Poměrně přesné odhady říkají, že ve střevním systému člověka je 70-80% jeho celkového imunitního systému a tento buněčný systém by zabral rozlohu asi pěti fotbalových hřišť. Žije v něm několik desítek trilionů mikroorganismů, patřících do asi 1000 druhů bakterií, které obsahují více než 3 miliony genů, což je 150-krát více než je má lidský organismus.

[wp_ad_camp_2]

V současnosti se pro něj vyhrazuje termín střevní mikrobiom, což je suma genů všech druhů mikroorganismů, žijícího ve střevě. Z nich je však dominantních a pro lidský život důležitých asi 40 druhů. Imunitní systém člověka váží asi 1,5 kg a jeho střevní mikroflóra více než 1 kg (některé prameny uvádějí až 2,5 kg). Každý člověk má vlastní a jedinečné složení střevních mikroorganismů. Je to cosi neopakovatelného, což definuje každého dospělého asi jako otisk prstu. Už z těchto informací je zřejmé, že imunitní potenciál lidského střeva je obrovský. A stejně velký je i vliv střevní mikroflóry na imunitní systém člověka.

Střevní mikroflóra jsou bakterie nacházející se v tlustém střevě, které mají příznivý vliv na náš organismus. Udržují rovnováhu mezi střevními mikroorganismy, brání nadměrnému rozmnožení škodlivých bakterií, které mohou způsobit střevní onemocnění jako průjmy, nadýmání a podporují imunitu. Jsou důležité při tvorbě vitamínů, zlepšují vstřebávání vápníku, fosforu a železa a předpokládá se jejich vliv na ochranu před alergiemi.

Střevní mikroflóra se začíná tvořit od narození, její složení se během života mění a napomáhá kvašení vlákniny. Probiotika jsou kmeny mikrobů, které jsou pro člověka symbiotické (neškodné bakterie živící se zbytky potravy hostitele) a po jejich aplikaci pozitivně ovlivňují hostitele. Probiotika jsou jednoduché cukry, které jsou komenzálními kmeny bakterií ve střevě metabolizovány.

Osídlení trávicího traktu začíná při přirozeném porodu přechodem dítěte porodním kanálem. U dětí narozených císařským řezem tato forma kolonizace chybí.

[wp_ad_camp_2]

Mezi v dětství nejhlavnější a nejprospěšnější patří přirozený (vaginální) způsob porodu a kojení. Už při porodu dochází k prvnímu osídlení sterilní trávicí trubice plodu fekálními mikroorganismy (Enterobacter, Streptococcus, Staphylococcus), které spotřebou kyslíku vytvářejí příznivé podmínky pro anaeroby, které se právě chystají vstoupit do trávicí trubice dítěte. Kojenec dostává s mateřským mlékem další bakterie, které budou v budoucnu jeho tělu velmi prospěšné (Lactobacillus, Bifidobacterium). Další fází ve vývoji střevní mikroflóry, od které se v ní již nacházejí prakticky jen anaeroby, je přechod od kojení na normální stravu, tedy kolem prvního roku života.

V dalších 2-3 letech se vyvine základ střevní mikrobioty, která přetrvá v těle celý život a nezničí ji ani nejsilnější antibiotika. Ta tvoří jádro, které představuje „střevní genom“.

Vliv na střevní mikroflóru má:

Porušení mikrobiální rovnováhy ve střevě vede k zažívacím problémům jako průjmy, nadýmání, nebo může vést ke snížení imunity.

Faktory, které mohou narušit střevní mikroflóru:

Funkce těchto mikroorganismů jsou následující:

Probiotika se doporučují používat u předčasně narozených novorozenců, u dětí narozených císařským řezem, u nekojených dětí, u dětí s alergiemi a ekzémem. Využívají se při léčbě antibiotiky, snižují riziko kazivosti zubů, jsou nápomocné při léčbě infekce Helicobakter pylori, při syndromu dráždivého tračníku, při autoimunitních zánětech střeva jako ulcerózní kolitida a Crohnova nemoc, u pacientek s opakujícími se gynekologickými záněty.

[wp_ad_camp_2]

Pokud užíváte antibiotika je nutné probiotika užít až s několikahodinovým odstupem. Probiotika se užívají s jídlem případně hned po jídle. Počet užitých dávek za den záleží od výrobku – zpravidla se berou jeden až tři tobolky denně. Mohou se používat i jako prevence cestovatelských průjmů, kde je jich třeba začít užívat alespoň týden před vycestováním. Obnova střevní mikroflóry trvá různě dlouho – několik málo dní až 2 týdny.

Úprava střevní mikroflóry probiotiky a prebiotiky je dnes již plnohodnotnou léčbou. Jejich použití při prevenci narušení rovnováhy střevních bakterií při léčbě antibiotiky je již standardem. Zkoumá se jejich využití v prevenci nádorových a autoimunitní onemocnění. Pro příznivý efekt je důležité dodání dostatečného množství bakterií, důležité je jejich správné skladování, neboť bakterie jsou citlivé na změny teploty a správný důvod užití probiotik.

Probiotika se hojně nacházejí také v potravinách. Bohatým zdrojem střevu prospěšných bakterií v:

Střevní mikroflóru můžeme narušit i nesprávnými stravovacími návyky zejména jednotvárnou stravou a konzumací alkoholu.

[wp_ad_camp_2]

[wp_ad_camp_2]