Iluze prosperity – nyní se projevují chyby z éry vlády Merkelové

Náklady na energie, inflace, špatná infrastruktura – pro Němce se nyní sešlo mnoho věcí, které způsobují, že se jejich blahobyt hroutí. Ale to, co se zdá být náhlé, bylo iniciováno předchozími vládami. Samotná úsporná opatření nyní nepomohou – existuje pouze jedno skutečné řešení.

Vysoká inflace, rozpadající se infrastruktura a nejisté dodávky energie vyvedly Němce z iluze prosperity. I za kancléřky Angely Merkelové převládal názor, že Němci se nikdy neměli tak dobře.

Nyní následuje rozčarování a obava ze “zimy vzteku”. Tento zvrat se zdá být náhlý, ale nepříjemná překvapení připravily předchozí vlády. Kancléř Olaf Scholz nedávno hovořil o “selháních”.

Za prudký nárůst inflace, která naposledy dosáhla 8,5 %, vděčíme Evropské centrální bance (ECB). Ačkoli bylo euro v evropských smlouvách zakotveno podle modelu Deutsche Bundesbank, která se orientovala na stabilitu, ECB postupně – se souhlasem německých vlád – orientovala svou měnovou politiku na financování vládních výdajů.

Od roku 2003 příliš nízké úrokové sazby a nekoordinovaná fiskální politika podněcovaly přehnaný růst v některých jižních státech eurozóny a v Irsku. Následná evropská finanční a dluhová krize (2008-2012) přiměla ECB k trvalému stlačení klíčových úrokových sazeb k nule a k rozsáhlému nákupu státních dluhopisů. ECB pokračovala ve velmi uvolněné měnové politice i během hospodářského oživení v letech 2015 až 2019. Od roku 2020 byl v souvislosti s corona krizí spuštěn obrovský pandemický program nouzového nákupu.

Ačkoli nákupy státních dluhopisů sloužily především k záchraně vysoce zadlužených států eurozóny, profitoval z nich i německý stát. Úrokové zatížení samotné spolkové vlády kleslo z 30,5 miliardy euro v roce 2012 na 3,9 miliardy euro v roce 2021.

Vzhledem k tomu, že ECB v pokrizové fázi oživení nastavila pro vzkvétající Německo příliš nízké úrokové sazby, daňové příjmy rychle rostly, a to z 600 miliard euro v roce 2012 na 833 miliard euro v roce 2021. Od ukončení uzavírek v polovině roku 2021 se přebytek peněz projevil nejen v dalším růstu cen nemovitostí, ale také ve vysoké inflaci spotřebitelských cen.

Vzhledem k tomu, že inflace nutí ECB zvyšovat úrokové sazby a omezovat nákup německých státních dluhopisů, úrokové zatížení poroste a daňové příjmy se budou snižovat.

Od konce 90. let navíc docházelo ke snižování vládních výdajů, aby německý veřejný dluh odpovídal kritériím stability eura. V letech 1999 až 2007 proto vládní výdaje rostly jen slabě.

Ve veřejném i soukromém sektoru bylo požadováno omezení mezd. Podíl výdajů na infrastrukturu ve spolkovém rozpočtu klesl z 8,3 % v roce 1999 na 7,3 % v roce 2021 – s rostoucími náklady na výstavbu. Výdaje na obranu ve výši 1,3 procenta hrubého domácího produktu zůstaly hluboko pod dvěma procenty, která požaduje NATO.

Není proto divu, že velké množství silnic a mostů je v havarijním stavu. Mnohá centra německých měst vypadají opuštěně. Počet kilometrů v dopravních zácpách je vysoký a Deutsche Bahn jsou stále nespolehlivější. Vznikl značný podíl lidí s nízkými platy, kteří jsou nyní zranitelní vůči rostoucím cenám.

S válkou na Ukrajině se ukázalo, že Německo se již nemůže bránit. Zvláštní fond ve výši 100 miliard euro má odstranit nejhorší nedostatky v obraně. Odpovídající záchranný fond pro infrastrukturu je stále v jednání.

Konečně se ukazují náklady na neúspěšnou energetickou politiku. Díky obratu v zelené energii mají Němci jedny z nejvyšších cen elektřiny na světě. Ukončení výroby jaderné energie, o němž bylo rozhodnuto v roce 2011, bylo rovněž kompenzováno vyšším dovozem plynu.

Dovoz ruského plynu vzrostl mezi lety 2011 a 2020 o 60 %, přičemž podíl Ruska na celkovém dovozu plynu výrazně vzrostl. Skutečnost, že ceny plynu v důsledku toho klesly, přispěla k nízké oficiálně měřené inflaci, což pomohlo ospravedlnit rozsáhlé nákupy vládních dluhopisů ze strany ECB.

Nyní hrozí omezení dodávek plynu, což v případě zastavení průmyslu povede k velkému poklesu hospodářské produkce. Pokles ekonomického výkonu o pouhá dvě procenta by odpovídal přibližně 70 miliardám euro, pokles o čtyři procenta 140 miliardám, tedy asi 1700 euro na obyvatele.

To je další důvod, proč vláda hledá alternativní zdroje plynu. Již nyní je jasné, že nové ceny budou výrazně vyšší.

Čína hrozí dalším šokem

Občané tak v plné míře pocítí náklady na neúspěšnou politiku v oblasti eura a energetiky, které skrývaly předchozí vlády. A to není vše.

Politika nízkých úrokových sazeb ECB a amerického Fedu od přelomu tisíciletí způsobila obrovský příliv kapitálu do Číny, který podpořil poptávku po německém zboží. Pokud v důsledku rostoucích konfliktů s Čínou dojde k dalšímu obchodnímu bojkotu, bude následovat další šok.

Větší šetrnost a větší povědomí o spotřebě zdrojů jsou v sociálním státě, jako je Německo, jistě přínosné. “Zmrazení pro mír” však problémy neřeší. Ztráta životní úrovně totiž vede k politické nestabilitě. Bolestivý pokles prosperity může zastavit pouze obrat v hospodářské politice směrem k principům volného trhu.

Napsal Gunther Schnabl

Gunther Schnabl je ekonom a od roku 2006 vede katedru hospodářské politiky a mezinárodních hospodářských vztahů na Lipské univerzitě. Je také vedoucím Institutu pro hospodářskou politiku.

Přeložila magda | Zdroj: Die Welt

A jak lidi ještě více oškubat? Lidem v Německu od října zdraží zemní plyn zhruba o 2,4 centu (59 haléřů) za kilowatthodinu, což může u domácností činit ročně i stovky euro (tisíce korun). Důvodem je nový poplatek na ochranu klíčových dovozců plynu, jehož výši oznámila společnost Trading Hub Europe. Ta má na starosti německou oblast trhu s plynem.

Pokud byste rádi podpořili naši práci, přispěli na překlady článků a provoz serveru, učiňte tak prosím na účet č. 2902118402 / 2010.

Platba ze Slovenska / IBAN: SK7383300000002902118402

Platbu prosím označte jako „dar“. Děkujeme.