…..na celé planetě je tolik událostí, že je těžké pomalu vybrat ty nejdůležitější. Promiňte, ale na doslovné překlady už nezbývá čas a stejně lidé dlouhé články nečtou. A víte proč? No protože taky ten čas nemají. A jak ho mohou mít, když neexistuje….
07:54
Dneska mám pro Vás pikošku
tm komentuje svůj vlastní příběh z cest po zahraničí
Všechno bude otočeno zpátky
…..od určitého člověka, který se zúčastnil velmi důležitého tajného jednání, které trvalo skoro celý den a jednalo se prý o hodně důležité záležitosti na planetě Zemi, jsem se dozvěděl jenom jednu větu. Po dlouhém rokování mnoha lidí bylo ustanoveno: VŠECHNO BUDE OTOČENO ZPÁTKY. Dotyčný mně nebyl ochoten nic více říci, že nemůže (to ani dokonce neví, že píši tento web, přestože se známe desetiletí), jinak by se mnou možná o tom nebavil.
Musím zdůraznit, že se jedná o člověka, který se setkává pouze a jenom s velice konstruktivními lidmi, a hlavně pomohl mnoha lidem a nikdy nic za to nechtěl.
Když jsem mu položil otázku a poprosil, nechť mně něco řekne aspoň obrazně nebo jakoby nějakým příměrem či příkladem, zavrtěl hlavou a řekl ne né. Uplynula asi hodina až dvě hodinky rozhovoru při kávičce a sklence levitované vody, tak jako vždycky. Bavili jsme se o všem možném i nemožném a jiných věcech. Něco se mu ale rozleželo v hlavě a uznal za důležité mi aspoň něco málo naznačit. Dal příklad, který jsem už naprosto neočekával.
Vše uvedl zajímavým posunkem ruky a náznakem s gestikulací. Dobře, na tvou žádost ti něco sdělit mohu v náznacích, jak jsi žádal, ale jinak než by sis myslel. (tm: tak tohle mám „moc rád“) Potom začal větu:
„představ si, že stojíš před zrcadlem“ v ten moment v mé hlavě problesklo tisíce možností, protože vím co zrcadla pro lidi znamenají a napsal jsem několik článků o nich.
Na chvíli se zastavil v řeči jakokdyby hledal další slova, ale možná viděl můj výraz v obličeji a pozoroval moje oči kam se dívají a jak rejdí tisíci pohyby a potom pokračoval
„díváš se sám na sebe, a cestu, která je za tebou“. V ten moment mi bylo jasné co řekne dál, jako kdybych četl jeho myšlenky. A přesně to řekl “ všemu je tady naopak, skoro NIKDO to nechápe, ta cesta, kterou jsi přišel k zrcadlu je ale před tebou.“ (na slovo nikdo dal zvláštní důraz)
a potom pokračoval „stačí tedy vykročit a jít dopředu, ale dívat se musíš dozadu“
Rád bych viděl sám svůj obličej v moment dořeknutí.
No tak tím mně tedy dostal. Čekal jsem všechno, ale i tohle bylo na mé uvažování v ten moment až přespříliš. Tak mám z toho zamotanou hlavu dosti, i když jsou mi veškerá data o obrazech, zrcadlech, kde je levá a pravá strana, známá. Když dáte na zrcadlo pravou ruku, je v obraze zrcadla samozřejmě vlevo.
Je mi jasné, že hovořil o dvojité dualitě a mnoha jiných věcech a to vyjádřil jenom jednou větou s přirovnáním.
Natvrdo konstatuji, zamotal mně tím hlavu a je to velký oříšek, ba přímo ořech, co tím chtěl básník říci. Mám tedy na Vás prosbu. Popřemýšlejte o tom, co jsem se dozvěděl, nyní i vy a řekněte, co Vás okamžitě napadne. Většinou ta první myšlenka bývá ta správná a pokusíme se to společnými silami rozluštit.
Věta na rozluštění zní: Všechno bude otočeno zpátky
Předem děkuji za náznaky v diskuzi a popřípadě za rozluštění, mně momentálně nic nenapadá….
tm
https://www.veraoveckova.cz/news/staroveke-indianske-prislovi/
Jede to dopředu nebo dozadu?
https://tv.idnes.cz/nejdelsim-zeleznicnim-tunelem-v-cesku-projel-prvni-vlak-pkt-/domaci.aspx?idvideo=V181116_095512_idnestv_jda#utm_source=idnes&utm_medium=text&utm_campaign=kolotoc
28.10.2018 jsem měla navečer/večer zajímavý stav – kdy mi bylo všechno jasné (takový dobrý stav naprosto čisté mysli, zbavení se všech manipulací). Pak mi to ale něco zkazilo a počátek, když se to začalo kazit, byl v tom, že jsem vnímala něco podobného, jako je uvedeno v tomto článku (že vše bude otočeno = to, co bylo v minulosti bude v budoucnosti, protože mezi mnou a danou událostí/lidmi byla nelogická „obrácená“ vazba. To, co jsem vnímala, bylo nějaké složité). Bohužel jsem tomu také nerozuměla a nechtěla jsem vynakládat energii na rozluštění. Mrzelo mě, že jsem nemohla pokračovat ve svém životě v tom jasném stavu vědomí své bytosti.
První, co mě napadlo, byl tento film https://www.csfd.cz/film/224788-pokoj-1408/prehled/ kvůli tomu, že byl uvězněný v tom pokoji a když to vypadalo, že se dostal pryč, tak zjistil, že v něm stále je (a to je podobné jako to, že to, co bylo v minulosti, vlastně bude v budoucnosti – to samé s jeho dcerou, která mu v minulosti zemřela a pak se u něj znovu objevila v budoucnosti v tom pokoji a zase zemřela). Znovu jsem se na ten film podívala, a zatímco při minulém shlédnutí jsem tam viděla nějaké dobré poselství (že si těch strašidel pak už nevšímal), tak při tomto shlédnutí jsem to v tom filmu vůbec nevnímala. Namísto toho jsem tam vnímala to, že ten pán chce někam jít atd. a ten pokoj (realita kolem něj) se mění tak, že mu v tom brání. A to bylo podobné jako když jsem byla v tom dobrém stavu, ale nemohla jsem tak pokračovat ve své cestě životem, protože mi v tom něco bránilo.
Jako další jsem si při čtení tohoto článku vzpomněla na jeden sen, co se mi zdál několik let zpátky, ve kterém se mi dělo něco nechtěného, až jsem se dostala k/objevilo se přede mnou zrcadlo, které vypadalo spíše jako rozčeřená vodní hladina. Já do něj koukala a snažila jsem si vzpomenout (ale nevím na co). Pak mi někdo konstruktivní řekl, že bych se místo koukání se kolem sebe (co se kde špatného děje) měla dívat do toho zrcadla ale ne proto, co v něm uvidím, ale proto, abych našla to, co jsem ztratila – něco uvnitř sebe. Proto to zrcadlo bylo rozmazané, že v něm vlastně ani nic vidět nebylo.
Jako další mě napadlo (proč by měl člověk prožívat něco z minulé cesty jako cestu budoucí) bylo, že prostor neexistuje a tudíž je v tom nějaká logika. Že to nemůže nikdo „zařídit“ nebo udělat, když to je vlastnost prostoru, tak se to jednou (nevyhnutelně) musí stát. Někdo možná může zařídit, jestli to bude teď nebo později, ale nemůže si říct „já všechno otočím nazpátek“, protože to už je zakódováno v prostoru, takže se to stane automaticky (neudělá to on, stane se to i kdyby to nikdo nechtěl). Kdysi dáávno mi ilum. něco takového naznačil, že to, co bylo v minulosti, se stane v budoucnosti a jak, právě díky těm převráceným vazbám. Tedy si nemyslím, že by se nějaká skupina lidí teď rozhodla, že to tak vytvoří, protože to bylo zakódováno ve hmotě dávno (a to právě těmi podivnými vazbami si to možná lidi sami vytvořili). Někdo může přečíst ten kód a proces urychlit/zpomalit, ale zapsané/vytvořené (že se to někdy stane) to už bylo.
„všemu je tady naopak, skoro NIKDO to nechápe, ta cesta, kterou jsi přišel k zrcadlu je ale před tebou.“ – to je právě ta vlastnost hmoty kvůli tomu, že prostor z určitého úhlu pohledu neexistuje, po pravdě tomu ale taky nerozumím, jak to funguje – jenom mi to připadá logický (a obrazně řečeno když jde někdo kdekoli, tak to, co ušel v minulosti, má ve své hlavě jako vzpomínky, a když se dívá do budoucnosti, tak skrze své myšlenkové formy vycházející z minulosti hledí na budoucnost=na cestu před sebou ..což tedy není ta logika neexistujícího prostoru, to mě napadlo jen tak mimo ..logika neexistujícího prostoru je ta, že když prostor neexistuje, tak se nikdo a nic nemůže hýbat, protože by při tom použil vzdálenost prostoru, což je jen iluze, ale přesto se pohne a tak díky iluzi prostoru a pohybu logicky dojde k tomu, co je napsáno v té větě v uvozovkách)
Pod těmi podivnými vazbami myslím to, že např. kluk chce holku, ale ta ho nechce. A když ji přestane chtít (doopravdy) a najde si jinou holku, tak ta holka ho začne chtít. Když ta holka kluka nakonec přesvědčí, že ona za to stojí a ten kluk se k ní tedy vrátí (tzn. že ji znovu chce), tak ta holka o něj zase ztratí zájem. To je nelogické a je to proti přírodě (takto interaktivní vztahy). Může to být i v jiných než milostných vztazích a týkat se jiných věcí než jen zájem/nezájem a může to být i člověk vs. situace, ale u takovýchto nelogických věcí jsem vnímala to, že to bude člověk prožívat znovu (to, co zažil v minulosti). Nevím proč, asi proto, aby se to nějak vyřešilo.
A v komentářích k tomuto článku mě zaujalo:
(Martin) Z jeho komentáře jsem si vyvodila, že realita je jako zrcadlo, za kterým (z pohledu tohoto světa) nic není. Když někdo přijde „na konec cesty“ = až k zrcadlu, tak nemůže jít za něj (asi) a proto uvidí, že cesta, kterou má za sebou, je před ním (protože není jiná možnost).
(Andy) „Do ráje opět dojdem pouze cestou vpřed (zpátky domů)“
V dalším komentáři (moai): „Jak vím, že to co si pamatuji ze svého života není vloženo něčím a každý den když se tzv. probudím, jen žiji další život, který jsem si třeba vytvořil ve spánku. No a po přečtení tohohle článku mne napadlo, jestli nežiji obráceně. Každým probuzením mladší a s možností naplnit svoje „vzpomínky“ na to, co jsem ještě neprožil.“
jirka67 https://myslenkyocemkoli.blogspot.com/2013/10/kozyrevova-zrcadla.html
– to je zajímavý článek
lenka f „Mě zas napadlo k té větě, že všechno bude otočeno zpátky, že přestane na Zemi platit pravidlo, že všemu je tady naopak, všechno je o 180 stupňů otočené – dobré je považováno za zlo a zlo je tu považováno za dobro.“ – tohle mě napadlo u té věty, že všechno bude otočeno zpátky, také
PS. myslím, že jsem napsala blbosti, ale jak jsem tento komentář psala, tak mi to nakonec bylo více jasné (a to jsem se tomu nechtěla věnovat, ale musela jsem, když mi to narušilo klid). Jenom to, co mi je více jasné, neumím vyjádřit slovy.
Prvé čo ma napadlo? Ak sa nepoučíme z chýb v minulosti musíme ju prežiť znova… Ale toľko mi toho víri v hlave že nestíham…
Ještě jsem si vzpomněl na rčení Zenu. „Je lepší nevědět nic, než vědět něco špatně.“
P. S. : Jediná skutečná věc – Je tvůj přístup!!!
Sledoval jsem kung Fu film. Jmenuje se Grandmaster, tam se ptal Mistr svého nejlepšího žáka, jestli pochopil nejvyšší úroveň. Ptal se ho-proč se vždy musí bojovník otáčet a dívat se za sebe. (tak nějak si to pamatuji) V tom filmu to žák nevěděl a nepochopil(až později). Myslím, že je to jasné. Bez ohlížení za sebe, jsme jen chodící ega a cíle kterých chceme dosáhnout. Až když se ohlížíme a zvažujeme, zda to co děláme je ku prospěchu nás i ostatních, tak se stáváme lidmi. Nebo-li svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Btw. pokud chcete růst, tak bez uvědomění rovnosti s ostatními to bude nedatelné. Můj názor. Krásný den Všem