Putin ve Vídni. Rakousko se snaží být mostem mezi Západem a Východem

Rakousko nesleduje geopolitické cíle, spíše ekonomické zájmy. Kromě toho staví na historické zkušenosti neutrální země.

Ruského prezidenta Vladimira Putina čeká ve Vídni příznivé přijetí, napsal před včerejší návštěvou Matthew Karnitschnig v článku pro POLITICO.  Putinova cesta do Rakouska, první oficiální cesta po jeho zvolení, je pro Rakušany ne malým důvodem k pýše. Cesta byla naplánována na 8 hodin a v jejím rámci Putin jednal s premiérem Kurzem, prezidentem Van der Bellenem, zúčastnil se byznysového fóra a vzdal čest u památníku Rudé armády.

Podle slov bulharského politologa, který žije ve Vídni, Ivana Krasteva, Rakušané vždy pociťovali jako ztrátu, že po studené válce ztratili pozici země, kde se Západ a Východ setkávají. Nyní mají znovu příležitost, míní Krastev, návštěva má význam pro obě strany.

Rakousko přebere příští měsíc rotační předsednictví EU, a to zrovna v době, kdy Rusko signalizuje, že se chce v Evropě více angažovat, a Rakousko se zdá být důležitým spojencem. Slovy ruského velvyslance v Rakousku Dmitrije Ljubinského jsou vzájemné vztahy obou zemí velmi dobré, ale, jak dodává, jsou tu problémy s EU.

[wp_ad_camp_2]

Zatímco jiné západoevropské země se nijak nesnaží klepat na dveře Kremlu, ve Vídni i v Berlíně si myslí něco jiného. Ve Vídni spoléhají na svoji dobrou pozici pro diplomatickou komunikaci s Ruskem. A to, dodává dále článek, nehledě na celou řadu kroků Ruska, počínaje anexí Krymu a konče kauzou Skripal.

Neutralita a Rusko

Němci se často odvolávají na dědictví Ostpolitik Willyho Brandta, zatímco Rakušané na rok 1955, kdy rakouská delegace vyjednala stažení sovětských vojsk z okupovaného Rakouska. Rakousko přitom slíbilo, že zůstane neutrální zemí, o což se v jistém smyslu snaží i jako člen EU, hlavně ve vztahu k Rusku.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz tak v březnu vysvětlil, proč jeho země nevyhostí žádného ruského diplomata: „Chceme být mostem mezi Východem a Západem.“ Ale jde tu spíš o byznys než o geopolitiku. Podíl Ruska na celkovém rakouském zahraničním obchodu je jen 3,5 % a orientuje se hlavně na dvě oblasti – jídlo a stroje, nicméně v poslední době se exporty do Ruska zvedly, v roce 2017 o celkem 16 %. Bez sankcí by měly rakouské společnosti v Rusku dost příležitostí.

Vicekancléř Rakouska Heinz-Christian Strache ze strany Svobodní už o víkendu řekl, že je pro ukončení sankcí a normalizaci vztahů mezi Evropou a Ruskem. Jeho strana, jako i další populisté v Evropě, podle autorova mínění s Ruskem „flirtuje“.

V bezpečnostních kruzích EU neradi vidí sympatie Svobodných k Rusku. Dokonce panovaly obavy ze sdílení utajovaných informací s Rakouskem, neboť by je, s populisty ve vládě, mohlo předat Rusku.

[wp_ad_camp_2]

Zvláštní vztahy

Nejde ovšem jenom o rakouské populisty. Dobré vazby mají v Rusku také v Kurzově Lidové straně – bývalý kancléř Wolfgang Schüssel sedí ve správní radě ruské mobilní společností MTS a Jörg Schelling, bývalý ministr financí, dělá poradce společnosti Gazprom. I Vladimir Putin má osobní vztahy v Rakousku – například s vdovou po prezidentu Thomasi Klestilovi, která do roku 2015 byla velvyslankyní v Rusku a jako taková byla často v Kremlu. Putin měl s oběma manželi přátelské vztahy a daroval jim dvě štěňata, potomky vlastního psa.

Kancléř Kurz se zatím dokázal vyhnout tomu, čemu se v Rakousku říká „podlézání“ Rusku. Na své první zahraniční návštěvě mimo EU sice navštívil Moskvu, ale předem informoval Berlín a evropské spojence a během konzultací s nimi zdůraznil, že Rakousko stále podporuje sankce. Mnozí v Rakousku ale Kurze nabádají, aby kvůli lepším vztahům k Rusku neztratil širší perspektivu. Jak napsal komentátor Die Presse: „Neměly by zde vyvstávat otázky ohledně solidarity republiky a její orientace na Brusel, ne na Moskvu“. Nebo, jak řekl europoslanec Othmar Karas, „Nemůžeme si dovolit stát se hračkou Moskvy v EU.“

Zdroj: 1