Na starém kontinentě stále existují silné hranice mezi západní a východní Evropou. Průzkum amerického institutu Pew Research Center ukazuje, jak moc se liší postoje zemí napříč Evropou v otázkách tolerance muslimů, židů či homosexuálů.

Železná opona, která kdysi rozdělila Evropu, může být dávno pryč, ale dnešní kontinent je rozdělen ostrými rozdíly ve veřejném postoji k náboženství, menšinám a sociálním otázkám, jako jsou homosexuální manželství a legální potraty,“ píší ve své zprávě výzkumníci.

 

Poukazují například na to, že ve srovnání se západoevropskými zeměmi by mnohem méně středoevropských a východoevropských občanů přivítalo do svých rodin či sousedství muslimy nebo židy. Tyto rozdíly vyplývají ze série průzkumů výzkumného střediska Pew provedených v letech 2015 až 2017 mezi téměř 56 000 dospělými (ve věku 18 let a staršími) ve 34 zemích západní, střední a východní Evropy.

Extrémní rozdíly podle nich panují například v toleranci muslimů. „Například téměř v každé středoevropské a východoevropské zemi, kde výzkum probíhal, méně než polovina dospělých říká, že je ochotna přijmout muslimy do své rodiny; v téměř každé západoevropské zkoumané zemi naopak více než polovina tvrdí, že by do své rodiny muslima přijala. Podobné rozdělení se objevuje mezi střední a východní Evropou a západní Evropou, pokud jde o přijímání Židů do rodiny,“ píší výzkumníci.

Nejméně tolerantní je v této otázce Arménie. Žida by do rodiny přijalo jen 28 procent lidí, muslima dokonce jen 7 procent. Na nelichotivém druhém místě se pak umístila Česká republika. Muslima by do rodiny přijalo jen 12 procent respondentů, žida 51 procent. To je velký rozdíl třeba i v porovnání se sousedním Slovenskem, kde muslimové v rodině nevadí 47 procentům lidí a židé 73 procentům.

Na opačném konci tabulky skončily severské země a úplně první je pak Nizozemí, kde by muslima do rodiny přijalo 88 procent lidí a žida dokonce 96 procent.

Většina obyvatel západoevropských zemí také nepovažuje náboženství za klíčovou součást národní identity. Výjimku tvoří pak jsou Lotyšsko, Estonsko a Česko, které jsou s 84 procenty, 82 procenty a 78 procenty v čele států, jejichž obyvatelé vnímají náboženství jako nedůležitou součást národní identity. Lotyšsko žebříček se Švédskem vede. Za důležité pro národní uvědomění naopak vidí víru země jako Polsko (64 procent), Řecko (76 procent) či Portugalsko (62 procent). I tomuto žebříku ovšem dominuje Arménie (82 procent).

 

 

Západoevropané v EU se vstřícněji stavějí také k sexuálním menšinám. Většina oslovených v těchto státech souhlasí s manželstvím homosexuálů, východ Evropy už ale tak tolerantní není. I zde jsou ale výjimky. Zatímco Česko se s 65 procenty respondentů, kteří se vyslovili pro uzákonění manželství gayů a lesbiček řadí k západní části EU, Řecko s 26 procenty se kloní spíše k východním a středoevropským státům za někdejší železnou oponou, jako jsou Polsko (32 procent), Litva (12 procent), Maďarsko (27 procent) či Bulharsko (18 procent).

Východoevropané také spíše než Západoevropané souhlasí s tím, že ač jejich národ není dokonalý, tak svou kulturou převyšuje ostatní. V Řecku s takovým názorem souhlasilo 89 procent dotazovaných, v Bulharsku 69 procent, v Polsku 55 procent a v Česku 55 procent. Podobně vysoké přesvědčení ale zastávají i Němci (45), Britové (46 procent) či Finové (49 procent). Nejmenší podpora nadřazenosti vlastní kultury nad ostatní je ve Španělsku (20 procent), Estonsku (23 procent), Belgii (23 procent) či Švédsku (26 procent).

zdroj: 9

Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.
Loading...

AdBlock je aktivní

 

 

Používáte nástroj pro blokování reklamy. 

Budeme rádi, když naši práci oceníte a nastavíte pro tento web výjimku v Adblocku.

Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.