Švédsko stíhá penzisty a přijímá džihádisty

Zatímco Švédská bezpečnostní služba ujišťuje veřejnost, že bude „tvrdě“ omezovat růst teroristického podhoubí ve Švédsku, švédská vláda tento problém zhoršuje tím, že přijímá džihádistické bojovníky ISIS zpět do země. (Foto: iStock)

Podle tiskové zprávy Švédské bezpečnostní služby (Säkerhetspolisen, zkráceně Säpo) z 15. ledna 2019 představuje v současné době největší hrozbu pro Švédsko „islámský extremismus podněcující násilí“. „Úroveň teroristické hrozby zůstává zvýšená, je na třetím stupni v pětibodové stupnici, což znamená, že se pravděpodobně objeví teroristický útok,“ řekl Klas Friberg, generální ředitel Säpo.

„Bezpečnostní služba se bude v budoucnu ještě více snažit strategicky omezit růst extremistického prostředí, abychom se postavili hrozbě terorismu. Budeme sledovat osoby, které představují bezpečnostní riziko [omhänderta] a spolupracovat s dalšími orgány, abychom zajistili, že tito lidé budou stíháni za všechny trestné činy a že jejich příležitosti budou drasticky omezeny.“

Zatímco Säpo ujišťuje švédskou veřejnost, že bude „tvrdě“ omezovat růst teroristického podhoubí ve Švédsku, švédská vláda tento problém zhoršuje tím, že přijímá džihádistické bojovníky ISIS zpět do země. Ze Švédska odešlo bojovat za ISIS přibližně 300 lidí a odhaduje se, že přibližně 150 se jich vrátilo zpět. Přibližně 50 z těch, kteří se nevrátili, bylo zabito.

Generální ředitel Säpo v lednu 2019 popsal [1] navrátivší se bojovníky ISIS jako „zlomené lidi, kteří byli traumatizováni svými zkušenostmi,“ a uvedl, že švédská společnost musí „hrát významnou roli při jejich opětovném začleňování.“ [2]

Švédské právo neumožňuje bezpečnostním službám přijmout veškerá nezbytná opatření proti vracejícím se bojovníkům ISIS, ačkoli byl v roce 2016 přijat relativně nový zákon, který měl řešit problém teroristů ve Švédsku. Podle Fredrika Hallströma, zástupce vedoucího oddělení Säpo, které se zabývá „ideologicky motivovanými zločinci“, zákon například neumožňuje úřadům odebrat a prohledávat vracejícím se bojovníkům ISIS jejich mobilní telefony a počítače, pokud neexistuje konkrétní podezření z trestného činu. Dále podle Hallströma úřady nevědí, zda vracející se bojovníci představují pro švédské občany nebezpečí nebo nikoliv: „Na tuto otázku je obtížné odpovědět, protože naše vyhodnocení se mohou změnit.“

Mnoho bojovníků si s sebou k ISIS vzalo své rodiny, včetně malých dětí. Nedávno vysílala švédská média domácí video, které natočila o svém džihádistickém životě švédsky mluvící rodina, která vycestovala ze země a připojila se k ISIS. V jedné scéně matka cvičí střelbu, zatímco otec ochotně vysvětluje dětem: „Teď se podíváme na maminku, jak dělá džihád.“ V domácím videu je také scéna, jak manželka střílí z pušky, a radostně přitom vykřikuje: „To bylo super!“ a „Alláhu Akbar“.

V jiné scéně je otec připravující se do boje a vyprávějící svým malým dětem – synovi a dcerce – o tom, jak vzal vysílačku „nevěřícímu“, kterého střelil do hlavy a zabil. Malý chlapec vysvětluje otci, jak má nejlépe využít střelivo pro svou útočnou pušku a prosí jej, aby se k němu mohl připojit, ale matka mu říká, že jeho otec si stále myslí, že je na to „příliš mladý“. Vypravěč ve videu vysvětluje, že mnoho dětí z takových ISIS rodin se vrátilo do Švédska se svými rodinami a chodí do švédských škol a školek. Rodina ve videu je jednou z nich. Švédské místní úřady nicméně nevědí, kolik dětí se vrátilo. Podle průzkumu, který mezi švédskými obcemi provedla Švédská televize (SVT, Sveriges Television), švédské obce vědí pouze o 16 dospělých a 10 dětech ze 150 navrátilců.

Již v červnu roku 2017 tehdejší generální ředitel Säpo Anders Thornberg řekl švédským médiím, že země zažívá „historickou“ výzvu, protože se musí vypořádat s tisícovkami „radikálních islamistů ve Švédsku“. (V roce 2010 bylo podle Säpo ve Švédsku 200 džihádistů ). Thornberg také zmínil, že jeho organizace dostávala v roce 2017 měsíčně zhruba 6 000 zpravodajských informací týkajících se terorismu a extremismu, ve srovnání s 2 000 informacemi měsíčně v roce 2012.

Není proto překvapivé, že se Švédové ve své zemi cítí stále méně a méně bezpečně. Podle nové Zprávy o národní bezpečnosti vydané Švédskou národní radou pro prevenci kriminality (Brottsförebyggande Rådet, zkráceně Brå) mají čtyři z deseti žen strach chodit ven samotné.

„Téměř čtvrtina obyvatel si vybírá jinou cestu nebo jiný způsob dopravy v důsledku obav ze zločinnosti a jedna pětina se vyhýbá aktivitě na internetu kvůli obavám z výhrůžek a obtěžování,“ tvrdí Brå.

„42 procent žen ve věku 20-24 let uvádí, že se často rozhodly pro jinou trasu nebo jiný druh dopravy, neboť se necítily bezpečně a obávaly se přepadení. Ve stejné věkové skupině mužů uvedlo totéž 16 procent mužů… Obavy, že se člověk stane cílem nějaké formy útoku, mohou také ovlivnit míru aktivity na internetu… Každý pátý člověk, bez ohledu na pohlaví, uvádí, že v uplynulém roce často něco nenapsal na internet z obavy, aby mu někdo nevyhrožoval nebo jej neobtěžoval.“

„Význam sociálních médií jako fóra pro veřejnou diskusi se stále zvyšuje. Když se pětina obyvatel neodvažuje vyjadřovat se na internetu kvůli obavám z obvinění z trestného činu,“ řekla Maria Söderström z Brå, „tak to může být demokratický problém.“

Pocit, že vyjadřování na internetu je něco, čemu se chcete vyhnout, nevyvolávají ve Švédech jen obavy z vyhrůžek a obtěžování. Mnozí lidé, kteří na internetu vyslovili „nesprávné“ názory, byli švédskými úřady obviněni z „podněcování nenávisti k etnické skupině“ – podle švédských zákonů se jedná o trestný čin. „Demokratický problém“, který popisuje Maria Söderström, je tedy dvojí: obavy z výhrůžek a obtěžování od ostatních diskutujících a strach ze stíhání ze strany státu.

[wp_ad_camp_2]

Organizace, o které se předpokládá, že je za tato obvinění výrazně zodpovědná, se jmenuje „Näthatsgranskaren“ („Vyšetřovatel internetové nenávisti“). Jedná se o soukromou organizaci založenou v lednu 2017 bývalým policejním důstojníkem Tomasem Åbergem, který si předsevzal identifikovat a oznamovat švédským úřadům osoby, o kterých on a jeho organizace usoudí, že se dopouštějí myšlenkových zločinů a „podněcování k nenávisti“ vůči cizincům. Åberg se nedávno pochlubil tím, že v letech 2017-2018 podal na policii až 1 218 oznámení a na jejichž základě bylo vzneseno 214 obvinění, z nichž vyplynulo 144 soudních rozsudků. „Mnoho lidí stále čeká na své obvinění,“ napsal na Twitteru.

V listopadu 2018 Skupina pro informační společnost, která spadá pod Radu Evropy, pozvala Åberga jako hlavního přednášejícího na svou regionální konferenci „Řešení nenávistných projevů v médiích: úloha regulačních orgánů a soudnictví“ v Záhřebu. Konference se zabývala tím, „jakým způsobem jsou řešeny projevy nenávisti v různých členských státech Rady Evropy se zaměřením na konkrétní úlohu a práci vnitrostátních regulačních orgánů, orgánů soudnictví a samoregulace médií.“ Považuje snad Rada Evropy Åbergovo udávání svých švédských spoluobčanů policii za údajné myšlenkové zločiny za příklad, který by měly ostatní evropské země následovat?

V letech 2017 a 2018 přispěli švédští daňoví poplatníci na Åbergovu činnost částkou ve výši 1,5 milionu švédských korun. Podle švédského internetového deníku Fria Tider směřuje většina těchto peněz zjevně k placení Åbergova platu.

V listopadu 2018 vedlo Åbergovo úsilí k obvinění 70leté ženy, která napsala jako komentář k článku o násilí muslimských mužů proti ženám ve skupině na Facebooku s názvem „Bojovat za Švédsko“ následující příspěvek: „Jsme pořád ještě ve Švédsku, nebo jsme už naši zemi přeměnili na zatracené muslimské monstrum?“ Žena byla poté vyzvána k výslechu na policejní stanici. Toto je ta stejná švédská policie, která nemá dostatek prostředků k vyšetřování případů znásilnění. Při výslechu to důchodkyně vysvětlila takto:

„Byla jsem vyprovokována různými titulky a „fakty“ v pořadu ‚Nepříjemná fakta‘ (švédsky Kalla fakta, televizní investigativní program), ve kterém bylo uvedeno, že (muslimové) pálili a bili své manželky. Zajímá mě, jestli se to jednou nebude dít také ve Švédsku, a rozčiluje mě to.“ … Nelíbí se mi, že se chovají špatně vůči ženám. Přichází sem tolik muslimů. Měla jsem za to, že týrají ženy.“

Zdá se, že názory starší ženy, která se zajímá o fyzickou bezpečnost žen ve Švédsku, jehož vláda se v roce 2016 prohlásila za „feministickou“, jsou pro švédské úřady nepřijatelné. Zatímco navrátivší se bojovníci ISIS, kteří mohli znásilňovat, drancovat, mučit a vraždit, jak se jim zachtělo, jsou přijímání zpět do Švédska a mohou pokračovat ve svém životě – nebo plánovat teroristické útoky proti Švédům – starší švédské ženy nemohou vyprávět o svém strachu z těchto mužů ani o jejich ideologii. Hlavní prokurátor Lars Göransson z prokuratury v Gävle se tuto 70letou důchodkyni rozhodl obžalovat z „podněcování nenávisti k etnické skupině“. V listopadu 2018 byla žena shledána vinnou a odsouzena k pokutě ve výši 4 800 švédských korun (530 dolarů).

Dalším výsledkem Åbergova úsilí bylo lednové odsouzení 78leté ženy, která byla obviněna z toho, že na Facebooku napsala mimo jiné, že muslimové jsou „vousatí“ a „duchové“. Žena se naštvala, když četla o imigrantech, kteří se dopouštějí vážných zločinů proti starším lidem a vyváznou s nízkým nebo žádným trestem. Poté, co Åberg ženu nahlásil, žalobce ji obvinil za šest příspěvků, které napsala na Facebooku. Mezi nimi je i následující příspěvek: „Ano, muslimové by měli být vyhoštěni ze země, nechceme je tady, je to spousta vousatých mužů, kteří děsí děti.“ Žena je po mrtvici, je ve špatném zdravotním stavu a trpí onemocněním plic.

Důchodkyně to vysvětlila při výslechu:

„Byla jsem naštvaná, když jsem si přečetla o tom, jak to funguje s imigranty a jak se vyhnou trestu za všechno, co dělají, jsou osvobozeni, ačkoli kradou a páchají další věci. Je nespravedlivé, že ti, kteří páchají hrubé zločiny, nejsou potrestáni. Imigranti přepadávají staré lidi a okrádají je o jejich peníze.“

Důchodkyně řekla, že by to nenapsala, kdyby věděla, že je to nelegální. Evidentně žije s mylnou představou, že stále žije v demokracii. V lednu byla odsouzena k pokutě ve výši 4 000 švédských korun (443 dolarů), přičemž její důchod činí pouze 7 000 švédských korun (775 dolarů) měsíčně.

„Dokonce i nepřímé narážky, přezdívky nebo jiné urážlivé pojmy o rase nebo imigrantech obecně spadají pod zákon proti podněcování nenávisti k etnické skupině a jsou trestné,“ napsal soudce Jon Jonasson ve svém rozsudku.

Švédské úřady zjevně nemohou – nebo nechtějí – stíhat a odsoudit džihádisty, které tak štědře přijímají zpět do země, ale nemají žádné výčitky, stíhat bezbranné důchodce. Můžeme dodat, že kultura, která respektuje lidská práva vracejících se bojovníků ISIS více než lidská práva starších žen, které se jich bojí, je v průšvihu.

Judith Bergman je komentátorka, právnička, politická analytička a vedoucí spolupracovnice Gatestone Institute.

[wp_ad_camp_2]