Lidské srdce vysílá měřitelné fotony: Jak se prostřednictvím meditace stát silným zářičem

Podle studie, provedené německými vědci z univerzity v Kasselu v roce 1997, vyzařuje lidské srdce světelné fotony.

Srdce průměrného člověka vyzařuje pouze 20 fotonů za sekundu, ale lidé, kteří provádějí meditaci zaměřenou na srdeční centrum, vysílají lásku a dobro, vydávají ohromujících 100 000 fotonů za sekundu. To je 5000krát více, než průměrná lidská bytost.

Studie zjistila, že když jsou tyto fotony naplněny láskyplným a léčivým záměrem, jejich frekvence a vibrace se zvýší do bodu, kdy mohou doslova měnit hmotu, léčit nemoci a transformovat nepříznivé události.

Studie probíhala tak, že se připravila temná komora potažená černou látkou, do které se zavřeli dva lidé. Jeden meditoval a druhý měřil fotony.

Pokusný člověk první hodinu jen seděl, takto bylo naměřeno 20 fotonů za sekundu. Poté začal meditovat. Studie konkrétně popisuje, jaké meditace prováděl:

„Tyto meditace zahrnovaly praktiky kundalini, vzývání božského světla a dhikr. Při těchto meditacích je energie čerpána páteří ze země pomocí dechových technik a vizualizace. Poté je dech zadržen s pozorností upřenou na korunní čakru. Výdech je úplný, tlačí energii dolů po páteři a pak ze srdce. Cvičení je extrémně energizující, výsledkem je pocit extáze a zářivosti. Dále to byly súfijské meditace, které využívají zpívání, nahlas i potichu, k vytvoření vibrací, které stimulují srdce a třetí oko. Konkrétně arabská slova Nur a Mu-now-wirr, mluvena pomalu, s důrazem na samohlásky, přičemž rezonují v krku a hrudi. Vyvolávají pocit miniaturního slunce zářícího v hrudi.

Opakování arabské fráze „La illaha illa ‚llah Hu“ je prastarý předpis pro vstup do vědomí Jediného Bytí. Provádí se s pozorností zaměřenou na srdce a vede k pocitu hlubokého soustředění.“

Žádná meditace ani opakovaně nepřinesla stejné výsledky. Naměřené hodnoty byly pokaždé unikátní. Experimentující seděl s meditujícím v temné komoře přibližně deset hodin. Poté pokus ukončili a šli spolu k experimentátorovi domů na večeři.

Syn experimentátora, přibližně čtyřletý, měl v té době silnou rýmu. Meditující, který byl unavený z celodenního duševního úsilí, šel brzy spát.

Brzy ráno se meditující probudil s intenzivním vhledem: Tento malý chlapec potřeboval ke svému uzdravení světlo. V 8:00 začali s experimentem znovu.

Meditující provedl cílenou léčivou meditaci, při které ve své vizualizaci postavil nemocného chlapce před sebe a na výdech, vycházející z jeho srdce, chlapci „poslal světlo“. V porovnání se složitými a intenzivními meditacemi z předchozího dne, to byla spíše jednoduchá a snadná meditace. Úsilí, které meditující vynakládal, bylo spíše emocionální než mentální a velmi malé ve srovnání s předchozími technikami, které vyžadovaly intenzivní soustředění.
Počítač měřil 100.000 fotonů za sekundu nepřetržitě po dobu půl hodiny, dokud nebyla meditace ukončena.

To bylo dost světla, aby bylo vidět. Odhaduje se, že 1000 fotonů/s vstupujících do oka stačí k vytvoření viditelného vjemu. Pro ověření meditující vybalil náramkové hodinky s fluorescenčním ciferníkem a přidržel si je před hrudníkem. Počítač v tu chvíli ukazoval 1 milion fotonů/s. Ciferník náramkových hodinek byl dostatečně osvětlen, aby byl čitelný.

Maximálního generování srdečního světla bylo nakonec dosaženo kombinací účinné meditační techniky a záměru poslat ho konkrétnímu pacientovi, který potřebuje uzdravení. Použitá meditační technika se nazývá Meditace srdečního rytmu a je podrobně popsána v knize Living from the Heart (Random House, 1998), jejímž autorem je sám meditující. Bez léčebného záměru, navzdory svému nejlepšímu úsilí a za použití různých meditací, které nebyl meditující schopen generovat konzistentní světelné emise.

To naznačuje, že síla lidského srdce je mnohem větší než to, co zná moderní věda. Kromě funkce mechanické, je srdce také schopno samostatně cítit, myslet a pamatovat si, stejně jako komunikovat s ostatními srdci. Ukládá informace a s každým úderem je vysílá do celého těla. Díky tomu je srdce zdrojem hluboké moudrosti a vhledu. Jiný výzkum ukázal, že srdce má svůj vlastní složitý nervový systém, včetně vlastní sítě neuronů, které mohou cítit i myslet nezávisle na mozku. Říká se jí „srdeční mozek“, může komunikovat s mozkem a dalšími částmi těla prostřednictvím nervových, biochemických a energetických drah.

Srdce je výkonný elektromagnetický generátor, který vysílá jedinečné elektromagnetické pole, které přesahuje fyzické tělo a interaguje s poli jiných lidí, zvířat a dokonce i prostředí.