Od začátku té šaškárny s čínským virem jsem si řekla, že o něm nebudu psát. Je to nebezpečné téma, od toho jsou jiní… A navíc je to všude. Na cokoli narazíte. VŠUDE. Ale několik věcí vám napíšu, protože je mi z té situace na zblití a navíc se nám tady rozlézá určitý velice nebezpečný nešvar, před kterým je potřeba lidstvo varovat. Tak dávejte bedlivý pozor.

Odmalička pořád čtu a poslouchám o tom, jak byl strašně špatný komunismus. Nebo jak strašné to bylo za Hitlera, jaké hrozné věci se děly lidem. (I když, na ten komunismus se občas názory liší. Nebyli bezdomovci, byla práce a jednoznačně byla tehdy svoboda větší, než dnes. My už totiž žádnou nemáme.)

Určitě nejsem jediná, kdo si vždycky kladl otázku, jak si to ti lidi mohli nechat líbit… No, mohli. Báli se o práci, aby se dostali na školu, o rodinu.

Pořád jsem poslouchala a četla o tom, jak je moc důležité umět se poučit z historie… Tak jsem se poučila. A jsem ráda, že nejsem jediná… ale je nás nějak málo. Když vidím, kolik zůstalo ovcí, i přes všechna varování, jsem opravdu zklamaná. Na co nás tím odmalička celý život bombardují, na co nás s tím pořád varují? Tenhle svět je pořád divnější, teď to ale nabralo pořádné grády.

Dokonce i bánbíčkáři běží pro včeličku, přitom mají v té své povinné literatuře napsáno:

Vtom jsem spatřil, jak z moře vystupuje šelma se sedmi hlavami a deseti rohy; na těch rozích měla deset korun a na hlavách rouhavé jméno. Šelma, kterou jsem spatřil, byla podobná pardálu, ale její nohy byly jako medvědí a její tlama jako tlama lva. Drak jí dal svou sílu, svůj trůn i velikou moc. Jedna z jejích hlav vypadala jako smrtelně zraněná, ale její smrtelná rána se uzdravila. Celá země šla v úžasu za tou šelmou a lidé se klaněli draku, který dal té šelmě moc; klaněli se i šelmě se slovy: „Kdo je podobný té šelmě? Kdo s ní může bojovat?“

Pokračování článku: Nepodvolujte se a hlavně se neupisujte na kupované lejstro

 

Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.