Oznámení maďarského premiéra Viktora Orbána, že chce Evropskou unii reformovat zevnitř, přivítají některé západoevropské země, které jsou unavené z problémů, jež jim Orbán neustále způsobuje, s obavami.
Orbán dal jasně najevo, že jeho země nechce Evropskou unii opustit – i když zároveň naznačil, že hodlá bojovat za výrazné změny uvnitř bloku.

V projevu předneseném v Budapešti před stoupenci své strany Fidesz Orbán řekl: „Vůbec nechceme opustit EU, nemohou se nás tak snadno zbavit … chceme si zachovat svou suverenitu a nechceme se ocitnout ve Spojených státech evropských, místo abychom se integrovali.“ V narážce na maďarskou minulost Orbán také řekl: „Po komunistické byrokracii… tentokrát nechceme nový diktát z Bruselu.“

Orbán je také stále více znepokojen tím, kam EU v posledních letech směřuje, a zejména ho znepokojuje, jak jsou všem členským státům vnucovány západoevropské liberální hodnoty bez ohledu na to, zda s nimi souhlasí, či nikoli.

Premiér jásajícímu davu řekl, že „se nevzdáme práva bránit naše hranice, zastavit migranty… trváme na tom, že manželství v Maďarsku je mezi mužem a ženou, otec je muž a matka je žena… a oni by měli nechat naše děti na pokoji.“

V posledních několika letech byl Orbán pro Brusel neustálým bolehlavem – a to do té míry, že některé členské státy EU by byly raději, kdyby Maďarsko z bloku úplně vystoupilo. Nizozemský premiér Mark Rutte skutečně nedávno prohlásil, že „Maďarsko už nemá v EU místo“, což přimělo maďarskou ministryni spravedlnosti Judit Vargovou k odpovědi: „Maďarsko nechce z EU vystoupit. Naopak, chceme ji zachránit před pokrytci.“

Já osobně si nejsem jistý, zda lze EU dlouhodobě zachránit. Problémy se zjevně stupňují a zdá se, že Brusel se neustále snaží hasit požáry – ať už jde o Covid, který je na kontinentu opět na vzestupu, problém s migranty na polsko-běloruské hranici nebo neustálý boj se Spojeným královstvím o brexit.

A do této směsice se přidává nepřátelské Maďarsko, které, jak řekl Orbán, je odhodláno usilovat o takové reformy, které Brusel nechce poskytnout. O jaké reformy tedy stojí?

[wp_ad_camp_2]

Inu, v první řadě chce, aby národní státy měly pravomoc dohlížet a přijímat vlastní zákony, které jsou v souladu s jejich vlastními tradicemi a hodnotami. Orbán chce také ukončit další integraci, která podle něj oslabuje suverenitu národních států. Jednoduše řečeno, chce, aby EU méně zasahovala do záležitostí jeho země.

Tím se Orbán dostává do přímého střetu s EU, jejímž jasným cílem byla od počátku integrace členských států. Jak říká staré přísloví, „důkaz je v pudinku“ a vlajka, hymna, měna euro a nyní i navrhovaná armáda EU jsou jasnými ukazateli toho, kam tento projekt směřuje.

Orbán se v poslední době dostal do střetu s EU v řadě otázek. Odhodlání jeho vlády nepustit LGBT literaturu do škol vyvolalo extrémní reakci poslanců Evropského parlamentu, kteří vyzvali k uvalení sankcí. Orbán na to reagoval hrozbou, že o této otázce vyhlásí celostátní referendum.

Orbán chce také zavést řádné hraniční kontroly a chce, aby je zaplatila EU. Ačkoli Brusel původně myšlenku financování hraničních zdí nebo plotů odmítal, zdá se, že po chaotických scénách na polsko-běloruské hranici provádí rozpačitý obrat. Mohli bychom tak být svědky vítězství Orbána a jeho vlády.

Orbán naznačil, že je připraven za tyto cíle bojovat v rámci EU, což by pro Brusel mohlo představovat velký problém – zejména proto, že neexistuje žádný skutečný mechanismus, jak členský stát vyhostit, neboť k tomu je zapotřebí jednomyslnosti Evropské rady.

Příkladem toho, jak nepříjemný může Orbán být, byl loňský rok, kdy Maďarsko spolu s Polskem zablokovalo ratifikaci rozpočtu EU ve výši 1,8 bilionu eur, dokud nezíská ústupky v otázce práva EU.

Orbán se také snaží uzavírat spojenectví s ideologickými bratry. Například hlasitě podporuje polskou vládu v jejích nedávných bojích s Bruselem o přednost práva EU. Ostatně jeho vlastní vláda by se mohla ocitnout na prahu podobné bitvy s EU ohledně deportací uprchlíků.

A konečně, Orbán se v poslední době snaží sjednotit evropskou pravici ve snaze zablokovat další integraci EU a ve snaze prosadit tuto myšlenku uspořádal řadu setkání se svými protějšky z Itálie, Francie, Polska, České republiky a Slovinska. Konečným cílem je vytvořit v Evropském parlamentu skupinu podobně smýšlejících poslanců, kteří se stanou druhou největší frakcí v EP.

Z dlouhodobého hlediska pevně věřím, že Maďarsko jednoho dne z EU vystoupí, stejně jako řada dalších států. V krátkodobém a střednědobém horizontu je však jasné, že Orbán bude Bruselu trvale trnem v oku a bude i nadále rozčilovat vedoucí představitele liberálních západoevropských členských států.

Přeložila tereza | Zdroj: RT.com

 

Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.