Plovoucí města se u inovátorů a developerů těší stále větší popularitě. Řeší zajímavým způsobem problém s přelidněním a otevírají nové možnosti a řešení dlouhodobých urbanistických i ekologických problémů. Jedna z výhod tohoto zajímavého konceptu je i stoprocentní energetická soběstačnost.

Poslední roky se nejeden developer a vizionář pokouší vytvořit někdy více, někdy méně realistické a ekonomicky výhodné projekty pro život v brzké budoucnosti. Vzhledem k naší ekologické situaci a potřebě náš životní styl inovovat každý takový nápad uvítáme.

Designér Pierpaolo Lazzarini se inspiroval mayskou i japonskou architekturou. Plovoucímu městu v jeho podání takřka dominuje centrální pyramida s řadou přilehlých ostrovů. Některé slouží jako domovy, jiné jako skleníky, hotely a také kina. Designér připravil ostrovy různých velikostí a tvarů podle toho, k čemu budou sloužit. Největší z nich je 30 metrů vysoký.

Lazzarini si „Waya moduly“, jak tyto struktury nazývá, představuje vytvořené ze skelné vaty, uhlíkových vláken a oceli. Měli by se postavit na rozlehlých plovoucích platformách, obsahujících podvodní „sklepy“, jež by měly sloužit jako dodatečné podvodní ložnice. Motory budou poháněny solární energií. Každý Waya modul by měl obdržet solární panely ale také vodní turbíny na výrobu energie. Součástí těchto struktur by také měly být vnitřní přístavy, schopné zakotvit čluny a menší lodě.

Přestože se „projekt Wayaland“ nachází pouze v konceptuální fázi, Lazzarini se už chystá sbírat peníze na konstrukci prvních prototypů pomocí crowdfundigové kampaně. Podle vlastních odhadů by první a nejmenší Waya modul měl stát okolo 422 600 dolarů (něco přes 9 milionů korun).

Nejedná se o prvního italského inovátora a vzhledem k současnému trendu lze očekávat, že peníze sežene. Však nedávno začaly růst zelené věže, jak v Itálii, tak v Číně, tak proč ne plovoucí města?

Akorát tedy netušíme, co budou dělat případní obyvatelé těchto domků, když přijdou vlny, bouře a tajfuny? Snad aby předtím odjeli k suchozemským příbuzným…

Zdroj: 1