…..možná se Vám několikrát stalo třeba na dálnici, že vidíte, jak se zezadu na Vás řítí auto a nakonec nepředjede a zmizne. Stalo se mně to mnohokráte. Tady se podívejte také na zajímavý úkaz….
Pyramidy Atlanťanů: zapomenuté lekce historie – 1. díl
Samotné slovo Atlant se vztahuje k řecké civilizaci a znamená to mohutný Titán. Později byl jeden z oceánů pojmenován stejně. Jako první se o Atlantidě zmínil Platon, starořecký filozof, který své znalosti o této mocné společnosti získal od egyptských kněží. V jeho díle Timaeus se mluví o tom, že Atlanťané mohli jedním jediným úderem zotročit všechny státy a země, které se jim odmítly podrobit. Tak mocnou silou vládli.
To jenom dnes si myslíme, že lidé v té době byli tak primitivní, že používali pyramidy buď jako hrobky, nebo v tom lepším případě jako prostředky pro meziplanetární spojení. Přinejmenším tato myšlenka byla implantována do společenského vědomí. V minulosti prý žili lidé, kteří byli velmi prostí a ve své nevědomosti nemohli pro pohřbívání zemřelých vůdců vymyslet nic lepšího, než postavit megalitické stavby.
Až teprve po uplynutí mnoha desetiletí zrníčko zdravého rozumu začalo osvěcovat mysl hledajících.
Ve skutečnosti bylo všechno jinak. Samotný komplex megalitických staveb plnil roli energeticko-informační výměny, tj. plnil více úkolů, což naši současníci považují ne jinak, než za fantastické. Nejjednodušší pro tento komplex bylo například ovládání počasí na celé planetě. Ze složitějších úkolů to pak bylo přemísťování vědomí v prostoru i čase, kdy se lidé za pomoci pyramid mohli přesunovat prostory multidimenzionálního Vesmíru (vstupovat do paralelních světů i astrální roviny). Ti, kteří se nacházeli uvnitř pyramid, mohli v přímém smyslu slova materializovat svoje myšlenky, získávat paranormální schopnosti, obnovit své zdraví, komunikovat s představiteli mimozemských civilizací, vytvářet překrásné věci a mnoho dalšího.
Už konkvistador, Francesco Pizarro objevil v peruánských Andách u Otusca mnoho uměle vybudovaných, skalních plošin a vstupy do jeskyň, které sloužili jako zásobárny pro Inky. Na konci jedné této starobylé sluje našli výzkumníci něco podivuhodného. Narazili na dveře z velkých kamenných desek. Tyto dveře byli osm metrů vysoké, pět metrů široké a dva a půl metrů silné! I přes tuto obrovskou hmotnost se dají lehce posunovat. Ptáte se v čem tkví toto kouzlo? Dveře se totiž posunují na kamenných kolejích uložených ve vodním ložisku. Připomínám, že tyto veřeje se nacházejí 62m hluboko pod úrovní horského svahu.
Za dveřmi této jeskyně čekalo na výzkumníky velké překvapení. Ne jeden, ale doslova soustava tunelů pokračovala směrem k Tichému oceánu. Perfektní opracované chodby, některé i pod 14ti stupňovým sklonem, byli připraveny pro zvané i nezvané hosty. Hned vám přijde na jazyk otázka: „Vždyť to tam musí klouzat?“ Nene. Pod vašimi botami jsou rýhované kamenné desky. Tyto dechberoucí, starobylé, jeskynní koridory jsou dlouhé desítky kilometrů a končí 25 metrů pod úrovní moře. Pátrání na ostrově Guanape ( tam totiž končili ) bylo marné. Ne – chodby neústili na povrch. Stavby se připisují Inkům. Ale opravdové stavby tohoto národa se zásadně odlišují; nehledě na to, že Inkové neměli potřebné vědomosti a nástroje jak je vybudovat. Tyto „chincánas“ byly nalezeny ve Střední i Jižní Americe – např. v Chile a Argentině. Ale zpátky k výše zmiňovaným tunelům. Logická otázka zní: Když tedy byly konce jeskynních chodeb z Otusca 25m pod hladinou moře, není to nesmysl? Proč toto vyústění nevedlo na povrch?
Tak se tedy vrátíme v čase. Přesně do roku 1966. Tehdy se kolem peruánských břehů plavil na lodi Anton Brun – vedoucí oceánografického programu Dukeovy univerzity v USA Robert J. Menzie. 80Km západně od Callaa pořizoval snímky mořského dna a pořídil velmi zajímavou sérii fotografií, na nichž se mu podařilo zachytit zbytky starého potopeného města. Jdou vidět i kamenné sochy pokryté hieroglyfy a další zříceniny…
No a tak se nám tedy spojuje toto tajemné, mysteriózní puzzle a vidíme, že tyto prehistorické stavby jsou ukryté v závojích času a o nichž a o jejich stavitelích víme jen to, že to nebyli Inkové a rozhodně také žádní primitivové. http://www.suenee.cz/co-se-skryva-v-zavojich-casu-1-dil/
jirik
18.4.2017 18:52
Archa Gabrielova
Na rovnoběžkách 33,3°N a 33,3°E se nacházejí časoprostorové brány. Na těchto místech se nachází například Severní Afrika, Sýrie, Severní Korea,…. Zde je také rozmístěn více komplexní obranný systém perimetru Země. Říká se mu Archa Gabrielova.
Systém je tvořen navigačním a obraným zařízením. Navigační zařízení připomíná kamennou krychli o velikosti v řádu metrů. (Takové zařízení bylo nedávno nalezeno v blízkosti Mekky.) Pokud je detekována hrozba, předá tato část informaci obranému zařízení. (Jedno je umístěno v oblasti Tunguské tajgy.) Ze země z hloubky několika metrů se vysune sloup (rameno), na jehož konci je kupole – jako houba a zasáhne cíl.
Systém AG je nejspíše odpovědný za Tunguský incident z 30.06.1908 a stejně tak za událost z 11.10.2015, kdy se v Mekkce zřídil jeřáb zasažený bleskem směřujícím ze země k nebi. http://www.suenee.cz/nairam-insider-nova-chronologie-veku-4-dil-duta-zeme-a-et-technologie/
GMS (http://wiki.suenee.cz/Globálně_mocenský_systém) má povědomí o silách a technologiích nacházející se v koridoru vymezeném 33° rovnoběžkami a snaží se je před lidstvem utajit. Přemýšlejte – proč, když Americká armáda vpadne na území států, které se nacházejí právě kolem této rovnoběžky, se nejdříve zajímá o historické stavby, muzea a posvátná místa? Co v takových místech dělají speciální armádní jednotky, když sem údajně přišli hlavně potlačovat terorismus? Lze dohledat videa a fotografie těsně po nájezdu americké armády na muzea, kde byly vypleněny archivy zejména všeho, co se vztahuje k Anunnaki.
stenly919
18.4.2017 13:14
No z vlastní zkušenosti mohu říct, že něco podobného se mi nedávno stalo při jízdě s VZV, díky konstruktivní síle vesmíru to naštestí dobře dopadlo. Jinak nevím, kam to napsat, ale už je nový Pjakin, zatím jen pro znalce ruštiny https://www.youtube.com/watch?v=MtFSylzPw34&feature=youtu.be
Pyramidy Atlanťanů: zapomenuté lekce historie – 1. díl
Samotné slovo Atlant se vztahuje k řecké civilizaci a znamená to mohutný Titán. Později byl jeden z oceánů pojmenován stejně. Jako první se o Atlantidě zmínil Platon, starořecký filozof, který své znalosti o této mocné společnosti získal od egyptských kněží. V jeho díle Timaeus se mluví o tom, že Atlanťané mohli jedním jediným úderem zotročit všechny státy a země, které se jim odmítly podrobit. Tak mocnou silou vládli.
To jenom dnes si myslíme, že lidé v té době byli tak primitivní, že používali pyramidy buď jako hrobky, nebo v tom lepším případě jako prostředky pro meziplanetární spojení. Přinejmenším tato myšlenka byla implantována do společenského vědomí. V minulosti prý žili lidé, kteří byli velmi prostí a ve své nevědomosti nemohli pro pohřbívání zemřelých vůdců vymyslet nic lepšího, než postavit megalitické stavby.
Až teprve po uplynutí mnoha desetiletí zrníčko zdravého rozumu začalo osvěcovat mysl hledajících.
Ve skutečnosti bylo všechno jinak. Samotný komplex megalitických staveb plnil roli energeticko-informační výměny, tj. plnil více úkolů, což naši současníci považují ne jinak, než za fantastické. Nejjednodušší pro tento komplex bylo například ovládání počasí na celé planetě. Ze složitějších úkolů to pak bylo přemísťování vědomí v prostoru i čase, kdy se lidé za pomoci pyramid mohli přesunovat prostory multidimenzionálního Vesmíru (vstupovat do paralelních světů i astrální roviny). Ti, kteří se nacházeli uvnitř pyramid, mohli v přímém smyslu slova materializovat svoje myšlenky, získávat paranormální schopnosti, obnovit své zdraví, komunikovat s představiteli mimozemských civilizací, vytvářet překrásné věci a mnoho dalšího.
Při skenování dna v oblasti Bermudského trojúhelníku našli vědci za pomoci přístrojů dvě pyramidy, které svojí velikostí předčily pyramidy v Gíze.
http://www.suenee.cz/pyramidy-atlantanu-zapomenute-lekce-historie/
Zdroj: Paranormal-news.ru
Už konkvistador, Francesco Pizarro objevil v peruánských Andách u Otusca mnoho uměle vybudovaných, skalních plošin a vstupy do jeskyň, které sloužili jako zásobárny pro Inky. Na konci jedné této starobylé sluje našli výzkumníci něco podivuhodného. Narazili na dveře z velkých kamenných desek. Tyto dveře byli osm metrů vysoké, pět metrů široké a dva a půl metrů silné! I přes tuto obrovskou hmotnost se dají lehce posunovat. Ptáte se v čem tkví toto kouzlo? Dveře se totiž posunují na kamenných kolejích uložených ve vodním ložisku. Připomínám, že tyto veřeje se nacházejí 62m hluboko pod úrovní horského svahu.
Za dveřmi této jeskyně čekalo na výzkumníky velké překvapení. Ne jeden, ale doslova soustava tunelů pokračovala směrem k Tichému oceánu. Perfektní opracované chodby, některé i pod 14ti stupňovým sklonem, byli připraveny pro zvané i nezvané hosty. Hned vám přijde na jazyk otázka: „Vždyť to tam musí klouzat?“ Nene. Pod vašimi botami jsou rýhované kamenné desky. Tyto dechberoucí, starobylé, jeskynní koridory jsou dlouhé desítky kilometrů a končí 25 metrů pod úrovní moře. Pátrání na ostrově Guanape ( tam totiž končili ) bylo marné. Ne – chodby neústili na povrch. Stavby se připisují Inkům. Ale opravdové stavby tohoto národa se zásadně odlišují; nehledě na to, že Inkové neměli potřebné vědomosti a nástroje jak je vybudovat. Tyto „chincánas“ byly nalezeny ve Střední i Jižní Americe – např. v Chile a Argentině. Ale zpátky k výše zmiňovaným tunelům. Logická otázka zní: Když tedy byly konce jeskynních chodeb z Otusca 25m pod hladinou moře, není to nesmysl? Proč toto vyústění nevedlo na povrch?
Tak se tedy vrátíme v čase. Přesně do roku 1966. Tehdy se kolem peruánských břehů plavil na lodi Anton Brun – vedoucí oceánografického programu Dukeovy univerzity v USA Robert J. Menzie. 80Km západně od Callaa pořizoval snímky mořského dna a pořídil velmi zajímavou sérii fotografií, na nichž se mu podařilo zachytit zbytky starého potopeného města. Jdou vidět i kamenné sochy pokryté hieroglyfy a další zříceniny…
No a tak se nám tedy spojuje toto tajemné, mysteriózní puzzle a vidíme, že tyto prehistorické stavby jsou ukryté v závojích času a o nichž a o jejich stavitelích víme jen to, že to nebyli Inkové a rozhodně také žádní primitivové.
http://www.suenee.cz/co-se-skryva-v-zavojich-casu-1-dil/
Archa Gabrielova
Na rovnoběžkách 33,3°N a 33,3°E se nacházejí časoprostorové brány. Na těchto místech se nachází například Severní Afrika, Sýrie, Severní Korea,…. Zde je také rozmístěn více komplexní obranný systém perimetru Země. Říká se mu Archa Gabrielova.
Systém je tvořen navigačním a obraným zařízením. Navigační zařízení připomíná kamennou krychli o velikosti v řádu metrů. (Takové zařízení bylo nedávno nalezeno v blízkosti Mekky.) Pokud je detekována hrozba, předá tato část informaci obranému zařízení. (Jedno je umístěno v oblasti Tunguské tajgy.) Ze země z hloubky několika metrů se vysune sloup (rameno), na jehož konci je kupole – jako houba a zasáhne cíl.
Systém AG je nejspíše odpovědný za Tunguský incident z 30.06.1908 a stejně tak za událost z 11.10.2015, kdy se v Mekkce zřídil jeřáb zasažený bleskem směřujícím ze země k nebi.
http://www.suenee.cz/nairam-insider-nova-chronologie-veku-4-dil-duta-zeme-a-et-technologie/
GMS (http://wiki.suenee.cz/Globálně_mocenský_systém) má povědomí o silách a technologiích nacházející se v koridoru vymezeném 33° rovnoběžkami a snaží se je před lidstvem utajit. Přemýšlejte – proč, když Americká armáda vpadne na území států, které se nacházejí právě kolem této rovnoběžky, se nejdříve zajímá o historické stavby, muzea a posvátná místa? Co v takových místech dělají speciální armádní jednotky, když sem údajně přišli hlavně potlačovat terorismus? Lze dohledat videa a fotografie těsně po nájezdu americké armády na muzea, kde byly vypleněny archivy zejména všeho, co se vztahuje k Anunnaki.
No z vlastní zkušenosti mohu říct, že něco podobného se mi nedávno stalo při jízdě s VZV, díky konstruktivní síle vesmíru to naštestí dobře dopadlo. Jinak nevím, kam to napsat, ale už je nový Pjakin, zatím jen pro znalce ruštiny https://www.youtube.com/watch?v=MtFSylzPw34&feature=youtu.be