Duchovní úroveň 2. díl: Ego a zaměřenost na vlastní štěstí

Jedním z důležitých parametrů duchovní úrovně člověka je podle Nadace pro výzkum duchovních věd míra ega, nebo temnoty kolem Duše a míra ztotožnění se s vlastní Duší a nitrem. “Temnotou kolem Duše”, neboli “egem”, je myšlena tendence člověka vnímat sám sebe pouze jako svých pět smyslů, mysl a intelekt. Toto ego je také známo jako duchovní nevědomost o našem skutečném stavu existence, tedy o Duši. Náš moderní vzdělávací systém a společnost nás učí ztotožňovat se s naším tělem, myslí a intelektem, aniž bychom věděli, že ve skutečnosti jsme Duše.

Po studiu vědy o Duchovnu, i když můžeme intelektuálně chápat, že v nás existuje Duše, ji nedokážeme vnímat ani prožívat. S duchovní praxí se tato temnota, neboli ego, začíná zmenšovat, až dosáhneme nejvyšší duchovní úrovně, kde jsme schopni se s Duší v sobě plně ztotožnit.

S duchovní praxí se naše ego začíná zmenšovat, což přímo souvisí se zvyšováním naší duchovní úrovně. Níže uvedený graf ukazuje, jak dochází ke snižování ega se zvyšující se duchovní úrovní.

Pokračování článku: Duchovní úroveň 2. díl: Ego a zaměřenost na vlastní štěstí