…..od našeho dopisovatele Lubomíra Mana, dáváme další zajímavou úvahu o budoucím ministru zahraničních věcí….

16:54

To už zavilejšího rusofoba pro zahraničí v ČSSD nenašli?

Jeden by myslel, že po Vondrovi, Schwarzenbergovi a Zaorálkovi už nikdo zlověstnější do brány Černínského paláce jako ministr vstoupit nemůže. Ale chyba lávky. ČSSD, strana to kdysi nízkého lidu, chudiny a dělnického stavu, má dnes ve své intelektuálské sekci takový přetlak tzv. lepších lidí s omračujícím intelektem a nejvyšším západním vyškolením, že pro ni nebylo žádným problémem, sáhnout do klobouku a pro uvolněné místo ministra zahraničí z něj vytáhnout – Tomáše Petříčka. Absolventa to nejen UK, ale i Warwické univerzity v Britanii a Svobodné univerzity v Bruselu, a tedy člověka čistě západního střihu, který si bude navždy a vděčně pamatovat, kdo mu dal jeho rozumy i postavení, a bude proto vždy připraven bít se za Západ a Severní Atlantik do roztrhání těla – a to ať bude pravda jakákoli. Jak to tento muž činí i v těchto dnech, kdy vykřikuje, že ruská anexe vod Azovského moře je pro Česko stejně nepřijatelná, jako byla anexe poloostrova Krym, a v souvislosti s incidentem v Azovském moři volá dokonce po nových sankcích proti Rusku – a to snad ještě dřív, než je začali požadovat ti nejzuřivější západní rusofobové. Toto si samozřejmě dovoluje činit za nás všechny Čechy, kteří dobře víme, jak to s ruskou anexí vod Azovského moře ve skutečnosti je, i jak to s onou anexí poloostrova Krymu ve skutečnosti bylo, a samovolně se nám zatínají pěsti při pomyšlení, že za nás znovu před světem mluví bezcharakterní panák, bezduše opakující argumenty, už dopředu vymyšlené vojenskobezpečnostním komplexem USA. S jediným jeho cílem: nejen zachovat si svůj současný bilionový rozpočet, ale dalším démonizováním Ruska jej pro příští rok ještě zvýšit.

[wp_ad_camp_2]

Hledím na tvář nového ministra zahraničí, dalšího cizího poddaného tohoto komplexu, pozoruji jeho nejistý a neurčitý úsměv i pohled, a fabuluji si z nich zhruba toto: Tenhle člověk nemá svoji vlastní vizi světa, není jí schopen. Jde vždy s proudem – s většinou – protože jedině to se mu jeví jako výhodné, a proto pro sebe jedině využitelné. Smysl pro spravedlnost je u něj marné hledat – prostě jej nemá. Postavit se za někoho nespravedlivě odsuzovaného a tím tuto nespravedlivost strhnout i na sebe, je představou z říše snů. Jako kluk se vždy přidal ke klackům, otloukajících svého otloukánka, a pro jistotu, aby nevypadl z řady, mu svůj šťouchanec též s radostí přidal.

Jak ho dnes přidává Rusku, otloukané z vůle vojenskobezpečnostního komplexu téměř celým světem, takže proč by si nový ministr, jménem nás všech Čechů, nemohl též jednu ránu na jeho záda přisadit, že ano?

Protože jít s proudem a neohlížet se na to, kde je pravda či právo, jen hlídat směr toho proudu, to je to, co se dnes počítá, že ano, pane ministře?

Lubomír Man

[wp_ad_camp_2]

Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.