…..na svých cestách v zahraničí jsem navštívil cestou nějaké známé a přátele. Po dlouhých kilometrech za volantem si rád odskočím na návštěvu, kterou většinou dopředu ohlásím mejlíkem…..
20:02
[wp_ad_camp_1]
a tak se stalo i nyní. Byl jsem u jednoho známého, který mně poprosil, jestli bych mohl jeho sousedovi, kterého velmi dobře zná, ukázat určitou „věc“ o které jsme se minule bavili a dát k tomu patřičný komentář. Neuměl mu to sám vysvětlit. Oblékli jsme se vyšli z baráku. Zašli jsme k němu domů, je to barák, který stojí osamotě pár set metrů od mého známého. Zazvonil a otevřel mu starší vousatý muž s úsměvem na tváři a srdečně nás uvítal. Hned na první pohled sympaťák. Byl velice výřečný a vedl nás do prvního patra, kde se nacházel počítač. Potud bylo vše v pořádku.
Procházeli jsme halou a zde objednal pro nás kávu u svoji ženy, která seděla v křesle a pak jsme pokračovali do prvního patra. Tam jsme se ještě ve stoje chvíli zdrželi a prohodili pár slov, zatímco jeho žena nám k počítači donesla vynikající kávičku. Usadili jsme se, já vytáhl flaešku z kapsy a chtěl ji nasunout do počítače. Vedle velké obrazovky nového APPLU stál jeho starší kolega, který monitoroval 7 kamerami prostor okolo baráku. Vytaženou flešku jsem už nezasunul, protože se stalo něco, co jsme si neuměli vůbec vysvětlit. Na jedné z kamer vchodových dveří jsem se objevil se známým, jak vycházíme z baráku, otočili jsme se, pak jsme ještě zamávali, šli k brance, zavíráme branku a mizíme za plotem.
Byli jsme všichni tři šokováni. Nikdy dříve jsem u něho nebyl, a proto nemohl být záznam z minulosti. Našemu hostiteli spadla brada a neměl slov. Byl šokován. O to větší bylo překvapení, když se podíval do záznamu této kamery v danný čas, který jsem si zase zapamatoval já, ale vchod byl čistý bez jakéhokoliv průchodu mé a kolegovi bytosti. K tématu, které jsme měli probrat a kvůli kterému jsem taky vykonal nechtěnou návštěvu, jsme se vůbec nedostali.
Hostitel byl velice akurátní člověk s několika vědeckými tituly a věříci pouze ve hmotu a věci řečené fyzikou a vědou, dále věřil jenom tomu, co si může vzít do ruky a osahat, ale tohle????? Tak to bylo pro něho, dokonce i pro jeho ženu nevysvětlitelné. Rovněž tak kamerový záznam bez nás, byl pro ně šokující.
[wp_ad_camp_1]
Snažil jsem se jim vysvětlit, jak v současné době kolabuje MATRIX, pro VĚDCE nepochopitelné skutečnosti. Po dopití druhé kávičky, asi tak za 2,5 hodiny, kterou jsem prodiskutovali nepochopitelný zážitek, jsme se dostali k odchodu. Sešli jsme dolu do haly ke dveřím a se známým jsem vyšel ven. Byli jsme tak diskuzí a tématem zaujati, že jsme si vůbec ihned neuvědomili, co vlastně při odchodu děláme. Já si hned při diskuzi uvědomoval, že kamera viděla naši budoucnost, kterou ale nezaznamenala na paměťovou jednotku. Přestože jsem se snažil neotočit a nezamávat, stalo se něco, co mi při jeho zavolání pozdravu vymazalo moji momentální myšlenku a paměť. Asi to bylo to spínací slovo????
Samozřejmě jsem se otočil, ze slušnosti zamával a pak šel dál i s kolegou. Přesně tak, jak jsme to viděli na kameře, několik hodin dopředu. Já se zdržel delší dobu než jsem chtěl a proto jsem se rozloučil jenom ve dveřích s jeho ženou, nastoupil do auta a odjel.
Mělo to dodatek, kdy mi druhý den telefonoval a říkal že záznam, který viděl u souseda v reálu byl přesně ten, který byl na monitoru několik hodin dopředu. Při další návštěvě mi ho prý ukáže.
Vše se odehrávalo v Rakousku.
Poté jsem jel do města, kde jsem potřeboval něco koupit. Zamyšlen kráčím od auta do obchodu a tu jsem uviděl člověka, kterého jsem si chtěl pořádně prohlédnout a při dalším kroku by byl odstíněn slupem s reklamou, a proto jsem prudce zastavil. V ten moment jsem viděl, že něco kolem mne kráčí dál a také prudce zastavuje. Při pohledu dopředu jsem zjistil, že jsem to já a stojím o metr až dva před sebou samým. Po nějaké chvilce, nevím jak to nazvat, jestli duch nebo moje druhé já nebo můj dvojník, před očima zmizel. Byl jsem dosti vyveden z míry, i když vím, že MATRIX kolabuje.
Během několika hodin takovéto dva silné zážitky, bylo i na moji osobu, která je na lecos zvyklá, také dosti. Proto jsem se raději otočil a jel domů bez nákupu. Zbylo mnoho na přemýšlení…..
Dotaz na všechny čtenáře. Prosím, stalo se Vám poslední dny něco podobného? Nebo máte nějaké „divné“ zážitky vymykající se normálnímu MATRIXU také????
tm
[wp_ad_camp_1]
Večer jsem sundala prstýnek a položila jako vždy na stejné místo a ráno tam nebyl. Byla jsem sama doma, nikdo s ním nemohl manipulovat. Hledala jsem ho všude několik dnů a nikde nebyl. Za 5 dní se opět podívám na místo kam jsem ho odložila a nevěřím svým očím – leží tam.
Kolegové mi říkali, že mě viděli odjíždět busem, Já jsem stála na zastávce a čekala na bus, jenže nepřijel a já nenastoupila. Nemám pro to žádné vysvětlení, jde tady spíš o dvě odlišné reality než o náhled budoucnosti.
No, takže člověk by se neměl raději s nikým hádat. Může se stát, že to, co my nevidíme, druhý vidí a naopak :-)
Celestina: to znamená, že jste 5 dní žila v jiné realitě. Nebo v té naší a jen prstýnek si odskočil do jiné :-)
Mně se takovým způsobem ztratily spirálové náušnice. Odkládala jsem je do mističky (takové neobvyklé místo), s jinými drobnostmi. Návštěva u mne nebyla a kdyby byla, těžko by cokoliv hledala zrovna v té mističce. Když jsem chtěla udělat změnu a vzít si spirálové náušnice, v mističce nebyly. Prohledala jsem několikrát všechna místa, kde by mohly být odloženy nebo uschovány šperky. Náušnice jsem už nikdy nenašla. Stalo se to asi před třemi roky. Také mě napadlo, že se tak nestalo náhodou a že mi tímto způsobem bylo zamezeno nosit spirály. A to si ještě vzpomínám, že jsem podobné hledala na netu, že bych si koupila nové, ale takové už neexistují (alespoň pro mne).
Další zajímavý přízpěvek jsem dostal od jedné paní, která má následující stránky a zde popisuje také něco moc divného:
http://www.abundancia.cz/novy-jolcin-denik/pruhledy-do-paralelni-reality/
Zajímavé se nad tím zamyslet…..
tm
Došlo emailem –
Konkrétní změny v roce 2018
https://homosignum.blogspot.cz/2017/11/konkretni-zmeny-v-roce-2018-uz-jsem.html?spref=fb
Práve čtu knihu, kde autor popisuje, že se postupem času naučil s jedním a později se všemi svými koňmi telepaticky komunikovat. Včera jsem se rozhodla tuto komunikaci vyzkoušet. Několikrát se mi jen pouhou myšlenkou podařilo mého koně z kroku naklusat a z klusu přejít do kroku. Při prvním zareagováním jsem si málem ucvrnkla :D