Hledejte na tadesco.org
Archiv
Nejnovější zprávy
Související zprávy
Pole, stromy, pole, stromy. Recept na boj proti erozi a suchu je geniálně jednoduchý
Aj keď už článok staršieho data, stále veľmi aktuálny a dôležitý. Ďalší príklad uvedomelých ľudí. Stačí vysadiť stromy a krajine to len a len prospieva. Poľnohospodári si začínajú uvedomovať, že s dnešným drancovaním pôdy, to už asi dlho nebude fungovať. Musím znova zatlieskať tým, ktorý idú príkladom a čerešničkou na torte je, že už aj štát takéto aktivity podporuje. Tak šup šup, nech už sa všetky polia krásne čiastočne zelenajú a zadržujú vodu.
anna
Místo stížností našli řešení. Ve Štítné nad Vláří prší stejně málo jako jinde v Česku. Místní zemědělci ale v blízkosti svých polí vysadili tisíce stromů, a ty i v době sucha dokáží zadržet dostatek vláhy. Farmáři ze Štítné teď učí vysazovat remízy další zemědělce, kterým sucho citelně poškozuje úrodu.
Byl to zákon schválnosti. Desítky zemědělců se přijely na Valašsko učit, jak se bránit suchu, a ve Štítné po dvou týdnech pršelo.
[wp_ad_camp_2]Místní pole už dvacet let neviděla chemii. Krajina zde na první pohled vypadá jinak. Pole jsou menší, pokud jsou ve svahu, obklopují je zelené remízy. Zemědělci tak udrží spodní vodu a tím i kvalitní půdu. „Vysadili jsme ovocné stromy a zatravnili tak, aby se voda, která se sem dostane, zadržovala,“ vysvětlil jednatel Eko Javorník Štítná nad Vláří Josef Tománek.
Stromů zde roste už 20 tisíc, hlavně jde o pro Valašsko typické švestky. Ze svahu nepustí ani litr vody navíc. Vesnici v údolí tak při přívalovém dešti neohrožuje bahno a vláha zůstává na poli. Daří se tu třeba špaldě, nešlechtěné pšenici.
„Taková zdravá půda, o kterou je dobře pečováno, má organickou hmotu. Netrpí erozí a potom lépe zvládá i období sucha,“ potvrdil Marek Batysta z Odboru rostlinných komodit Ministerstva zemědělství ČR.
V Česku je takových zemědělských podniků, které i za cenu nižších výnosů hospodaří šetrně ke krajině, celkem čtrnáct. Těmto takzvaným demonstračním farmám ministerstvo zemědělství na boj s erozí posílá peníze. Oplátkou za to, že své zkušenosti předají dál.
„Pro krajinu podobného rázu je to jasná inspirace,“ souhlasí soukromý zemědělec Ivan Okurka ze Sobotovic u Brna. Ve Štítné využijí i bývalá pole, v současnosti slouží jako louky. Pasou se na nich krávy a biomlékárna začala na farmě prakticky hned prosperovat.
Zdroj: 9
Pravidla diskuze
Diskuze je pouze pro registrované čtenáře a je moderovaná. Budou uveřejněny jen takové komentáře, které nejsou urážlivé, vulgární, neobsahují reklamu, neobsahují projevy náboženského fanatismu, návody k násilí, pseudo-ezoterické bludy a jsou k tématu.
Není dovoleno vkládat celé články z jiných webů a strojové překlady z cizích jazyků, stejně tak psát celé věty kapitálkami.
Komentáře není dovoleno využívat jako chat a místo pro osobní spory.
Veškeré odkazy v komentářích musí být uvedeny s krátkým popisem čeho se týkají. Odkazy bez popisu jsou považovány za spam.
Komentáře jsou automaticky posuzovány antispamovým systémem, a pokud jsou zadrženy, musí je posoudit administrátor, což může trvat až 25 hodin. Opětovné odeslání komentáře nebo psaní stížnosti prostřednictvím e-mailu nic neurychlí.
Předem děkujeme za respektování těchto pravidel.
Dříve byly v polích remízky, kde se mohla uschovat i zvěř při sklizni kombajny. Důležité je taky plodina, která bude na pole vysazena. Obilí zadrží více vody a nejsou pak ani ty záplavy.(jenže obilí není in) Co se týče výtěžnosti polí, je důležité hnojit a hnojit. Zemědělci většinou jen půdu vycucávají, ale živiny do ní nevrací. Studie prokázala, že naši zemědělci nevrací do půdy téměř nic. Němci si mohou kvůli dotacím dovolit vracet potřebné množství. Problém je tedy nejenom v zalesňování, ale i typ sadby a hnojení. Jedno bez druhého se neobejde.
A hluboká orba