Peking údajně zcela zastavil nákup ropy z Íránu poté, co Washington zrušil dočasné výjimky z ropných sankcí proti Íránu. Napsal o tom americký list Wall Street Journal s odkazem na zdroje v íránském ropném průmyslu.
List se odvolává na Rahíma Zarého, který je členem parlamentní komise pro ekonomiku. Výjimku z amerických sankcí, které míří na íránský energetický sektor a export ropy, Washington poskytl Číně, Řecku, Indii, Japonsku, Jižní Koreji a Turecku. Tyto země v březnu kupovaly celkem 1,6 milionu barelů ropy denně. Poté, co výjimka byla v dubnu zrušena, obchod skončil.
„Sankce skutečně dodržují,“ cituje WSJ íránského poslance.
V polovině května na íránském ostrově Kharg v Perském zálivu došlo k načerpání ropy do čínského tankeru. Analytici se proto nejdříve domnívali, že Čína pokračuje v nákupu íránské ropy. Jak se ale později ukázalo, tanker se nejdříve vypravil do Indonésie a teď se nachází v Ománském zálivu.
Podle zdroje v íránském ropném průmyslu kvůli nedostatku odběratelů došlo k naplnění všech skladišť na pevnině a ropu nyní skladují v tankerech. Další zdroje potvrdily, že Čína s nákupem ropy přestala.
V Teheránu stále doufají, že se jim podaří obnovit dodávky ropy do Číny. Jeden z íránských soukromých obchodníků s ropou vyjednává o prodeji dvou milionů barelů ropy malé čínské rafinérii. Obchod ale musí ještě schválit úřady obou zemí.
V polovině května agentura Reuters psala, že Čína nadále kupuje íránské ropné produkty. Podle Reuters v ropném terminálu Čou-šan bylo odbaveno 130 tisíc tun topného oleje z Íránu. Podle novinářů se jednalo o nelegální schéma, při kterém se topný olej přečerpával z tankeru na tanker, a příslušné dokumenty potvrzující původ nákladu byly padělány.
Spojené státy v loňském květnu vystoupily z jaderné dohody s Íránema uvalily na Islámskou republiku nové sankce. Jejich cílem je zcela zabránit íránskému ropnému exportu. V květnu Washington uvalil sankce i na vývoz íránských průmyslových kovů.
Íránský prezident Hasan Rúhání začátkem letošního května uznal, že současné americké sankce drtí ekonomiku země více než válka s Irákem v 80. letech.
„Čelíme nebývalému tlaku našich nepřátel v dějinách naší islámské revoluce,“ uvedl. Dodal ale, že je přesvědčen o tom, že země dokáže tyto podmínky překonat, ale pouze za předpokladu, že zůstane sjednocena.
Íránský prezident v současnosti čelí rostoucí kritice ze strany konzervativní opozice, která je nespokojena s jeho reformními snahami a skutečností, že investoval tolik času a prostředků na uzavření jaderné dohody, ze které Washington nakonec vystoupil.
zdroj: 9
Vážení pokud má USA stále takovou moc, že může cokoliv si zamanou diktovat komukoliv na této planetě, tak nevidím nikde žádnou sílu, který by to mohla změnit. Není to země na pokraji krachu, nebo čehokoliv jiného.