Duchovní síla koček

Není zajímavé, že se lidé dělí na milovníky koček a milovníky psů? Jako by mezi oběma skupinami milovníků domácích mazlíčků bylo něco tak naprosto odlišného a neslučitelného. Jako by z pohledu lidí byly kočky a psi ze dvou různých planet.

Během svého dětství a dospívání jsem se považovala za opravdovou milovnici psů a na kočky mi v srdci nezbývalo vůbec žádné místo. A přesto jsem teď, o tucet let později, do koček naprosto a bezmezně zamilovaná.

Asi před pěti lety mě vesmír jemně postrčil na duchovní cestu tím, že mi do cesty postavil řadu těžkostí a výzev, abych začala pracovat se svou stinnou stránkou a znovu se spojila se svým vyšším já. Od té doby si můj dům vybraly dvě nádherné černobílé kočky.

Nyní vím, že tyto kočky vstoupily do mého života, když jsem se více spojila se svou intuicí a mimosmyslovými schopnostmi. Do té doby jsem tyto své vlastnosti podvědomě ignorovala nebo potlačovala.

Od pradávna byly kočky uctívány jako bohyně, nabo naopak zahrnovány jako démoni. Zdá se, že v průběhu dějin k nim lidé měli vztah plný lásky i nenávisti. Mnoho mocných starověkých civilizací si koček velmi vážilo. Egypťané měli dokonce vlastní kočičí bohyni jménem Bast, o které se věřilo, že chrání domácnost před škodami. Bast byla uctívána jako bohyně hojnosti, plodnosti, magie a měsíce.

Staří Řekové a Římané spojovali kočky s plodností a měsícem a v Indii kočky symbolizovaly porod. Teprve s rozšířením křesťanství ve středověku byly kočky démonizovány a staly se symbolem temnoty a černé magie.

Proč došlo k tak drastické změně v lidském přístupu ke kočkám? Domnívám se, že to souvisí s typickými vlastnostmi koček i s vlastnostmi, které jim lidé přisoudili.

Pokračování článku: Duchovní síla koček