Černá kostka na scéně….do takové knihovny bych si půjčit knihu nešla….

raja


Moravskoslezská vědecká knihovna se nakonec bude stavět podle původního kontroverzního projektu takzvané Černé kostky, jehož autory jsou architekti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař.

 Rozhodli o tom krajští zastupitelé. Knihovna by se měla začít budovat v roce 2020 a hotova má být o dva roky později. Náklady jsou odhadovány na 1,35 miliardy korun. Opoziční zastupitel a bývalý hejtman Miroslav Novák (ČSSD) kritizoval, že kraj nemá zajištěno financování knihovny, a připomněl, že právě na této skutečnosti v minulosti projekt ztroskotal, přestože i bývalé vedení kraje mělo přísliby státu, že projekt podpoří.

Výsledek obrázku pro ostrava knihovna černá kostka

Vědecká knihovna od svého vzniku v roce 1951 sídlí v nevyhovujících najatých prostorách Nové radnice na Prokešově náměstí v Ostravě, denně ji navštíví na 900 lidí. Původní projekt Černé kostky pochází z roku 2006. Kvůli vysokým nákladům se ale stavba nikdy neuskutečnila, kraj se později rozhodl od projektu upustit a hovořilo se i o možném umístění novostavby do národní kulturní památky Dolní oblasti Vítkovice. Nynější vedení kraje vyčlenilo deset milionů korun na studii novostavby, která měla navrhnout optimální variantu pro vybudování nové knihovny. Zastupitelé se nakonec přiklonili ke stavbě Černé kostky.

Na novostavbě knihovny naproti Domu kultury města Ostravy by se měly podle plánů podílet kraj a město, shodně po 150 milionech korun. Největší část nákladů by měly pokrýt dotace, počítá se s podporou Ministerstva kultury ve výši 800 milionů korun. Zatím sice nebylo podepsáno memorandum o spolupráci, kraj má ale příslib ministra kultury v demisi Ilji Šmída (za ANO), že stavba bude zařazena do střednědobého investičního plánu ministerstva pro roky 2019 až 2022.

Podle hejtmana Ivo Vondráka (ANO) je dostavba knihovny pro kraj prioritou a instituce by měla mít důstojné sídlo a odpovídající zázemí. „Obnovíme projekt Černé kostky se vším všudy, tedy i s vodní plochou okolo. A určitě budeme pamatovat i na dostatek parkovacích míst,” uvedl Vondrák. Podle něj kraj nechce hledat kompromisy a náhradní řešení.

Knihovna by zvenčí měla mít stejnou podobu, jakou jí před 12 lety vtiskli architekti, výrazně se ale promění její interiér. Nutné tak bude přepracovat projektovou dokumentaci. Architekt Kuba je přesvědčen o tom, že projekt je stále dobrý. „Rozhodně si nemyslíme, že by byl zastaralý, samozřejmě po technické stránce se věci vyvinuly dál, ale že by byl morálně zastaralý, to si nemyslíme,” řekl Kuba.

Podle náměstka hejtmana pro kulturu Lukáše Curyla (KDU-ČSL) je hlavní vizí postavit novou inteligentní knihovnu, která se stane moderním informačním, komunikačním a technologickým střediskem. Novostavba podle něj umožní knihovně rozšířit nabídku svých služeb.

Výsledek obrázku pro ostrava knihovna černá kostka

„Ambicí knihovny je poskytovat služby 21. století a stát se komunitním a vzdělávacím centrem. Nejde jen o uskladnění knih pod jednou střechou, ale cílem je vytvořit knihovnu jako kreativní prostor pro setkávání lidí. Staneme se digitální knihovnou s digitálními službami. Projekt Černá kostka je zárukou takového prostoru,” míní Libuše Foberová, ředitelka Moravskoslezské vědecké knihovny, které pečuje o 1,2 milionu svazků. Ředitelka věří, že projekt se tentokrát podaří uskutečnit. „V Ostravě je 45 středních škol a tři vysoké školy, takže studenti potřebují nějaké zázemí,” míní Foberová.

Zdroj: 1

 

A mimo jiné se nějak ve velkém černé krychle rozrůstají v ČR. Znamenají ale něco úplně jiného, než si lidé mohou myslet

tm

V Brně lze „zakopnout“ o další připomínky holocaustu

Brno – Mosazné destičky na dlažebních kostkách, které připomínají ty, kdo už nejsou. V Brně byly položeny další Stolpersteine neboli Kameny zmizelých. Připomínají osud lidí, kteří za války zahynuli během holocaustu. Kameny jsou ukládány do dlažby před dům, odkud byly oběti transportovány do koncentračních táborů. V Brně byl dnes také odhalen památník obětem holocaustu, který vytvořil akademický malíř Daniel Václavík.

Kostka z černé žuly, jejíž délka hrany 3,14 metru má odkazovat k matematické konstantě pí a tedy i k nekonečnému opakování lidského utrpení. Nový památník obětem holocaustu byl dnes odhalen v Brně na náměstí 28. října. Po hranách památníku stéká voda jako symbol očisty a odpuštění. Na dně spodního bazénku je pak v češtině, romštině a hebrejštině nápis „Nezapomeneme“.

Jeden z těch, kdo nezapomněli, je i čtyřiaosmdesátiletý Pavel Fried z Třebíče, který se na památník přijel podívat. Jeho dětství nejprve poznamenaly Norimberské zákony a pak i hrůzy holocaustu. „Tím, že jsme byli vyloučení ze všech věcí běžného života, najednou začala vznikat uzavřená židovská komunita. Byla uzavírána postupně až tak dokonale, že když nás potom odvezli do koncentračních táborů, tak už si toho skoro nikdo nevšiml,“ vzpomíná Fried, kterému bylo v době transportu 12 let.

Válku prožil v terezínském ghettu. „Naším pokojem prošlo za tu dobu 72 chlapců a přežilo nás 12. Jejich osud jsme poznali až na závěr války. To už nebyli lidské bytosti, to byly kostry potažené kůží,“ dodal Fried.

Kameny, které nelze minout

Tvar krychle mají i další připomínky nacistických hrůz – Stolpersteine neboli Kameny zmizelých. Každá kostka je z betonu, na jedné ze stran má mosaznou tabulku s popisem osudu každé z připomínaných obětí: jméno, data a místa narození a úmrtí. Umísťují se před domy, odkud lidé odešli do transportu a už se nikdy nevrátili. Do dlažby brněnských ulic jich dnes přibylo dalších 18.

Stolpersteine

Slovo Stolpersteine v němčině znamená kameny, o které se zakopává nebo má zakopnout. Název vyjadřuje sílu příběhu, který se za každým ze Stolpersteinů skrývá, a který nám nedovoluje jej minout a pokračovat v chůzi. Naopak nás nutí zastavit se a symbolicky se sklonit před obětí, jejíž jméno je na kostce vyraženo.

Zdroj: Stolpersteine.cz


S ideou Stolpersteine přišel německý umělec Gunter Demnig, který v roce 1995 umístil první kameny v ulicích Kolína nad Rýnem. Následoval Berlín a další německá města. Od té doby byly položeny desetitisíce kamenů ve stovkách evropských měst. V Česku jsou Stolpersteine už v devíti městech – kromě Brna také v Kolíně, Lomnici, Neratovicích, Olomouci, Ostravě, Praze, Teplicích a Třeboni. Všechny kameny vyrábí právě Gunter Demnig.

Zdroj (1)
Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.
Loading...

AdBlock je aktivní

 

 

Používáte nástroj pro blokování reklamy. 

Budeme rádi, když naši práci oceníte a nastavíte pro tento web výjimku v Adblocku.

Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.