Video: Zelená lež! Nový dokumentární film odhaluje praktiky korporací, které své výrobky označují jako ekologické a udržitelné, i když nejsou

Životní prostředí se dá zachránit celkem snadno, stačí si kupovat jen ty správné produkty. Alespoň tak nám to sugerují některé koncerny. Vyzdvihují své výrobky jako „udržitelné“, „férové“, „přírodní“ nebo „šetrné k životnímu prostředí“, a tím mají tu správnou „zelenou“ image. Režisér Werner Boote a autorka Kathrina Hartmannová takové environmentální lži odhalují ve filmovém dokumentu The Green Lie a zároveň ve stejnojmenné knize.

Reklama společnosti Unilever tvrdí: „Pro nás všechny můžeme vytvořit spravedlivější a udržitelný svět.“ IKEA zase hlásá: „Udržitelnost je součást naší strategie.“ Udržitelnost je hezké slovo. Stačí se podívat třeba na plantáž palmového oleje. Bohatý, cenný prales se zničí a po něm přichází monokultury. Ekologická katastrofa, která se odehrává ve stále větších oblastech. Jak se ale takto vypěstované plody prodávají? Přesně: jako udržitelné.

„V současné době používá tento termín každý, protože samozřejmě není nijak chráněn,“ vysvětluje Kathrin Hartmannová. „Existuje mnoho důvodů, proč mluvíme o udržitelném palmovém oleji a nikoliv o ekologicky a sociálně spravedlivém palmovém oleji, protože takový prostě neexistuje.“

Reklamní videoklip největšího světového spotřebitele palmového oleje Unilever doprovází logo WWF s pandou. ŠIFRA o této mezinárodní organizaci na ochranu zvířat opředenou řadou skandálů již psala. Jedná se přiznání viny? Ne, protože posoudit to má zákazník. Videoklip tvrdí, že „ty jsi jediný, který může pomoct“. Kathrin Hartmannová si myslí, že „v tom je problém těchto zelených lží, protože vše přesune na individuální rozhodnutí spotřebitele; reklama nás zobrazuje jako jediné, kteří za to nesou vinu“.

Podle dokumentu Zelená lež jsme každý den manipulováni prázdnými sliby. „Samozřejmě existují korporace, které z etického hlediska fungují kriminálním způsobem, z trestněprávního je ale vše legální,“ říká Kathrin Hartmannová, která již řadu let zkoumá téma greenwashingu, což je převlékání korporací do toho správného zeleného kabátu. Někdy jde přímo o klamání spotřebitele. Neustále sleduje matoucí informace a nespolehlivé certifikáty a štítky, zejména v módním průmyslu.

Reklamní videoklipy nám sugerují, že oceány se vyčistí, protože plastové odpadky se změní na módu. To se však děje jen ve zlomku případů. Recyklovat? Dobré pro svědomí, ale náš megakonzum stále nových oděvů zůstává. V zemích produkce dochází k ekologické a sociální katastrofě.

Dokument Zelená lež poukazuje na to, že pokud spotřebováváme stále více a více, nepomůže tomu ani individuální produkt, který je o něco méně škodlivý pro životní prostředí. To rovněž zahrnuje technologické sliby, jako je třeba e-auto. Obsahuje totiž lithium, které je často získávané drastickými způsoby, elektřina se zase získává běžně z uhlí.

Jaké je tedy poselství knihy a filmu? Musíme jednat jako zodpovědní občané a vehementně požadovat odpovídající zákony a systém pro svět, který potřebuje přežít. „Skutečná lež je v tom, že to může pokračovat bez následků tak jako dosud. Bohaté země na severu mohou pokračovat v bláznivém růstu a centra kapitalismu mohou pokračovat v šílené spotřebě s neuvěřitelně vysokou úrovní mobility.“

Zdroj: 1