Simon Parkes: S těmito daty jsem začal veřejně vystupovat kolem roku 2010-2011. Využíval jsem k tomu všechna média, ať už byla alternativní nebo mainstreamová (rádio, televize). Pověděl jsem lidem, že rodina, ve které jsem vyrostl, byla tím, co byste asi nazval špionážní rodinou. Ani vojenskou, ani politickou. Nejvhodnější pojmenování je skutečně špionážní. Má matka pracovala pro MI5, můj dědeček pro MI6. Jednalo se v prvé řadě o to, čemu říkáme mimozemská agenda. Práce mé matky byla zpracovávat dokumenty o objektech UFO, které se vyskytovaly po celém světě a často havarovaly. V této práci působila od roku 1965-66 až do konce svého života (1979). Je jasné, že v roce 1965 jsem byl ještě malý chlapec, tedy celé mé dětství to bylo prostředí, v kterém jsem vyrůstal. Spojení s mimozemšťany, návštěvy mimozemských bytostí se záměrem učinit svět lepším. Každý si musí najít svou cestu životem a tohle je 3D svět. A domnívám se, že jako mladý muž jsem hodně z toho pohřbil do pozadí své mysli a soustředil se na práci a život jako takový.

Jak jsem však stárl a jak se měnil svět – stával se čím dál tím méně tolerantním, vlády se stávaly čím dál méně tolerantními – začalo mi být jasné, že lidstvo jde slepě do záhuby. Začal jsem cítiti potřebu s tím něco udělat. Tahle data jsem si nechával pro sebe velmi dlouhou dobu. Je to však příliš zásadní pravda, než abych si ji nechal pro sebe. Je mi jedno, co si kdo pomyslí, já vím, že mluvím pravdu. Takže jsem se zkrátka rozhodl to udělat – vyjít s tím vším ven. Z počátku se mi dostalo velké publicity. Mnoho organizací se pokusilo mě vykreslit jako blázna, psalo se o mě jako o někom, kdo si „rád představuje věci“.

Velký zvrat v této hře samozřejmě nastal, když jsem byl pozván do tajné radarové základny. Všechna mainstreamová média, která mě nepodpořila, byla náhle zcela vedle. Lidé z médií mi telefonovali s tím, že tomu absolutně nerozumí, protože celé své kariéry vybudovali na tom, že říkají, co se po nich chce, a dělají z lidí, jako jsem já, hlupáky. Mě pozvali na tajnou radarovou základnu a oni náhle vypadají hloupě. O co tady jde? Cítili se podvedeni. Ne já, ale oni se cítili být podvedeni, protože jim bylo sděleno, aby se mě pokusili zesměšnit, a pak přijde vláda a nabídne mi tříhodinovou prohlídku své tajné radarové základny. A to byl krok, který zcela změnil pravidla hry. Od tohoto okamžiku se přístup médií k mé osobě zcela změnil. Dokonce tak, že když byl zvolen nový papež, který ve svém inauguračním projevu prohlásil, že by pokřtil mimozemšťany, o půl sedmé ráno mi zvonil telefon – BBC chce jako první znát můj názor na tento výrok.

 

 

Situace se úplně otočila, protože lidé, kteří řídí média, náhle neměli ponětí, kde se stala „chyba“. Nedokázali pochopit, proč se někomu, kdo tvrdí, že jeho matka pracovala pro MI5 a dědeček pro MI6 a sám vídá mimozemšťany, dostalo zvláštního zacházení ze strany armády. Tedy, z hlediska toho, co vnímám jako svoji roli – říkat lidem pravdu o tom, co se kolem nich ve skutečnost děje, a že se jim lže na každém kroku – to bylo velice příhodné a užitečné.

Informace přicházejí ze dvou směrů. Z jedné strany od bytostí Mantid (mantidové), které přijímám velice snadno, a z druhé od reptiliánů, u nichž to tak snadné nebývá. Ne, že by mi lhali, ale vždy je vše zaobaleno ceremoniální…rituální kulturou. Mají k tomu sklony. Zatímco mantidové tuto agendu nemají. Informace od mantidů jsou ostřejší, lépe se k nim dají přiřadit konkrétní data a činy, zatímco data od reptiliánů jsou chaotická. Poví vám něco, co se možná stalo před tisícem let, ale pro ně je to velice důležité. Je tedy velice obtížné se v tom vyznat. Snažím se v tom najít rovnováhu. Na jedné straně je to, co mi říkají bezpečnostní složky a na druhé to, co mi sdělují mimozemské bytosti. Když se tyto dva póly shodují, poté věřím, že jsem skutečně odvedl trochu té vědecké kritické práce a dále na ní stavím.

Býval jsem pomocným lektorem v přírodovědném muzeu. Mojí prací bylo setkávat se se školáky (5-20 let), kteří přijížděli ze všech koutů Velké Británie, a jejich učiteli. Prováděl jsem je po tzv. galeriích Země, které se zaměřují především na dinosaury. Na tomto místě se nachází socha Charlese Darwina v nadživotní velikosti. Co je však smutné je fakt, že pár metrů napravo od ní se nachází obraz muže jménem Wallace, pod nímž je umístěna malá tabulka s nápisem „spoluautor knihy O původu druhů“, a o němž téměř nikdo neví. Ale protože Darwinův otec byl svobodný zednář 33. stupně a protože zafinancoval veškeré náklady spojené s vydáním knihy, celý svět věří v evoluci druhů, od začátku až do konce, a to i přesto že Wallace, který se na knize podílel, měl na tuto problematiku odlišný názor. Wallace říkal, že si dokáže představit a pochopit, jak se všechna zvířata vyvíjejí cestou „přežijí ti nejsilnější“, ale nikdy neakceptoval stejnou myšlenku pro lidské bytosti. A díky tomuto rozporu se také cesty obou autorů rozešly, Wallace tuto tezi odmítl, avšak neměl žádné peníze…

„Přežije silnější“ je do značné míry reptiliánská agenda a je to také element iluminátů. Přežijete, pokud jste silnější. To samé prosazoval Hitler: „Vytvoříme rasu nadlidí“. To vše je součástí toho stejného uskupení.

Pokud zavítáte do domu jakéhokoli ilumináta, jednou z knih, které v jeho knihovně naleznete, bude právě O původu druhů. Rovněž knihu Pán prstenů. Existuje řada knih, která se v iluminátských domech běžně vyskytuje. Mohl bych vám o jakékoli domácnosti prozradit, zda uvnitř jejích zdí sídlí iluminát, pouze letmým pohledem na knihovnu.

 

 

Další věc, kterou je pro lidi důležité pochopit, je fakt, že je fyzicky nemožné, aby opičí druh přešel z houpání se na stromech k řízení motorových vozidel za pouhé 3-4 miliony let. To zkrátka není možné. Říkám lidem: „Podívejte se na kočky, podívejte se na psy. Jak ti se vyvinuli? Chodí? Mluví? Podívejte se na šimpanze. Proč ti se nevyvinuli, proč se nezměnili? Co je na lidstvu tak výjimečné, že jemu se to povedlo?“

Podívejme se na Zacharie Sitchina. Zacharia Sitchin odvedl kus skvělé detektivní práce v oblasti dešifrování starověkých sumerských svitků. Problém byl, že některé z těchto svitků nebyly tím, čím se domníval, že jsou. Je v nich ukrytá reptiliánská agenda, která má přinutit lidstvo, aby je přijalo jako své stvořitele. Jako jejich bohy. Protože když je intelektuálně oslabený druh vystaven něčemu, co vypadá jako bůh, okamžitě se z toho stane následovnictví typu „jsi můj šéf“. Není to nijak odlišné od příběhu kapitána Cooka, který připlul na ostrov divochů jako první bílý muž a vystřelil z kanonu. Je to doslova to samé. A přesně to chtějí.

Problém je, že to není zcela přesné. Data, která mám já, a která mi byla poskytnuta mantidy, říkají, že lidstvu se tehdy dařilo docela dobře, ačkoli samo sebe několikrát přivedlo na pokraj záhuby. Pak dorazili reptiliáni a určitým procesem, jež mi není zcela znám, se „nabourali“ do naší DNA a deaktivovali jistá vlákna, která byla u lidských bytostí původně aktivní.Odtranili některé z našich vzpomínek. Časem tato vlákna geneticky přetvořili tak, abychom jako rasa byli mnohem méně schopní a snadněji manipulovatelní než bytosti, které na Zemi původně žili a které zde objevili.

Krev mé matky, mé lidské matky, byl Rh negativní. Krev mého pozemského otce byla Rh pozitivní. Krevní systém Rh faktor je úzce spojený s opičím druhem makak rhesus. (pozn. raja: V krvi makaka rhesa byl antigen určující Rh pozitivní krev poprvé objeven a podle něj byl tento krevní systém také pojmenován) Všichni ilumináti mají ve své krevní linii přítomný Rh pozitivní faktor, protože to je ta klíčová spojka, která se datuje tisíce let dozadu. Do doby, kdy byli lidé geneticky upraveni do podoby, v jaké existují dnes. Nepřijímám je jako bohy či stvořitele lidstva, nicméně jsem srozuměn s tím, že lidstvu díky genetické modifikaci dali dnešní podobu. Má duše je podle nich první, která osídlila životaschopné tělo geneticky upraveného člověka. To je důvod, proč se o mě zajímají. Tedy nejsou stvořiteli lidstva jako takového, ale jeho geneticky upravené verze.

V procesu genetických experimentů stvořili bytosti, které vydrželi třeba jen pouhé minuty. První živé tělo s duší, které vyšlo z jejich výroby, osídlila duše, která nyní přebývá v mém těle. Nyní se pobavíme právě o duších. Mluvili jsme tedy o genetice a krevních liniích, což je fyzická část bytí. Pak tu máme duše. Jestliže věříme na reinkarnaci, což bychom rozhodně měli, celý východ o reinkarnaci ví, pouze západ jaksi ztratil nit, poté také víte, jak s tímto procesem souvisí duše. Duše se reinkarnuje do vhodného těla. Tedy pokud jste se například inkarnovali do těla krále Šalamouna, vaše duše se nebude dále inkarnovat do těl, která by nebyla součástí jeho pokrevní linie. Bude si hledat takové tělo, které má vhodnou pokrevní linii a je kompatibilní, protože pokud spojíte duši s nevhodným tělem, navzájem se odmítnou.

Můj biologický otec byl žid a pocházel z Persie, jeho celá rodina vzešla z Mezopotámie, jižní části Turecka, odtud také pochází jeho pokrevní linie. Moje matka je angličanka a je ze saské linie, proto také měla modré oči a blond vlasy. Ale v linii otce byly skutečně silně zastoupeny geny z Mezipotámie, Persie, Íránu. Takže, jak se domnívám, v případě mých rodičů, šlo o to, aby byla smíchána mezopotámská linie s keltskou a saskou linií. Jejich vztah nebyl výsledkem náhodného setkání, bylo to řízené.

 

 

Reportér: Existuje teorie, která říká, že se inteligentní reptoidní rasa vyvinula z dinosaurů jaký je váš komentář na toto téma, je to možné?

Simon Parkes: Pravda. Naprosto správně. Je to jedna z jejich odnoží. Hovoříme o podzemní skupině. Tato skupina skutečně žije pod zemí. Jsou velmi zajímaví. Nejsou k lidem nepřátelští, alespoň ne přímo. Chtějí pouze, abychom je nechali na pokoji. Pokud by člověk sestoupil do jejich podzemních jeskyní, pravděpodobně by se ho velice rychle zbavili. Nicméně, tato skupina nemá v úmyslu s námi žít ve válce. Hovoříte o chicxlubském meteoru, který před 65 miliony lety zasáhl Zemi a zdánlivě vyhladil dinosaury, avšak reptoidní skupiny nastoupily svoji evoluční cestu ještě před touto událostí a jsou to právě ty, které přežily v podzemních prostorách a vyvinuly se. Takže ano, tuto teorii plně akceptuji.

Reportér: Víte o nějakém kontaktu těchto skupin s vládou či armádou?

Simon Parkes: Vláda i armáda s nimi je v kontaktu, ale z jejich hlediska to není příliš užitečné, protože tyto bytosti o nic podobného nestojí. Rovněž je nutné chápat, že Zemi považují za svoji planetu. V seriálu Doctor Who je velice zajímavé, že zobrazuje reptoidní rasu žijící pod zemí, zatímco lidé žijí na povrchu. V seriálu této rase říkají Siluriané

Výsledek obrázku pro doctor who underground reptiles
Podzemní reptiliáni, Siluriané, ze
seriálu Doctor Who

Klíčový koment, který si pamatuju z jedné epizody, byl: „On je míšenec těch povýšených opic.“ Tak se Siluriané vyjadřovali o lidech. K některému z tvůrců tohoto seriálu se muselo dostat jisté poznání, někdo měl informaci, kterou jim předal. A tak to funguje. Ale když je kontaktuje armáda, z toho, co jsem zatím pochopil, tento kontakt nebyl příliš užitečný.

Reportér: Kde v historii kultur bychom mohli najít stopy reptiliánské symboliky, kterých bychom si měli být vědomi?

Simon Parkes: Nelze ji vidět moc jasně. Jednou z důležitých zásad, která provází veškerou interakci reptiliánů s lidmi, je nebýt rozpoznán, nebýt vidět. Protože lidé si vedou záznamy. Dříve do kamene, nyní máme nesčetné množství prostředků, jak zaznamenávat jevy a události, které nás obklopují. V tom jsme jako rasa skutečně nepřekonatelní. A to si reptiliáni nepřejí. Stopy symboliky můžeme výjimečně najít na některých sumerských, asyrských či babylonských soškách. Rovněž u některých majských či aztéckých artefaktech. U čeho však máte mnohem větší šanci, že najdete symboliku reptiliánů, jsou ztvárnění kočkovitých druhů z dob starého Egypta. Ty totiž nebyly chráněné žádným protokolem, který normálně vyobrazování reptiliánů zakazuje.

Takový protokol skutečně existuje, ukáži vám nyní absolutní důkaz, že tomu tak skutečně je. Když jsem se účastnil jednoho velmi pěkného rozhovoru na programu Today, s Holly Willoughby a Schofieldem, měl jsem nachystané dva nákresy. Na jednom byl mantid a na druhém reptilián. Obrázek mantida byl zveřejněn, nicméně mi bylo velice příjemně sděleno, že výkres s reptiliánem na obrazovce nepromítnou. Původně jsem měl být já a za mnou na pozadí vyobrazení mantida a reptiliána. Pak za mnou ale přišli, že to bohužel promítnout nemohou. Někdo hodně vysoko si to zkrátka nepřál. Řekli mi: „Bylo nám oznámeno, že tento výkres zobrazit nemůžeme.“

Když se podíváme na DVD od Davida Ickeho, jeho název je „Don’t mention the Reptilians“ (Pozn. raja: česky „Nezmiňujte reptiliány.“). A David má absolutní pravdu. Systém je nechce publikovat, protože lidé, co jej řídí, podepsali dohodu, která jim zakazuje je zveřejňovat. O šedivácích nebo mantidech si můžete říkat co chcete a jak dlouho chcete, protože ti lidstvem nemanipulují. Reptoidní rasa, o které tu hovoříme, lidstvem manipuluje a činí tak již tísíce let. Reptiliáni učinili s lidskou elitou dohodu, že navždy zůstanou ve stínu.

 

 

Překlad: raja

Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.
Loading...

AdBlock je aktivní

 

 

Používáte nástroj pro blokování reklamy. 

Budeme rádi, když naši práci oceníte a nastavíte pro tento web výjimku v Adblocku.

Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.