Vladimír Putin přednesl dne 22.9.2020 na plenárním zasedání 75. zasedání Valného shromáždění OSN videonahrávku.

Vladimir Putin:

Vážený pane předsedo! Vážený pane generální tajemníku! Drazí kolegové! Dámy a pánové!

Letos slaví světové společenství bez nadsázky dvě historická výročí – 75. výročí ukončení druhé světové války a vytvoření Organizace spojených národů.

Je nemožné přeceňovat význam těchto událostí, navždy navzájem spojených. V roce 1945 byl poražen nacismus, byla zničena ideologie agrese a nenávisti, a zkušenost a duch spojenectví, pochopení té ohromné ceny, která byla zaplacena za mír a společné vítězství, umožnily vybudovat poválečný světový řád. Jeho bezpodmínečným základem se stala Charta OSN, která dodnes zůstává hlavním zdrojem mezinárodního práva.

 

 

Jsem přesvědčen, že toto výročí nás zavazuje pamatovat na trvalé principy komunikace mezi státy, zakotvené v Chartě OSN, a zakladatelé Světové organizace je formulovali maximálně srozumitelně a jednoznačně: je to rovnocennost suverénních států, nezasahování do jejich vnitřních záležitostí, právo národů určovat si svůj vlastní osud, odmítnutí hrozby nebo uplatňování síly; politické řešení sporů.

Když se ohlédneme na minulá desetiletí, můžeme říci, že při všech složitostech období „studené války“, zásadních geopolitických posunech a současných složitostech světové politiky, plní OSN důstojně své hlavní poslání – chránit mír, podporovat udržitelný rozvoj národů a kontinentů a pomáhat překonávat místní krize.

Tento obrovský potenciál a zkušenosti OSN jsou žádané a slouží jako dobrý základ pro další směřování vpřed. Tak jako každá mezinárodní organizace nebo regionální struktura by ani OSN neměla ztuhnout, ale měla by ve svém vývoji odrážet dynamiku 21. století, důsledně se přizpůsobovat realitě moderního světa, který se skutečně stává stále složitějším, více multipolárním, multidimenzionálním.

Probíhající změny mají samozřejmě dopad na hlavní orgán OSN – Radu bezpečnosti, na diskusi kolem postojů k její reformě. Naše logika spočívá v tom, že Rada bezpečnosti by měla plněji zohledňovat zájmy všech zemí, veškerou mnohotvárnost jejich pozic, opírajíc se o princip nejširší dohody států, ale zároveň tak jako dříve sloužit jako klíčový článek v systému globálního řízení, což nelze zajistit bez zachování práva veta stálých členů Rady bezpečnosti.

Toto právo pěti jaderných mocností – vítězů ve druhé světové válce, i dnes reflektuje reálnou vojensko-politickou rovnováhu. A hlavně, je to ten naprosto nezbytný a jedinečný nástroj, který neumožňuje jednostranné akce, hrozící přímým vojenským střetem největších států, umožňuje hledat kompromis nebo přinejmenším se vyvarovat řešením, která jsou pro ostatní kategoricky nepřijatelná, jednat v rámci mezinárodního práva a ne v nestabilní, šedé zóně svévole a nelegitimnosti.

 

 

A jak ukazuje diplomatická praxe, tento nástroj funguje, na rozdíl od smutné zkušenosti předválečné Společnosti národů s jejími nekonečnými rozhovory, deklaracemi bez mechanismů skutečných činů, bez nároků na pomoc a ochranu těch států a národů, které se ocitly v potížích.

Zapomenout na historické lekce je krátkozraké a krajně nezodpovědné – stejně tak i zpolitizované, založené ne na faktech, ale na domněnkách, pokusech svévolně vykládat příčiny, průběh a výsledky druhé světové války, přepisovat rozhodnutí spojeneckých konferencí a norimberského tribunálu.

Není to jen podlost a zločin vůči památce na bojovníky proti nacismu. Je to přímý, destruktivní úder na samotné základy poválečného světového řádu, který je obzvláště nebezpečný v podmínkách, kdy globální stabilita prochází vážnými zkouškami, kdy degraduje systém kontroly zbraní, neutichají regionální konflikty, zostřují se hrozby, pramenící z terorismu, organizovaného zločinu a obchodu s drogami.

Všichni čelíme i zásadně nové výzvě – pandemii koronaviru. Nemoc přímo zasáhla miliony lidí, vyžádala si to nejcennější – stovky tisíc lidských životů. Karantény, uzavření hranic, vytváření četných obtížných problémů pro občany téměř všech států – to vše je realita současnosti. To je obzvláště obtížné pro lidi starších generací, kteří kvůli vynuceným omezením někdy týdny nebo i měsíce nemohli obejmout své blízké, děti, vnoučata.

Odborníci ještě musí v plné míře posoudit rozsah sociálně-ekonomického šoku, spojeného s epidemií a všechny její vzdálené důsledky. Již dnes je však zřejmé, že obnovení globální ekonomiky bude trvat dlouho, velmi dlouho. Přičemž zdaleka ne vždy budou fungovat testovaná protikrizová opatření. Budou zapotřebí nová, nestandardní řešení.

 

 

Můžeme je vytvořit pouze společně, a to je důležitý úkol jak pro státy OSN, tak i pro státy G20 a samozřejmě pro další přední mezivládní organizace a integrační sdružení, které také v důsledku pandemie prožívají těžké časy a potřebují nové obzory a měřítka rozvoje.

Právě tato myšlenka kvalitního integračního růstu, „integrace integrací“, je zakotvena v ruské iniciativě za vytvoření velkého euroasijského partnerství za účasti všech zemí Asie a Evropy bez výjimky. Je čistě pragmatická a nyní se stává ještě naléhavější.

Kromě toho bych chtěl znovu upozornit na ruský návrh na zavedení takzvaných zelených koridorů, bez obchodních válek a sankcí, zejména pro základní zboží, potraviny, léky, osobní ochranné prostředky, požadované konkrétně pro boj proti pandemii.

Vcelku by se uvolnění, osvobození světového obchodu od překážek, zákazů, omezení a nelegitimních sankcí, mohlo stát dobrou podporou pro obnovení globálního růstu a snížení nezaměstnanosti. Podle odborníků je úplné nebo částečné snížení zaměstnanosti ve světě ve druhém čtvrtletí letošního roku ekvivalentní ztrátě 400 milionů pracovních míst, a je třeba udělat vše pro to, aby taková nezaměstnanost nestagnovala, aby se lidé vrátili do práce, mohli zajistit své rodiny, a neocitli se v sevření bídou, bez životní perspektivy.

Toto je skutečně nejnaléhavější globální sociální problém, takže posláním politiky je nyní razit cestu obchodu, společným projektům a čestné soutěži a nesvázat ruce obchodu a obchodním aktivitám.

 

 

Pandemie zdůraznila celou řadu etických, technologických a humanitárních témat. Pokročilé digitální technologie umožnily rychle změnit systém vzdělávání, obchodu, sféru služeb, zavést distanční vzdělávání, online kurzy pro lidi různého věku. Umělá inteligence pomohla lékařům přesněji a rychleji určit diagnózu a volit optimální léčebné režimy.

Ale jako každá jiná inovace, digitální technologie mají tendenci se nekontrolovatelně šířit, a tak jako konvenční zbraně se mohou dostat do rukou různým typům radikálů a extremistů nejen v zónách regionálních konfliktů, ale také ve zcela bezpečných zemích, což vede k obrovským rizikům.

V tomto ohledu si otázky kybernetické bezpečnosti, využívání pokročilých digitálních technologií zaslouží stejnou seriózní diskusi na platformě OSN. Je důležité slyšet, vnímat obavy lidí – do jaké míry budou jejich práva v nové éře chráněna: práva na soukromí, vlastnictví, bezpečnost.

Musíme se naučit používat nové technologie ve prospěch lidstva, najít správnou rovnováhu mezi stimuly pro rozvoj umělé inteligence a opodstatněnými omezujícími opatřeními, společným úsilím dospět k dohodě ve sféře regulace, která by vyloučila potenciální hrozby, a to z hlediska nejen vojenské, technologické bezpečnosti, ale také tradic, práva, morálky lidské komunikace.

Podotýkám, že během pandemie lékaři, dobrovolníci, občané různých zemí nám všem ukázali a ukazují příklady vzájemné pomoci a podpory, a tato solidarita nezná hranice. Mnoho zemí si také navzájem nezištně a otevřeně pomáhalo a pomáhá. Ale byly také případy, kdy došlo k deficitu humanismu, a pokud chcete, laskavosti ve vztazích na mezistátní, oficiální úrovni.

Věříme, že autorita OSN by mohla přispět k posílení a zvýšení právě humanitární, lidské role v mnohostranných a dvoustranných vztazích, a to jsou společenské a mládežnické výměny, kulturní kontakty, sociální a vzdělávací programy, spolupráce v oblasti sportu, vědy, techniky, ochrany životního prostředí a lidské zdraví.

Pokud jde o ochranu zdraví, je nyní třeba, stejně jako v ekonomice, odstranit co nejvíce překážek pro partnerství. Naše země se aktivně podílela a podílí na globálním a regionálním úsilí v boji proti COVID-19, poskytuje pomoc nejvíce postiženým státům jak na bilaterálním základě, tak prostřednictvím mnohostranných formátů.

 

 

Děláme to především s přihlédnutím k centrální koordinační roli Světové zdravotnické organizace, která je součástí struktury OSN. Věříme, že je nutné kvalitativně posílit potenciál WHO. Taková práce se již zahajuje, a Rusko se na ní bude podílet nejvíce.

Kumulativní vědecký, výrobní potenciál a klinické zkušenosti ruských lékařů umožnily rychle vyvinout řadu testovacích systémů a léků pro detekci a léčbu koronaviru, a poté zaregistrovat první vakcínu na světě – „Sputnik-V.“

Zopakuji znovu: jsme naprosto otevření a připravení na partnerství. V tomto ohledu se ujímáme iniciativy v blízké budoucnosti uspořádat on-line konferenci na vysoké úrovni za účasti států, které mají zájem o spolupráci při vývoji vakcín proti koronaviru.

Jsme připraveni sdílet naše zkušenosti a pokračovat ve spolupůsobení se všemi státy a mezinárodními strukturami, to se týká i dodávek ruské vakcíny do dalších zemí, která prokázala svou spolehlivost, bezpečnost a účinnost. Rusko je přesvědčeno: nyní je nutné využít všech kapacit globálního farmaceutického průmyslu, abychom v dohledné budoucnosti zajistili volný přístup k očkování pro občany všech států.

Každý může přijít do styku s nebezpečným virem. Koronavirus se nevyhnul ani pracovníkům OSN, jejímu ústředí a regionálním strukturám. Rusko je připraveno poskytnout OSN veškerou potřebnou kvalifikovanou pomoc, konkrétně nabízíme bezplatné poskytnutí naší vakcíny pro dobrovolné očkování zaměstnanců Organizace a jejím útvarům. Takové výzvy od našich kolegů z OSN k nám přicházejí, a my k nim nebudeme lhostejní.

Co je ještě zásadně důležité v současné agendě? Středem společného úsilí by samozřejmě měly zůstat i otázky ochrany životního prostředí a změny klimatu.

Svou aktuálnost v plné míře prokázaly příslušné mnohostranné úmluvy, smlouvy a protokoly v rámci OSN. Vyzýváme všechny státy, aby k jejich dodržování přistupovaly odpovědně, zejména při dosahování cílů Pařížské dohody.

 

 

Drazí kolegové!

Chci znovu zdůraznit: Rusko vyvine veškeré úsilí na podporu mírového politicko-diplomatického urovnání regionálních krizí a konfliktů, zajištění strategické stability.

Nehledě na všechny spory a neshody, někdy nedorozumění a dokonce i nedůvěru některých kolegů, budeme vytrvale navrhovat konstruktivní, sjednocující iniciativy, zejména v oblasti kontroly nad zbraněmi, posílení zde fungujících smluvních režimů. To platí také pro zákaz chemických, biologických a toxických zbraní.

Prioritní otázkou, kterou je možné a potřebné okamžitě vyřešit, je samozřejmě prodloužení platnosti Smlouvy Ruska a USA o strategických útočných zbraních, která velmi brzy vyprší v únoru 2021. Vedeme taková jednání s americkými partnery.

Kromě toho počítáme se vzájemnou zdrženlivostí při nasazování nových raketových systémů. Dodám, že od loňského roku – chci to zdůraznit – již od loňského roku Rusko vyhlásilo moratorium na rozmístění pozemních raket středního a kratšího dosahu v Evropě a dalších regionech světa, pokud se USA takových opatření zdrží. Bohužel jsme dosud neslyšeli reakci na náš návrh ani od našich amerických partnerů, ani od jejich spojenců.

Věřím, že takové vzájemné kroky ke konkrétním otázkám by vytvořily dobrý základ pro zahájení seriózní, hluboké konverzace o celé řadě faktorů, ovlivňujících strategickou stabilitu. Jejím cílem by bylo dosáhnout komplexních dohod, vytvořit pevný základ pro architekturu mezinárodní bezpečnosti, která zohledňuje předchozí zkušenosti v této oblasti a v plné míře odpovídající nejen moderním, ale také perspektivním vojensko-politickým a technologickým skutečnostem.

Konkrétně Rusko vyvíjí iniciativu k uzavření právně závazné dohody za účasti všech předních vesmírných mocností, která by počítala se zákazem umístění zbraní ve vesmíru, použití síly nebo hrozby síly proti vesmírným objektům.

Dobře chápeme, že jak bezpečnostní otázky, tak všechny další problémy, které projednává jubilejní Valné shromáždění OSN, vyžadují konsolidaci úsilí na základě těch hodnot, které nás spojují, naše společná vzpomínka na lekce z historie, na ducha spojenectví, kdy členové antihitlerovské koalice ve jménu Vítězství a míru pro všechny národy planety se mohli povznést nad rozdíly a ideologické preference.

Za současných obtížných podmínek je důležité, aby všechny země prokázaly politickou vůli, moudrost a předvídavost. Hlavní role zde samozřejmě patří stálým členům Rady bezpečnosti OSN – mocnostem, které již 75 let nesou zvláštní odpovědnost za mezinárodní mír a bezpečnost, za zachování základů mezinárodního práva.

Rusko, uvědomujíc si tuto odpovědnost, navrhlo svolat summit zemí „velké pětky“. Jejím cílem je potvrdit klíčové principy chování v mezinárodních záležitostech, vypracovat způsoby efektivního řešení nejnaléhavějších problémů současnosti. Je potěšitelné, že naši partneři tuto iniciativu podpořili. Počítáme s tím, že takové osobní setkání zrealizujeme na nejvyšší úrovni hned, jakmile to epidemiologická situace dovolí.

Zopakuji znovu: ve vzájemně propojeném, vzájemně závislém světě, ve víru mezinárodních událostí, je nutné jednat společně a opírat se o zásady mezinárodního práva, zakotvené v Chartě OSN. Pouze tak budeme moci plnit vysoké poslání naší organizace a zajistit důstojný život současným i budoucím generacím.

Přeji všem lidem na planetě mír a prosperitu.

Děkuji za pozornost.

Pro tadesco přeložila éter | Zdroj: kremlin.ru

Loading...
Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.