Iniciativa Trojmoří. Projekt, o kterém se (radši) moc nemluví

Iniciativa Trojmoří (anglicky Three Seas Initiative) je neformální organizace dvanácti zemí střední a východní Evropy. Jejím cílem je spolupráce zemí v různých oblastech a propojení regionu v severo-jižním směru.

Trojmoří tvoří 12 členských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem: Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Bulharsko a Rumunsko. Všechny kromě Rakouska jsou postkomunistické země. V zemích Trojmoří žije 112 milionů obyvatel a zabírají plochu 1.218.975 km².

První summit iniciativy se konal v Dubrovníku v srpnu 2016. Byla zde přijata deklarace o spolupráci v ekonomických záležitostech, zejména na poli energetické, dopravní a komunikační infrastruktury. Mezi hosty byli zástupce Číny Liu Haixing, který hovořil o zapojení iniciativy do Nové hedvábné stezky a zástupce USA James L. Jones, který zdůraznil roli iniciativy v rozvoji Evropy a bezpečnosti.

[wp_ad_camp_2]

Druhého summitu ve Varšavě v červenci 2017 se zúčastnil jako host americký prezident Donald Trump. Účastníci se shodli na vytvoření Podnikatelského fóra Trojmoří.

Třetí summit se konal v září 2018 v Bukurešti. Učastníci schválili seznam prioritních propojovacích projektů ve třech klíčových oblastech – doprava, energetika a digitální technologie. Summitu se zúčastnili jako hosté předseda evropské komise Jean-Claude Juncker, německý ministr zahraničí Heiko Maas a americký ministr energetiky Rick Perry. Poprvé bylo uspořádáno podnikatelské fórum, na kterém byla vytvořena síť obchodních komor a podepsán dopis podporující záměr vytvoření investičního fondu Trojmoří. Českou republiku reprezentoval, stejně jako minulý summit, předseda sněmovny, který zde zastupoval prezidenta republiky.

Iniciativa je spojena s dvěma hlavními infrastrukturními projekty v regionu:

• Severo-jižní dálnice “Via Carpathia” vedoucí z města Klaipėda v Litvě do Soluně v Řecku.
• Infrastruktura pro zkapalněný zemní plyn (LNG) – plynovody propojující terminály v Polsku a Chorvatsku.

*****

[wp_ad_camp_2]

Trojmoří, polsko-chorvatská inciativa východoevropské spolupráce, o které se v Česku příliš mnoho neví. Polsko o celku mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem snilo už v letech 1918-39 a vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) s projektem užší spolupráce dvanácti států střední a východní Evropy přišla znovu. Přinášíme odpovědi na to, co to vlastně Trojmoří je a jak se k němu staví Česká republika.

Země střední Evropy byly vždycky uvězněny mezi dvěma velkými mocnostmi – Německem na západě a Ruskem na východě. Předurčena jim byla role vazalů a satelitů. Pomoci by jim mohlo sjednocení pod silným vedením.

Zhruba taková je myšlenka meziválečného projektu Mezimoří. Dominantní roli by podle polských politiků mělo hrát Polsko, jakožto největší a nejlidnatější země.

Mezimoří, nápad politika Józefa Piłsudského, se oživil s příchodem strany Právo a spravedlnost (PiS) k moci v roce 2015. Prezident Andrzej Duda po nástupu do funkce v létě téhož roku řekl, že přemýšlí o vytvoření partnerského bloku začínajícího u Baltského moře a končícího Černým mořem a Jadranem.

Praha má podle vyjádření ministerstva zahraničí k zaměření a obsahu Trojmoří řadu otázek. Češi nechtějí, aby měla inciativa politický charakter a poškodila spolupráci uvnitř Evropské unie.

[wp_ad_camp_2]

„Máme zájem na udržení stávající spolupráce v rámci V4 a prohlubování našich vazeb s Německem. Projekty mající ambici jít opačným směrem jsou pro naši vizi střední Evropy nežádoucí,” napsalo serveru iROZHLAS.cz ministerstvo.

Pokud by se v očích Čechů Trojmoří „vymknulo” a posunulo od ekonomického projektu k politickému „vzdoru a vnitřní opozici” uvnitř EU, Česko by se k celému projektu stavělo rezervovaně.

*****

Polská diplomacie slaví. Americký prezident Donald Trump podpořil ve Varšavě (v červenci 2017) její projekt Trojmoří, který je novou regionální iniciativou Polska. Její součástí je i Česko, byť se čeští představitelé k projektu staví váhavě.

Nejenže americký prezident navštívil Polsko před tím, než zavítal do Německa, Francie či Velké Británie, Trump přijel na setkání hlav státu iniciativy Trojmoří, která má spojovat státy mezi Baltem, Jadranem a Černým mořem. Pro nový regionální projekt je to ohromná podpora.

[wp_ad_camp_2]

*****

V podmínkách, kdy existuje Evropské unie, se zdá být jakákoli jiná forma regionální spolupráce nepotřebná, zejména v porovnání s integrací probíhající v rámci EU. Proč ale v Polsku čas od času ožívají koncepce zintenzivnění spolupráce ve středovýchodní Evropě? Zcela určitě svou roli hrají obavy z vlivu Německa v Evropské komisi spojené s jeho shovívavou politikou vůči Rusku například v oblasti energetiky, jejímž projevem je Nord Stream 1 a Nord Stream 2. V této situaci Varšava hledá nové metody, jak zvětšit ekonomický a v důsledku i politický vliv regionu.

Projekt spolupráce v rámci Trojmoří (Balt – Jadran – Černé moře) navazuje na úspěch visegrádské čtyřky. Okolí polského prezidenta Andrzeje Dudy přišlo s nápadem, aby byla současná forma Visegrádu rozšířena. Došlo se k závěru, že Rumunsko a Chorvatsko, tedy země s podobnou vizí regionální politiky jako Polsko, pomohou udržet důraz na transatlantickou spolupráci. K této skupině byly přizvány i pobaltské země, které mají blízko k polskému vidění bezpečností politiky.

Signatáři deklarace definují spolek jako “neformální platformu, která slouží k získávání politické podpory a organizaci společných opatření týkajících se konkrétních přeshraničních a makroregionálních projektů, které mají pro jednotlivé státy strategický význam, a to v oblastech energetiky, dopravy, digitální komunikace a ekonomiky střední a východní Evropy.”

[wp_ad_camp_2]

Na spolupráci v regionu se může společně vydělávat. Tato spolupráce pak může pokračovat i v jiných oblastech než jen v energetice. K navázání hlubší spolupráce je totiž potřeba vlastní ekonomická síla a s ní spojený vliv. Mají ho Německo nebo Rusko, dokáže ho mít střední Evropa?

*****

Podpořit vybudování kanálu mezi Dunajem a Odrou odletěl do Slovinska (5.6.2019) prezident Miloš Zeman. V Lublani se zúčastnil summitu Trojmoří, přítomen byl také na podnikatelském fóru. Projekt Trojmoří sdružuje státy, které leží mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem.

Slovinský summit je čtvrtým setkáním členských zemí. Loni v Bukurešti Trojmoří přijalo seznam téměř stovky prioritních projektů, na které by se měl spolek zaměřit. Česká republika s Polskem mezi ně navrhla stavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe, který Zeman dlouhodobě podporuje. Podle Pražského hradu česká delegace, ve které je i ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO), projekt představí na podnikatelském fóru.

[wp_ad_camp_2]

Projekt by podle studie ministerstva dopravy stál přes 585 miliard korun, z toho labská větev více než 300 miliard korun. Komise ministerstva dopravy navrhla dále pokračovat v přípravách vodního kanálu jen mezi Dunajem a Odrou, protože labská větev se jeví jako riziková. Podle zastánců projektu by koridor přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v ČR a umožnil lepší hospodaření s vodou. Ekologové naopak namítají, že koridor by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný dopad na krajinu a vodní režim v zemi.

Proti vyřazení Labe z projektu se v posledních týdnech postavily Ústecký, Pardubický a Středočeský kraj, které trvají na zachování řeky jako součásti koridoru. Například rada Pardubického kraje ve svém usnesení z dubna zažádala o dodatečné prověření vodohospodářských a energetických přínosů Labe v rámci projektu.

Prezident podle mluvčího Jiřího Ovčáčka podporuje výstavbu celého projektu. “Nyní je ale nutno se soustředit na etapu Dunaj-Odra,” poznamenal mluvčí. Zeman podle něj bude chtít na summitu projednat kromě výstavby kanálu také vybudování dopravního spojení vedoucího z jihu na sever. V Lublani by se také mělo mluvit třeba o hospodaření s vodou, bezpečnostních otázkách nebo transatlantických vztazích.

[wp_ad_camp_2]

Zemana do Slovinska doprovázela dvacetičlenná podnikatelská delegace, kterou vedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Zástupci českých firem se zúčastnily hospodářského fóra, na kterém se projednávaly především energetika, infrastruktura, digitalizace a inovace. Podle Miroslava Dira, mluvčího Hospodářské komory, se ho zúčastnlo zhruba 500 zástupců firem a vlád.

Českou podnikatelskou delegaci tvořily mimo jiné firmy působící v oblastech prodeje manipulační techniky, námořní přepravy nebo výroby nano čistících prostředků, ale také advokátní kanceláře, překladatelé právních dokumentů nebo firmy zaměřené na vývoj pokladních a řídících systémů v ropném a plynárenském průmyslu.

zdroj: 1, 2, 3, 4, 5