Objevil bylinky na cukrovku, ale dostat je k nemocným je nad jeho síly

tereza: Toto je další smutný případ, kdy farmaceutická a bílá mafie se bojí o své zisky. Udělají vše proto, aby se k lidem nedostaly přípravky, které lidi opravdu uzdraví. 

Jan Křístek ve Vietnamu objevil přípravek, který pomáhá diabetikům. Rozhodl se, že ho přiveze do Česka, ale nejdřív musel získat povolení, certifikáty a to všechno stálo statisíce. Co všechno obnáší cesta, aby se potravinový doplněk, třeba z obyčejných bylin, dostal k těm, kterým by mohl pomoci?

Jan Křístek léta podniká ve strojírenské firmě, kterou založil v roce 1999 jeho otec v Hnojníku na Frýdecko-Místecku. Společnost dodávala náhradní díly pro OKD, ale také kamenolomy, štěrkovny a pískovny. Když se začalo hovořit o útlumu hornictví na severu Moravy, začali se majitelé firmy poohlížet po trzích jinde. A tak se ocitli i ve Vietnamu, kde po několika návštěvách koupili kamenolom.

Pomáhaly mu malé černé kuličky

Při jedné z jeho návštěv narazili na tamního dělníka, který jen tak mezi řečí prohodil, že je diabetik a že ho v dobré kondici udržují bylinky. „Zaujalo nás to, tak jsme ho požádali o kontakt na někoho, kdo by nám k tomu řekl víc. Dozvěděli jsme se jméno místního léčitele, vydali se za ním a on nás zasvětil do tajů těchto bylin,“ vypráví čtyřicetiletý Křístek s tím, že na místě spatřili, jak se tam v téměř polních podmínkách suší a míchají byliny a výsledným produktem jsou malé černé kuličky.

Ty Vietnamcům pomáhají snižovat hladinu cukru v krvi, a tak se Hnojničtí rozhodli, že na zkoušku přivezou vzorky a otestují je. „Doma jsme je rozdali několika kamarádům cukrovkářům a už za týden se u mnohých dostavily pozitivní výsledky. Bylo ale i pár těch, u nichž bylinky nezabraly,“ přiznává Křístek.

Na základě pozitivního testování se firma rozhodla, že přiveze vietnamskou surovinu do Česka a připraví ji jako potravinový doplněk. Křístek začal zjišťovat, co všechno musí vyřídit, aby mohl dostat černé kuličky mezi diabetiky. Dnes přiznává, že kdyby prý jen tušil, co všechno bude muset absolvovat, nikdy by se do této aktivity nepustil.

Testy, certifikáty a hlavně velký balík peněz

Kvůli vietnamskému přípravku založil hnojnický podnikatel zcela novou firmu, s kolegy si rozdělili úkoly a pustili se do výroby. Z rodinného rozpočtu vyčlenil k nelibosti své ženy slušný balík peněz a najal farmaceutickou firmu. Ta zajistila zpracování a testování zdravotní nezávadnosti, což prý není zrovna jednoduché. „V Česku ho dělá jen několik laboratoří a není to zrovna levné. Zjišťuje se při něm obsah těžkých kovů, plísní a podobě,“ přibližuje.

Běžné testování ovšem Křístkovi nestačilo. Chtěl mít jistotu, že je vše opravdu v pořádku, a proto následovalo odborné posouzení a potvrzení nezávadnosti potravinového doplňku, které provedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).

Posouzení na SZÚ je však čistě dobrovolná věc, k uvedení potravinového doplňku na trh není nezbytná. „Já jsem to ale u první verze přípravku z principu vyžadoval. Vždy se snažím mít vše potvrzeno na sto procent,“ zdůrazňuje Křístek s tím, že následovala notifikace na ministerstvu zdravotnictví.

Nyní, s novou verzí – tobolkami – to podnikatel vyhodnotil tak, že je to jen ztráta času a peněz. „Poté, co jsem získal perfektní výsledky z laboratorního testování, jsem proto přistoupil přímo k notifikaci, která se nyní v důsledku změny legislativy provádí u ministerstva zemědělství,“ vysvětluje.

Roční snaha přišla vniveč

Uběhl rok, a když bylo vše připraveno a na řadu měl přijít marketing prodeje, Křístkovi kolegové ze svého závazku vycouvali a několik tisíc balení zůstalo ležet ve skladu.

Přestože Jana Křístka plně zaměstnává jeho strojírenská firma, zkusil prozkoumat možnosti marketingu a prodeje sám, ale úspěšný nebyl. „Všechno to je o obrovském balíku peněz a správných kontaktech, které ve farmaceutickém byznysu bohužel nemám,“ přiznává.

Na klidu mu nepřidalo ani tvrzení některých lidí z oboru, že původní podoba přípravku – černé perličky – mají nevhodnou formu, kterou čeští zákazníci nebudou ochotni užívat.

Druhý pokus
Neuvěřitelná anabáze spojená s úsilím dostat bylinky mezi diabetiky ho znechutila natolik, že svůj záměr pustil na čas k ledu. Ale po nějaké době mu to nedalo a celé martyrium absolvoval znovu. Surovinu opět nakoupil ve Vietnamu a domluvil se s novou farmaceutickou společností, aby rozemletou surovinu naplnila do kapslí.

„Původně jsem si představoval, že doplněk roznesu do nějakých obchůdků se zdravou výživou, ale brzy jsem pochopil, že se lidé bojí kupovat potravinové doplňky jen tak z ruky. Proto jsem oslovil další firmu, která se stará o databázi léčiv a potravinových doplňků, ze které čerpají všechny lékárny v České republice. S pomocí této firmy jsem nechal svůj přípravek do této databáze zařadit,“ popisuje další kroky.

Dnes je tedy jeho přípravek v lékárenské databázi, jenže ani tak o něm nikdo neví. A důvod? V nabídce ho nemá žádný distributor. V lékárně sice zákazníkovi tento doplněk najdou, sdělí mu i velikost balení a ukážou, jak přípravek vypadá, ale klient se nedozví ani cenu, ani kde ho sežene.

Jan Křístek to ale nevzdává. Stále věří, že bylinky budou jednou pomáhat i mnohým českým cukrovkářům. Od chvíle, kdy je objevil ve Vietnamu, však uplynulo už osm let.

Zdroj: 1