DUTÁ ZEMĚ – Horizont (9. díl)

Právě se díváte na panorama města Toronto v Kanadě, focené z amerického městečka St. Catharines vzdáleného 50 km, což dokazuje že předpokládané zakřivení Země na tuto vzdálenost 200 m se neprojevilo.
Ze stadionu vysokého 86 m je dobře vidět horní kopule 45 m vysoká, spodek není dobře rozeznatelný. Obraz je již velmi zploštělý a fotografie nemá dostatečné rozlišení, aby se dalo říct kolik ubylo od spodu. Pokud i něco ubylo je to v pořádku s teorií konkávní Země, i v ní existuje horizont – je to místo, kde se světelné paprsky stáčejí vzhůru a opouštějí zemský povrch. Na vodní hladině je to ve vzdálenosti cca 40 km. To znamená, že Slunce vidíme zapadat u moře ne 5 km od břehu, ale i 40 km!

[wp_ad_camp_1]

Výpočet horizontálního zakřivení země
Horizont je jakási rovina dotýkající se Země (kolmá na její střed) v daném místě pozorování. Znamená to, že pozorovatel může vidět pouze objekty, respektive jejich části, které vystupují nad tuto linii. Při těchto výpočtech je možné počítat se Zemí jako sférou s poloměrem 6371km v průměru. Obvod Země je zaokrouhleně 40 000km, kruh má 360 stupňů. V případě Země, bude tedy 1km na povrchu odpovídat úhlu alfa o velikosti 360 : 40 000 = 0,009 stupňů.

Obrázek Toronta je focen z Grimsby

1. Zdánlivý horizont – mořská hladina se ztrácí v atmosféře.
2. Skutečný horizont – místo, kde vychází slunce a plave loď.

Mezi 1. a 2. se nachází odraz slunce na hladině. Je zajímavé, že se objeví dřív, než slunce samotné. Proč?