závisí na rozhodnutí obce v územním plánu. A zde je nejspíše zakopaný pes.

Zastupitelé Modlan schválili v letech 2009 a 2011 nový územní plán, ve kterém byly obrovské plochy původně zemědělských pozemků Kvítkova a Drahkova změněny na plochy k bydlení a následně byly rozparcelovány na stavební pozemky. Změny plánu tak umožnily výnosný byznys pro ty, kteří si pozemky pořídili jako zemědělskou půdu a pak je prodali jako stavební parcely. To je i případ bývalého starosty a současného zastupitele obce Modlany Pavla Rajčana. První změna územního plánu se přitom začala připravovat v době, kdy ještě obec vedl.

[wp_ad_camp_1]

Rajčan prodal parcelu 25 000 metrů čtverečních pro stavbu téměř třiceti domů kuvajtskému investorovi. O kroku, který může zásadně změnit podobu obce, neřekl starostce ani zastupitelům. „Chtěl jsem to původně prodat českým developerům, ale nebyl zájem, trh se zbortil. Pak přišla nabídka, která není v rozporu se zákonem.“

„Jako soukromé osobě se mi to nelíbí, ale jako starostka s tím nemůžu nic dělat,“ řekla o prodeji pozemků starostka Modlan Stanislava Kondrlová.

Proti zvětšující se arabské kolonii v Modlanech před dvěma lety vznikla petice místních občanů. „Pokud někdo prodá pozemky lidem, kteří nejsou 99 procenty místních vítáni, je to pro obec katastrofa,“ domnívá se zastupitel Karel Secký. Krajské zastupitelstvo se s petici seznámilo, žádné kroky ale nechystá. „Názor na to můžeme mít jakýkoliv, ale zastupitelstvo nemohlo nic jiného udělat, než jen vzít petici na vědomí. Jedná se o soukromé pozemky,“ zdůvodnil rozhodnutí zastupitelstva hejtman Oldřich Bubeníček.

Co dále?

Celkem je v Modlanech v majetku Arabů asi 110 tisíc metrů čtverečních stavebních parcel. Jde zhruba o dvě stě stavebních parcel. Rozkládají se hlavně v částech Kvítkov, Drahkov a Suché. Občanský spolek Periferní vidění odhaduje, že na nich majitelé chtějí postavit až 250 rodinných domů. Jen v Drahkově má vyrůst odhadem až 96 arabských domů. Během podzimu 2016 došlo k dalším prodejům parcel.

Dá se tomu zabránit? Ve chvíli, kdy jsou pozemky prohlášeny za stavební parcely a jsou už prodané novým vlastníkům, je vše skončeno. Je samozřejmě možné protahovat a odkládat výstavbu vznášením připomínek ohledně vodního hospodářství, ochrany přírody nebo stavebních formalit. Očekávat, že průtahy nové majitele odradí natolik, že se stavby úplně vzdají, je nereálné.

A jaké je poučení pro příště? Vlastník může svůj pozemek prodat komukoliv, včetně cizinců nebo zájemců, kteří nejsou jako sousedé vítáni. Společenský tlak na zodpovědnost vůči sousedům v obci může takové rozhodování ovlivnit, ale proti lákadlu velkého zisku vyhraje jen těžko.

Naprosto zásadní moc ovlivnit novou výstavbu v obcích mají místní zastupitelstva. Pokud si nechají kontrolu vzít z rukou, jsou špatnými hospodáři a měli by se zodpovídat těm, kteří je volili. Občané mají možnost zastupitelům důrazně připomenout rizika změn územních plánů a sami si hlídat, aby něco takového nemohlo v jejich obci projít. Budoucnost obce tak stojí a padá na každém jednom z občanů, na tom, jak se zajímají o dění na radnici a jestli se dokážou včas a hlasitě ozvat.

[wp_ad_camp_1]

Je zřejmé, že zastupitelé Modlan postupovali zcela necitlivě a nebránili zájmy obyvatel Kvítkova, když v územním plánu připustili výstavbu násobně překračující stávající rozlohu a počet obyvatel obce. Zároveň se zastupitelstvo zahrnutím obrovských ploch v soukromém vlastnictví do ploch bydlení zbavilo i vlivu nad tím, co za zástavbu nakonec v obci vznikne. Místní se k akci dostali až ve chvíli, kdy už nemohli prakticky téměř nic ovlivnit. Nyní nemá obec vůbec žádný vliv, jak představitelé obce sami přiznávají – a obyvatelé vsí pod Modlany spadajících se mohou těšit na luxusní muslimská ghetta.