Podzimní kolo chemoterapie českých polí. Tak nazývají někteří vědci chemické ošetřování polí po sklizni a viní ho z nepřímé likvidace drobných živočichů v krajině.

Řada polí v Česku se po sklizni barví do nápadně žlutohnědé barvy. Při bližším pohledu je vidět, že jsou pokrytá spálenou trávou či zbytky plodin. Nespálilo je však slunce v kombinaci se suchem, ale chemické přípravky.

[wp_ad_camp_2]

Takovéto postupy kritizuje profesor Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny AV, který se dluhodobě věnuje ekologii zemědělství.

„Stojíme na poli, kde byly v rámci takzvané posklizňové desikace nějakým totálním herbicidem, pravděpodobně Roundupem nebo Diquatem, zahubeny zbytky loňské vegetace, takzvané podrůstky. Vzhledem k tomu, že byly takhle velkoplošně použity herbicidy, se z toho stala úplně mrtvá krajina,“ ukazuje Hruška na obrovský lán poblíž dálnice D10. Hranice mezi ošetřenými a neošetřenými místy je jasně viditelná.

Takovéto plošné používání herbicidů není zakázané, podle Hrušky má však velký vliv nejen na stav zemědělské půdy, ale také celého ekosystému, který je s ní propojený. „Tady byste v zemi nenašla žížalu, žádnou larvu užitečného hmyzu, není tady žádný zajíc, žádný pták, je to naprosto sterilní mrtvá krajina,“ říká a s nadsázkou tuto praxi označuje za podzimní kolo chemoterapie české krajiny.

[wp_ad_camp_2]

Zemědělci se brání

Oslovení zemědělci se však takovému označení brání a upozorňují na to, že používání chemie je legální a běžná technologie, kterou v praxi používají.

„Používat se to musí, protože to zabrání šíření plevelů, které se na jaře probudí a jsou velkou komplikací,“ říká jeden z východočeských zemědělců věnujících se rostlinné výrobě, které redakce oslovila s prosbou o reakci.

Jmenovaný být nechtěl, diskuzi kolem používání chemie v zemědělství považuje za přehnanou: „Je to stejné jako s používáním jedu na hraboše. Vznikla kolem toho kampaň, ale ti, kteří mají s hraboši problém, utrpěli. Měla se tomu dát jasná pravidla.“

Další z oslovených zemědělců byl ještě radikálnější: „Použití glyfosátu je normální povolená technologie. To, co se teď děje v médiích, je hrozné. Začalo to už honem na řepku, která je najednou považovaná za škůdce. Přitom je to pro půdu nejlepší plodina a její olej má stejnou kvalitu jako olivový. Glyfosát nejvíc používají obecní úřady nebo železničáři, na ty se obraťte.“

[wp_ad_camp_2]

Některé státy chemii omezily

Zemědělce svým stanoviskem podporuje i Ministerstvo zemědělství, které v loňském roce zvažovalo, že se přidá k zemím, které plošné používání glyfosátu omezují. Nakonec však změnilo názor.

„Obnovení povolení do roku 2022 bylo uděleno po pečlivém přehodnocení vlastností glyfosátu a opírá se o rozsáhlou hodnotící zprávu zpravodajského členského státu, kterým bylo v tomto případě Německo, vyjádření Evropského úřadu pro bezpečnost potravin i Evropské chemické agentury. Během hodnocení byl vzat v potaz i údajný karcinogenní potenciál této účinné látky, který však nebyl prokázán,“ vysvětlil mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Zároveň dodal, že v Česku od roku 2014 spotřeba glyfosátu v zemědělství klesá. Loni zemědělci na česká pole vylili přes 558 tisíc litrů této látky. Je to však stále víc než před rokem 2003, kdy spotřeba přípravku začala výrazně stoupat.

[wp_ad_camp_2]

„Například belgický či italský farmář použije čtyřikrát více pesticidů na jeden hektar orné půdy než český zemědělec. Španělský farmář třikrát a francouzský dvakrát více pesticidů,“ argumentuje mluvčí resortu a dodává, že z pohledu zemědělců jde o velmi důležitou látku.

„V případě, že se vhodně používá, vytváří podmínky pro kvalitní zemědělskou produkci například tím, že zamezuje rozšiřování plevelů,“ dodává.

Profesor: Měli by přijít o dotace

„Je to podle mě zcela neadekvátní použití agrochemikálií, že takhle si vyrábíme úplně mrtvou krajinu v těch nejúrodnějších částech země. Je to zcela neakceptovatelný postup a myslím si, že by měl být zakázán pod ztrátou dotací,“ míní však Hruška.

Argumentem vědců je i půl roku stará zpráva, kterou letos představil odborný časopis Biological Conservation. Ta upozorňuje, že pokud lidstvo nezmění přístup k zemědělskému a lesnímu hospodaření, za 100 let na planetě nezůstane žádný hmyz. Za viníky označila právě nadužívání herbicidů a insekticidů.

Zdroj: 1

 

Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.