Ekonomické sankce jsou v módě: Rusko, Írán, Turecko …

Je to skutečná síť sankcí a ekonomických sankcí – zabavení majetku, obchodní nebo finanční embargo, které v současné době obklopuje planetu. Nesmí být zaměňováno s kvótami nebo cly stanovenými z obchodních nebo protekcionistických důvodů, jsou to sankce politicky motivované. Cílem je odveta na téma „nemůžeme reagovat“ na toto nebo oné potlačování nebo porušování mezinárodního práva nebo odradit stát, nebo dokonce tlačit, aby změnil politiku.

Sankce jsou nyní ve „výzbroji“ států, vedle diplomatických nebo vojenských akcí. Tento fenomén se stal tak obecným, že se zdá být nemožné uvést vyčerpávající přehled. Specializovaná stránka Sankce Rizikové země uvádí seznam 45 zemí, které v současnosti podléhají sankcím ze strany Spojených států nebo Evropské unie. Americká státní pokladna eviduje 17 zemí, včetně mezinárodních sankcí „veteránů“ na Kubu od roku 1960.

Četné země vedou spolu územní spory a používají k tomu sankce,  jedná se například o Indii a Pákistán, nebo Alžírsko a Maroko. Ale většinu sankcí ve světě uložily Spojené státy a Evropská unie.

Velikost sankcí by měla tlačit na vlády zemí, na které jsou sankce uvaleny, aby se zbavili jaderných zbraní a neusilovali o jejich vývoj, dodržovali  lidská práva, neangažovali se v regionálních destabilizačních operacích.

Kanada je zřejmě první západní zemí, na kterou uvalila sankce rozvojová země,  v tomto případě Saúdská Arábie. Na rozdíl od Číny, proti které sankce nikdo nevyhlásil. Rusko sankcionovalo sousedy (Gruzie, Ukrajina) a odvrátilo západní sankce za Krymu.

I když je počet zavedených sankcí velkolepý, paradoxně je jejich účinek malý. Za prvé, protože sankce pouze „kousají“, když jsou předmětem širokého mezinárodního konsenzu, protože operátoři jsou snadno nahraditelní. Například  kanadská aktiva prodaná Rijádem, získá obratem někdo jiný…

Zadruhé, protože sankce téměř nikdy nezakazují veškerý obchod s celou zemí, ale zaměřují se na několik sektorů, obvykle na zbrojení nebo dokonce jen na určité společnosti. Například Evropská unie stále zjevně sankcionuje balkánské země, ale ve skutečnosti  jde jen o několik uprchlíků.

[wp_ad_camp_2]