Polská vláda premiéra Mateusze Morawieckého (PiS) včera rozhodla vyslat do Řecka speciální jednotky Pohraniční stráže v počtu 100 mužů a speciální policejní jednotky o 100 mužích na pomoc při obraně vnější hranice EU. Podrobnosti o jejich nasazení odletěl vzápětí poté projednat svým řeckým protějškem polský ministr vnitra Mariusz Kamiński (PiS) na jednání Rady ministrů vnitra a obrany EU do Bruselu. „Polsko bojuje proti migrační krizi. Jsme schopni poskytnout Řekům skutečnou pomoc.“, řekl před jednáním Rady polský ministr vnitra. Dodal, že jde o velmi zkušené muže, kteří se v minulosti již osvědčili při pomoci s bojem proti nelegální migraci na misích v Makedonii.

 

 

 

Polsko je tak třetí evropskou zemí, která vysílá do Řecka pomoc s obranou vnější hranice EU. První policejní posily vyslalo v neděli Rakousko po mimořádném jednání vlády kancléře Sebastiana Kurze (ÖVP). V pondělí rozhodla o vyslání speciální policejní jednotky i maďarská vláda Viktora Orbána (FIDESZ). Maďarsko nabídlo Řekům i možnost vyslání armádní jednotky na pomoc s ochranou hranice s Tureckem.

Česká vláda s pomocí Řecku stále nesmyslně váhá. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve svém vyjádření pro Parlamentní listy vyslání posil Řecku podmínil tím, že musí jít výhradně o akci celé EU. V tomto s ním zásadně nesouhlasím. Nemá cenu čekat, až a jestli se na něčem dohodne celá EU. Rakušané, Maďaři i Poláci poslali Řekům posily ihned a na základě dvoustranné mezivládní dohody. Měli bychom se k nim přidat a poslat statečným řeckým policistům a vojákům naše posily ihned. Dokud jsme členy EU, je vnější hranice EU – i ta řecko-turecká – i naší hranicí. Potřebujeme, aby další migrační tsunami byla odražena co nejdále od řek Moravy a Dyje. A měli bychom se do toho také sami zapojit.

Včera večer se na řeckou žádost mimořádně sešla Rada ministrů obrany a vnitra EU. Unie je v přístupu k migrantům nadále rozdělená. Rada přijala pouze obecnou deklaraci vyjadřující solidaritu s Řeckem. Ministři však nedohodli žádné nasazení posil ostatních členských států v Řecku. Rada do pohraniční oblasti nasměrovala pouze více pracovníků unijní agentury FRONTEX. Což ale nejsou ozbrojení pohraničníci, ale úředníci přijímající žádosti o azyl.

 

 

 

Odpůrcem společného nasazení policejních a vojenských sil k odražení migrantů na vnější hranici EU je Německo. Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) včera z Berlína vzkázala, že je proti nasazení armády proti migrantům. Merkelová by místo společného nasazení policejních a vojenských sil chtěla s tureckým prezidentem Recpem Erdoganem (AKP) vyjednat prodloužení smlouvy o zadržování migrantů výměnou za placení vyššího „migrančního výpalného“. Do nynějška EU platila Turecku 9 miliard Eur ročně. Řecku Evropská komise poskytla na ochranu hranic mimořádnou pomoc jen ve výši 700 milionů Eur. Tedy 1/12 toho co EU platí Turecku.

V noci po skončení zasedání Rady ministrů vnitra EU odletěl do Turecka stály předseda Rady Charles Michel. Má z pověření EU jednat s Tureckým prezidentem Recpem Erdoganem o obnovení placení migračního výpalného, jak navrhuje Merkelová. Zítra má jednání o řešení migrační krize na řecko-turecké hranici pokračovat v Radě ministrů zahraničí.

Včera večer zadržovaly řecké policejní a vojenské jednotky na hranici s Tureckem více než 130 tisíc migrantů. Jejich počet však každou hodinou roste. Další migranty na hranici sváží turecké státní orgány. Turecký prezident Recep Erdogan vyhrožuje, že má v zásobě 3 miliony migrantů, které chce přimět k cestě do EU. A nutí je k tomu vskutku nevybíravě – doslova s pistolí u hlavy, jak potvrzují zprávy z různých periodik i videa.

Převzato z FB profilu MUDr. Ivana Davida

 

 

Loading...
Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.