Velký reset a Velký nezdar

„Nic nebudeš vlastnit a budeš šťastný.“ Toto konfrontační prohlášení vychází ze Světového ekonomického fóra (WEF), mezinárodní nevládní lobbistické organizaci založené v roce 1971 německým inženýrem a ekonomem Klausem Schwabem.

Fórum sídlí ve Švýcarsku a od svého vzniku sponzoruje projekty, které nadšeně přijímají ti, kdo se snaží převrátit stávající světový ekonomický řád naruby.

Důležité je, že WEF pořádá slavný „povídací festival Davos Agenda“, kde přední ekonomové, politici a dokonce i členové královské rodiny sdílejí své názory na sociální, finanční, ekonomický a politický vývoj po celém světě. V poslední době WEF očividně propaguje „Great Reset.“ Co to ale je?

Klaus Schwab a Thierry Malleret vydali v červenci 2020 knihu s názvem „COVID-19: Velký reset.“ Touto publikací se snažili identifikovat slabiny kapitalismu, které podle nich pandemie odhalila.

Myšlenku však lze vysledovat až do roku 1971, kdy Schwab WEF založil a začal prosazovat koncept „kapitalismu stakeholderů“, který povzbuzuje firmy k tomu, aby se vzdaly svých ziskových cílů a přijaly společenskou funkci. Fráze „Velký Reset“ se však plně začala používat až v roce 2010 po vydání knihy „The Great Reset“, jejímž autorem je Richard Florida.

(Termín „stakeholder“ v angličtině tradičně označoval dočasného držitele peněz či jiného majetku. V českém jazyce se stakeholder překládá jako „zainteresovaná strana“. zd. Wiki, pozn.př.)

„Velký reset“ lze popsat jako radikální mezinárodně-socialistický plán určený k „resetování“ světové ekonomiky. Cílem je zavést vysoce centralizovaný, silně regulovaný totalitní systém podobný sociálnímu kreditu v Číně.

Schwab neustále chválil vůdce Čínské komunistické strany (ČKS) Si Ťin-pchinga, včetně prohlášení z letošního roku, ve kterém řekl, že čínský diktátorský režim dosáhl „pod vedením pana Si významných sociálních a ekonomických úspěchů.“

„Velký reset“ má za cíl po pandemii COVID-19 „udržitelně“ přebudovat společnost. Tento proces vyžaduje demontáž současného systému „akcionářského kapitalismu“ a „individualismu“.

Schwab a další vůdci „Velkého resetu“ argumentují proti ‚akcionářskému kapitalismu‘ po desetiletí, a to od 70. let 20. století.

Nyní však pandemii COVID-19 vnímají jako příležitost změnit svět, zavést digitální revoluci a zachránit planetu před domnělými dopady „změny klimatu.“

Digitální revoluce je dalekosáhlá a snaží se proniknout do všech aspektů života lidí, včetně jejich osobních myšlenek a tužeb. Snaží se přetvořit společnost a ekonomiku svými invazivními technologiemi.

Zahrnuje nahrazení tradiční formy „kapitalismu akcionářů“ „kapitalismem stakeholderů“, což popírá myšlenku, že firmy existují proto, aby maximalizovaly zisky svých akcionářů.

Při prosazování „kapitalismu stakeholderů“ jde o návrh, aby společnosti podporovaly štěstí a pohodlí všech zúčastněných stran, jmenovitě všech členů společnosti.

Myšlenka tak ospravedlňuje gigantickou snahu o přerozdělení bohatství ve společnosti a minimalizaci ekonomických rozdílů mezi národy.

Reset jako takový je inspirován typem „kapitalismu“ propagovaného v Čínské lidové republice, který je popsán jako: „dvouúrovňová ekonomika se ziskovými monopoly se státem nahoře a socialismem pro majoritu dole.“

Myšlenka, že by se společnosti měly vzdát své ziskové mise a usilovat o obecné blaho lidí a planety je samozřejmě konfrontována, protože radikálně mění jejich tradiční účel.

Americký vědec Michael Rectenwald v objasňujícím článku tvrdí, že „kapitalismus stakeholderů vyžaduje nejen korporátní reakce na pandemii včetně ekologických problémů, ale celkové přehodnocení povinností firem vůči zranitelným eko-komunitám.“

Poznamenává, že za tímto účelem již mezinárodní společenství vyvinulo index Environmental, Social and Governance (ESG), aby „odňal vlastnictví a kontrolu výroby těm, kteří nejsou probuzení či vyhovující.“

Kapitalismus stakeholderů zahrnuje spolupráci korporátního světa s vysokou vládou tak, aby odstranil ducha individualismu, na niž by se jinak dalo při založení společností podle akcionářského modelu spoléhat.

Pandemie COVID-19 vytvořila zastáncům „Velkého resetu“ ohromnou páku, protože způsobila likvidaci mnoha malých podniků, usnadnila autoritářské rozhodování, odstranila konkurenční postoje v řízení ekonomiky, vytvořila neudržitelný sociální stát a nepříznivě ovlivnila vzdělávání dětí, zároveň rozdrtila nezávislý ekonomický sektor.

Urychlila digitální kontrolu lidí a exponenciálně zvýšila užívání technologií rozpoznávání obličejů a sběru dat spolu s neomezenými kontrolními mechanismy, uvalením příkazů k vakcinaci, obrovskými problémy s dodávkami zboží včetně nerealistické rétoriky o nulových emisích.

Reakce autoritářské vlády na pandemii proměnila společnost ve skutečnou dystopii.

Změny způsobené digitální revolucí samy o sobě nemusí být neobvyklé či nežádoucí, ale využití tohoto technologického vývoje k dosažení „Velkého resetu“ je hrozivé.

Resetu napomáhá také společenský vývoj, jakými jsou „Cancel culture“, politická korektnost a hnutí BLM (Black Lives Matter).

(Cancel culture: kultura rušení a potírání nepohodlných názorů, pozn.př.)

Hlavní zakladatelka BLM Patrisse Khan-Cullors o tomto hnutí napsala ve svém bestselleru „When They Call You a Terrorist: A Black Lives Matter Memoir“, kde odhaluje své „ocenění práce Komunistické strany USA, zejména Černých komunistů.“

Alan Dershowitz profesor práv na Harvardské univerzitě popisuje „Cancel culture“ jako „nový McCarthyismus ‚probuzené‘ generace.

(Mccarthismus označuje praxi, během které byla vytvářena obvinění z podvratné činnosti či velezrady bez ohledu na důkazy, zd. Wiki, pozn.př)

Stejně jako McCarthismus: „ukončuje kariéry, ničí dědictví, rozbíjí rodiny a dokonce způsobuje sebevraždy – bez zdání řádného procesu nebo příležitosti vyvrátit často falešná nebo přehnaná obvinění.“

Pokud jde o „politickou korektnost“, Dershowitz tvrdí, jak samotný termín během Stalinova režimu vznikl, aby „omezoval svobodu projevu, svobodu myšlení a další svobody.“

Všechna tato mezinárodně-socialistická hnutí jsou jednotná ve svém společném cíli odstranit jakoukoli opozici vůči komunistické agendě „Velkého resetu.“ K usnadnění nástupu nového ekonomického světového řádu se tedy využívá: potlačování svobod projevu, odrazování od individualismu, používá se umělá inteligence a technologie rozpoznávání obličejů, vládou schválená diskriminace neočkovaných, přidělování sociálního kreditu atd. …

Je pochybné, že by „kapitalismus stakeholderů“ mohl někdy fungovat. Opravdu, proč by někdo chtěl budovat společnost, když ne za účelem dosažení zisku?

Dalo by se předpokládat, že „Velký reset“, pokud bude fungovat jako překážka v zakládání podniků, změní způsob jakým kapitalismus funguje. „Kapitalismus stakeholderů“ špatně chápe přirozenou povahu člověka starat se sám o sebe, nespoutaný vlivem „Velkého resetu.“

Austrálie je na dobré cestě k přijetí této nové ničivé mise a v přípravě na tento odvážný nový svět. Za tímto účelem federální vláda zřídila „Industry 4.0 Advanced Manufacturing Forum,“ které provozuje webovou stránku, kde propaguje spojení fyzického světa s digitálním.

Tvrdí se, že to „vykompenzuje naše tradiční výzvy, jako jsou vysoké náklady na pracovní sílu.“

Rectenwald se zamýšlí nad svými odhodlanými pokusy změnit cíle společností a věří, že „Velký reset“ je „Velkým nezdarem.“ Svůj článek optimisticky zakončuje předpovědí, že „Velký reset“ selže, protože jeho cíle „závisí nejen na vyhlazení svobodných trhů, ale i svobody jedince a jeho svobodné vůle.“

Rectenwald předpovídá, že je reset odsouzen k nezdaru v případě, že proti němu budeme „ze všech sil“ bojovat.

Doufáme, že má pravdu, protože prohlášení WEF „Nebudeš nic vlastnit a budeš šťastný“ je šíleně nezodpovědné a ignoruje realitu, že společnost se skládá z jednotlivců se svobodnou vůlí.

Závěrem lze říci, že příznivci „Velkého resetu“ považují pandemii COVID-19 za příležitost uvést svou značku komunismu 21. století v život. Pokud by byl jejich plán úspěšný, bude současný ekonomický systém nahrazen centralizovaným ekonomickým systémem, který by podkopal práva jednotlivců.

Pokud si tedy lidé váží svého práva na soukromí, na majetek, na svobodu projevu a na demokratické zastoupení, měli by agendu „Velkého resetu“ a jeho pokračující implementací australskou federální vládou ohodnotit přinejmenším jako podezřelou.

Přeložila a. | Zdroj: Epoch Times