„Není měřítkem zdraví dokázat se přizpůsobit těžce nemocné společnosti.“ Krishnamurti

Jak zjistíme, že je naše společnost hluboce nemocná?

1) Naše společnost znečišťuje vzduch, který potřebuje dýchat.

2) Naše společnost znečišťuje vodu, kterou potřebuje pít.

3) Naše společnost znečišťuje jídlo, které potřebuje jíst.

4) Naše společnost znečišťuje mysl, kterou potřebuje, aby se vyvíjela.

 

Jakýkoli systém, který přiměje své lidi, aby dýchali znečištěný vzduch, pili znečištěnou vodu, jedli znečištěné jídlo a pak i nadále pokračovali ve všech těch činnostech, které znečištění způsobují, je hluboce nemocnou společností.

V podstatě se samotná lidská pohoda stala nepřítelem státu. Centrálně řízené hospodářství funguje pouze s nezdravými, oddělenými jednotlivci. Nemůže pokračovat, jestliže jsou lidé zdraví a spojení. Stručně řečeno: centrálně řízené hospodářství selhává, jakmile dost lidí dosáhlo pocitu blahobytu.

Takže pokud je blahobyt státním nepřítelem, pak dá rozum, že každý, kdo blahobyt hledá, je také nepřítelem státu. Stejně jako se ti, kteří hledají zdraví, vitalitu a svobodu, snadno stávají nepřizpůsobivými hluboce nemocné společnosti, tak ti, kteří hledají blahobyt, se snadno stávají nepřáteli státu.

Svoboda je nepřítelem státu:

„Stát je jméno té nejchladnější ze všech chladných příšer. Chladně lže, a tato lež mu sklouzává z úst: ‚Já, stát, jsem lid.‘ “ Nietzsche

Nemějte žádné iluze, krácení lidské svobody je záležitostí státu. Na každém kroku Goliáš státu zvedá svou ošklivou hlavu a kontroluje volný pohyb jinak svobodných jedinců. Je to monstrózní hydra nadměrné síly, odhodlána udržet své lidi pod kontrolou, ohrazeny a pod vlivem iluze ochrany a bezpečnosti, a pod neustálým klamem zákona a pořádku.

Žádný národní stát na této planetě není skutečně svobodný. Všechny jsou falešně „svobodné“. Jsou někdy „svobodné“ pouze uvnitř nezdravé škatule svých podmínek. Proto svobodné nejsou. Skutečná svoboda umožňuje volný pohyb lidí a umožňuje lidem vládnout sobě samým pod vedením zlatého pravidla a principu neagrese.

Takže co si má člověk počít tváří v tvář takové obludnosti? Staňte se Davidem proti Goliášovi. Staňte se Heraklem proti hydře. Staňte se dobře vyzbrojeným beránkem, který zpochybňuje všechny hlasy. Staňte se odvážným navzdory všem zbabělcům.

Ale před tím musíte prověřit sami sebe. Musíte se stát svobodnými. Pokud nejste svobodní, nemůžete být hrdinní. Musíte být svobodní, abyste získali takovýto typ odvahy.

 

Zlaté pravidlo je nepřítelem státu:

„Žijte jednoduše tak, aby ostatní mohli jednoduše žít.“ Gándhí

Centrálně řízené hospodářství je protikladem zlatého pravidla. Proč tomu tak je? Protože stát požaduje, abyste se navzájem chovali tak, jak to stát vyžaduje. To je opak zlatého pravidla.

Stát vás oklamává, abyste věřili, že lidem je stát. Ale stát lidem není. To je iluze lidu. Lidé jsou tvořeni jednotlivci. Individualita je založena na svobodě. Další svoboda je postavena na jednotlivcích umožňujících, aby ostatní lidé byli svobodní. Stát neumožňuje jednotlivcům, aby byli svobodní. Dává jednotlivcům „povolení“ k tomu, aby byli svobodní pouze za určitých podmínek, což je iluze svobody.

Pokud je svoboda základem zlatého pravidla, pak je jeho páteří souhlas. Bez souhlasu existuje jen znásilnění. Souhlas je prvořadý.

Je to jednoduché: Rozdíl mezi loupeží a dobrým obchodem je souhlas. Rozdíl mezi vraždou a asistovanou smrtí je souhlas. Rozdíl mezi znásilněním a zdravým sexuálním setkáním je souhlas. Rozdíl mezi útiskem a svobodou je souhlas. Rozdíl mezi nátlakem a dobrovolností je souhlas. Souhlas je vše.

Pokud vám nechci prodat svůj dolar k vašim úmyslům a vy mi ho i přesto ukradnete, tak je to loupež, protože jsem nesouhlasil. Pokud s vámi nechci mít sex, ale vy se mnou sex máte i přesto, je to znásilnění, protože jsem nesouhlasil. Mám-li pocit, že váš zákon je nemorální a vy mě nutíte, abych ho následoval, je to útlak, protože jsem nesouhlasil. Pokud se nechci vzdát svých peněz vůči vašemu svévolnému daňovému systému, ale stejně mě nutíte, abych tak učinil, je to donucení, protože jsem neudělil svůj souhlas.

Abyste byli zdravou, zodpovědnou, morální a spravedlivou lidskou bytostí, musíte dovolit ostatním dát jejich souhlas. V opačném případě porušujete zlaté pravidlo.

Pokud jsou vaše hodnoty založeny na tom, že násilí je řešením problémů, pak vaše hodnoty porušují zlaté pravidlo. Pokud jsou vaše hodnoty založené na bránění svobodě druhých, pak vaše hodnoty porušují zlaté pravidlo. Pokud jsou vaše hodnoty založeny na nucení lidí, aby vám dali peníze, když nesouhlasili, pak vaše hodnoty porušují zlaté pravidlo.

V konečném součtu tedy: Pokud jsou vaše hodnoty založeny na porušení zlatého pravidla, pak jsou vaše hodnoty nemorální, nespravedlivé a nezdravé.

 

Nenásilí je nepřítelem státu:

„Oko za oko a celý svět bude slepý.“ Ale „Když existuje jen volba mezi zbabělostí a násilím, doporučuji násilí.“ Gándhí

Stát chce násilné občany, aby je mohl ovládat. Když jsou lidé nenásilní a soucitní vůči sobě, stát nemá ospravedlnění, aby bránil svobodě (ačkoli si k tomu bude výmluvy stále vymýšlet). Když jsou lidé násilní a netolerantní vůči sobě, stát má důvod svobodě zabránit.

Nenásilí je nepřítelem státu, protože řešením všech problémů státu je násilí. Když občané přicházejí s nenásilnými řešeními, stát se stává překonaným. Stát však bude vždy bojovat, aby udržel svou nadměrnou moc a kontrolu. Aby se tak nestal zastaralým, musí zachovat své násilí.

Jediná věc, která může zabránit státnímu násilí, je to, že si lidé uvědomí, že stát není lidem, a jakmile si to uvědomí, rozhodnou se být navzdory násilí státu nenásilní.

Druhou stranou této mince je však sebeobrana. Lidé se musí probudit a uvědomit si, že se musí násilí sami bránit – ať už to násilí pochází od jednotlivce, skupiny jednotlivců nebo ze strany státu. Jediná situace, kdy je násilí morálně v pořádku, je sebeobrana.

To se může stát ošidnou psychologickou náplastí. V podstatě je však násilné násilí nezdravé a nemorální (tyranie), zatímco obranné násilí je zdravé a morální (spravedlnost). Jak řekl Albert Camus: „Absolutní svoboda se vysmívá spravedlnosti. Absolutní spravedlnost popírá svobodu. Aby byly obě tyto myšlenky plodné, musí najít své vzájemné hranice.“

Mír je nepřítelem státu:

„Nikdy se nezříkejte své schopnosti pochybovat, rozmýšlet a zvažovat jiné možnosti – vaše racionalita coby jednotlivce je vaše jediná ochrana proti šílenství, které může překonat skupinu.“ Robert Greene

Pokud jsou blahobyt, zdraví, svoboda, zlaté pravidlo a nenásilí nepřátelé státu, co nám to sděluje?

Nebojte se prohrát zápas mezi vaší vyšší dedukcí a kognitivní disonancí (nesoulad).

 

Závěr je následující: Válka je jediný způsob, jakým každý národní stát sám sebe zachovává. A přesto je láska (mír, soucit, svoboda, spravedlnost) jediným způsobem, jak se lidé mohou postupně vyvíjet zdravým způsobem.

Uvědomení, že být zdravým, morálním a spravedlivým člověkem, znamená muset se stát nepřítelem státu, je velkou pilulkou, která se nesnadno polyká. Není to pro slabé povahy. Bude to vyžadovat neintuitivní uvažování, aby to bylo úplně pochopitelné. Bude zapotřebí, abyste se osvobodili od jakékoli škatule, jíž jste byli po celou dobu svého života podmíněni. Bude vás nutit vymýt si mozek. Bude to vyžadovat přeprogramování vašeho programování. A rovněž bude zapotřebí, abyste zpochybnili hluboce nemocnou společnost, do níž jste se narodili.

Především však budete potřebovat odvahu čelit pohodlné zbabělosti.

pro tadesco přeložila Jena | zdroj: 9

 

Loading...
Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.