Globální ekonomika je na pokraji nového finančního kolapsu, který naznačuje, že bude větší a bude obtížnější ho vyřešit, než krizi v roce 2008, varuje Nicolas Baverez, publicista Le Figaro.

Podle něj se již dnes musí Evropa připravit na záchranu v případě šoku správným stanovením priorit v hospodářské politice.
„Bouřky se vyskytují nejen na modré obloze, ale také na obchodním horizontu,“ píše publicista Le Figaro Nicolas Baverez. Jak autor připomíná, všechny hospodářské havárie mají společné rysy – vznikají z neodůvodněného růstu platebních prostředků, což přispívá k nafukování spekulativních „bublin“. Krach nastává, když zisky, které se prudce zvýšily v důsledku euforie, začnou klesat a neumožňují splácet akumulované dluhy. A podle novináře je dnes světová ekonomika v tomto okamžiku na přechodu z jednoho stádia do druhého.

Jak pozorovatel vysvětluje, růst světové ekonomiky se výrazně zpomaluje. Je na úrovni 2,9% – nejnižší za 10 let. Vývoj mezinárodního obchodu za dva roky klesl ze 4,6% o 1,2%, což bylo ovlivněno obecným trendem k protekcionistickým opatřením. Průmysl, který byl motorem globalizace a čínské „slavné čtyřicetiletí“, dostaly kvůli obchodní a technologické válce „silný úder“ – to vysvětluje pokles hospodářské aktivity v Číně, Německu a Jižní Koreji.

Soukromý a veřejný dluh na celém světě činí celkem 250 bilionů dolarů, tj. 320% světového HDP, což přispívá k nárůstu spekulativních bublin v realitním a finančním sektoru i na trhu. Autor upozorňuje, že v oblasti špičkových technologií tato umělá bublina praskne. V roce 2018 bylo do amerických startupů investováno více než 134 miliard dolarů, zatímco některé z nich kapitalizovaly pouze přísliby ztrát. Opuštění počáteční veřejné nabídky platformy WeWork, která následovala po selhání společností Uber, Lyft, Slack a dalších, znamená „návrat investorů k zdravému rozumu“, poznamenává Baverez, ale pro některé investiční společnosti, které významně investovaly do IT sektoru, může být fatální.

 
Kromě toho jsou nejzranitelnější státy a podniky již zachváceny úvěrovou krizí. Patří sem zejména Argentina, Turecko a Jižní Afrika. Zároveň „zombie podniky“ kvůli hromadě půjček a dluhů, stále více bankrotují, jako je například touroperátor Thomas Cook nebo Aigle Azur a XL Airways.

Pozadím těchto událostí jsou tři procesy. Na úrovni konjuktury se jedná o konec cyklu rychlého růstu, který začal v USA v roce 2009, a rostoucích zmatků způsobených jejich „ultra expanzivní měnové politiky“. Na strukturální úrovni vyvolaly změny digitální revoluce a tolik potřebný „ekologický přechod“. Na geopolitické úrovni se zvyšuje riziko pod vlivem nové studené války mezi USA a Čínou, nepokojů v Hongkongu, napětí v Perském zálivu a chaosu vyvolaný brexitem, což pouze zesiluje fluktuace na finančních trzích.

Politici z celého světa, kteří se ve snaze vyrovnat se s finančním krachem v roce 2008 zcela spoléhají na centrální banky, musí nyní otevřít oči před nebezpečím nového šoku, který hrozí, že se stane ještě agresivnějším kvůli hromadění dluhů a bude obtížnější ho kontrolovat kvůli „deglobalizaci“ iniciované Donaldem Trumpem, varuje Baverez.

Zdroj: 1

Loading...
Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.