Ústavní soud: Testování dětí je výborná věc!

Ačkoli jsme děti odmítli dávat za těchto podmínek do školy (a hlavně je vážně, ale vážně nechceme svěřovat tak podlým a a nemorálním tvorům jako jsou mnozí učitelé), ještě mi někdy chodí zprávy od ředitele školy. Hraje si na děsného kamaráda dětí i rodičů, podepisuje se strašně vtipně „váš říďa“ a je to *** non plus ultra. Teď třeba teď rodičům napsal, jaký je borec, protože zařídil testování dětí i přes prázdniny, aby jako mohly nerušena odjet po důkladném PCR na tábor. No řeknu vám, lezou mi vždycky oči z důlků, když ty jeho přitroublé zprávy čtu. Na testování se děti evidentně mohou těšit i v září a učitelé jim dál mohou nalhávat, jak je to důležité a jak zachraňují dědečka, když obětují samy sebe. Na testování se těší majitelé laboratoří, Vojtěch a další existence a taky soudci Ústavního soudu.

Posledně jmenovaní dnes odmítli ústavní stížnost jednoho prvňáka na testování. Jediné, za co by je tedy člověk mohl vůbec pochválit, je extrémní rychlost, se kterou hážou jeden návrh za druhým (a s nimi lidská práva) do koše. Všechna čest, soudruzi!“

Ústavní soud zopakoval pár strašlivých testovacích blábolů. Hitparádu kravin vede např. tento canc:

Opakovaný screening by se měl provádět podle tohoto doporučení pokud možno každé 2–4 dny a alespoň první pozitivní výsledek zjištěný rychlým testováním na detekci antigenu by měl být potvrzen testem RT-PCR. Nejvyšší správní soud v napadeném usnesení připustil, že omezených možností zvolené metody testování si byl vědom i vedlejší účastník, ale přijal ji jako doplňkové opatření, jež Nejvyšší správní soud respektuje, když v době dynamicky se vyvíjející pandemie je rozhodně namístě postupovat v souladu s principem předběžné opatrnosti, a proto je třeba se snažit využít všechny dostupné prostředky, které mohou menší či větší měrou napomoci eliminovat nákazu, vč. antigenních testů, byť je s ohledem na dosavadní stav poznání obtížné předem jednoznačně určit míru jejich účinku...

Ústavní soud uzavírá, že se Nejvyšší správní soud nedopustil stěžovatelem namítaných pochybení, a jeho postupu z hlediska ústavnosti nelze ničeho vytknout.

Jde o rozhodnutí sp. zn. III. ÚS 1430/21.

Naprosto bizarní je, že dnes Davidovi Ústavní soud odmítl ještě jednu stížnost – na to, že nejsme chráněni před očkovanými roznašeči viru, kteří se nemusí testovat. Tam ústavní soudci dosti zmateně ve vztahu k předchozímu tvrzení uvedli:

Podstata výjimek obsažených v napadeném opatření obecné povahy přitom nemá zjevně jiný cíl než zbytečně nezatěžovat povinností testování ty osoby, u kterých existuje minimální riziko, že by byly způsobilé nakazit někoho jiného. Požadavek stěžovatelů spočívající v bezvýjimečném testování všech žáků proto považuje Ústavní soud za neproporcionální.

(Zde jde o věc sp. zn. III. ÚS 1482/21).

Tak sakra, nemůžete se ujednotit, zda je bezvýjimečné testování děcek ve škole (které z děcek mělo výjimku?) neproporcionální nebo je třeba využít všechny dostupné prostředky, které mohou menší či větší měrou napomoci eliminovat nákazu, vč. antigenních testů, byť je s ohledem na dosavadní stav poznání obtížné předem jednoznačně určit míru jejich účinku. A to jsem myslela, že v Brně máme jen čtyři mamlasy na Svoboďáku. A ono jich je na Joštově hned 15 dalších. Aspoň, že se snad budu vbrzku stěhovat na venkov, docela se v moravské metropoli začínám bát…

Moc se omlouvám za neochotu být k ústavním hyenám aspoň trochu uctivá. Fakt to nejde, prostě ne. Je mi z nich doopravdy blivno a nevím, jak se zachovám, až někoho z nich zase potkám na Čáře potkám. Hysterický záchvat nevylučuju. Přece jenom mi NSS sdělil, že jsme šáhlý kverulant (co jiného něž magoři takoví kverulanti jsou, že), tak kdo ví…

Good luck, děcka! Užijte si to v září ve škole, bude tam ještě hodně veselo. Jsem vděčná, že moje děcka už se těchto zvráceností účastnit nebudou.

Zdroj: stavbeznouze.cz