Světová rada míru jednala v Berlíně

Setkání evropských členských organizací Světové rady míru se uskutečnilo v Berlíně ve dnech 29. a 30. 4. 2017. Setkání se tentokrát zúčastnili zástupci 15 zemí (Belgie, Británie, Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Itálie, Irán, Kypr, Německo, Palestina, Portugalsko, Řecko, Sýrie, Švýcarsko, Turecko).

05:54

Světová rada míru jednala v Berlíně
Setkání evropských členských organizací Světové rady míru se uskutečnilo v Berlíně ve dnech 29. a 30. 4. 2017. Setkání se tentokrát zúčastnili zástupci 15 zemí (Belgie, Británie, Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Itálie, Irán, Kypr, Německo, Palestina, Portugalsko, Řecko, Sýrie, Švýcarsko, Turecko).
Hostitelskou organizací se stala Německá mírová rada. Hlavním bodem programu byla vzájemná informovanost zástupců zúčastněných organizací o situaci v jednotlivých zemích a pak návrh kampaně proti letošnímu květnovému summitu NATO v Bruselu.
Z diskuse vyplynulo, že lidé si jsou většinově vědomi nebezpečí války. Ukazuje se, že daleko efektivnější je práce mírových organizací, které nejsou vázány na politické strany, ale podporují mírové snahy napříč politickým spektrem.
Součástí jednání byla též beseda s poslancem německé Die Linke Wolfgangem Gehrckem, který řekl, že hlavním cílem této strany je rozpuštění NATO a  vytvoření nového evropského kolektivního  bezpečnostního systému za účasti Ruska.
Dále se opět potvrdil rozdíl v pojímání nelegální migrace a vlasteneckých stran. Tradiční západní země jsou pro migraci. Odpůrce migrace považují za rasisty. Vlastenecké strany považují za nebezpečí a jejich přívržence nazývají nacionalisty.  Rasismus a nacionalismus považují za největší ohrožení světové míru, spolu s imperialismem a NATO.
Naopak představitelé bývalých socialistických zemí, Itálie a zemí Středního Východu (konkrétně Turecka, Iránu a Sýrie) považují za největší nebezpečí pro mírový vývoj Evropy právě masovou nelegální migraci a ve vlasteneckých stranách naopak vidí politickou sílu, která jediná může zabránit katastrofě.
Za Českou republiku byl přednesen projev jménem Asociace Vojáci proti válce společně s Českým mírovým fórem, v němž zaznělo následující:
„Období regionálních válek již skončilo. Tyto války nepřinesly svým strůjcům kýžený výsledek – tedy potvrzení a upevnění hegemonie USA v dalším vývoji světa. USA sice zůstávají jednou z globálních velmocí, ale ztrácí svůj cíl, který je zakotvený v Bezpečnostní strategii USA – být pánem světa a to i bez ohledu na své spojence.
USA zahájily horké přípravy na válku v minulém roce na summitu NATO ve Varšavě. Naplňování tehdejších závěrů je urychlováno. Východní Evropa a pobaltské státy se stávají jedním obrovským vojenským cvičištěm na zemi i ve vzduchu. Pod různými záminkami je postupně plněn úkol rozmístění mnohonárodních sil NATO. Je vytvářena válečná psychóza a pěstován obraz jediného nepřítele – Ruské federace. Zachránce je rovněž jediný – NATO a USA.
NATO je ale ve slepé uličce a existují pouze dvě možnosti – buď jeho existence nebo neexistence. Buď je možné postupně nahradit NATO systémem celoevropské bezpečnosti anebo NATO jako takové zrušit a rozpustit, což nevylučuje princip celoevropské   bezpečnosti. Ve prospěch celoevropského systému hovoří možnost vytvoření bezpečného geografického prostoru od Atlantiku po Ural. A to s  potřebnou mírou sjednocení politického, ekonomického, demografického, energetického, obranného a dopravního potenciálu. Nemůže ale jít o novou formu EU nebo o Evropský superstrát ani o Evropskou armádu. Jde o kolektivní bezpečnost. Budoucí celoevropský bezpečnostní systém pak může být daleko větším konkurentem vojenskému potenciálu mimoevropských mocností a bude tak moci svým významem usilovat i o snížení vojenských potenciálů ve světě.
Proto je nezbytné prosadit změny v celosvětovém systému. Zejména v činnosti OSN, konkrétně v dodržování norem mezinárodního práva. Bez toho vůbec nelze uvažovat o kontinentální bezpečnosti.
Ponechat NATO v současné podobě, zejména v roli garanta bezpečnostního systému Evropy a zejména světa, nebo dokonce připustit jeho další rozšiřování, je však pro zajištění míru  nepřijatelné!“

Jiří Bureš, předseda Asociace Vojáci proti vláce
Vladimíra Vítová, předsedkyně Českého mírového fóra