V jednom městě povolal právník k soudu jako svědka jednu starou paní. Když složila přísahu, ptá se jí žalující právník:

„Paní Čermáková, znáte mne?“

„Ale ano,  samozřejmě. Znám vás od plenek. A abych pravdu řekla, jste pro mne velikým zklamáním. Lžete, zahýbáte své ženě, manipulujete lidmi, pomlouváte je. Myslíte si, že jste  velké zvíře, a přitom jste tak pitomý, že vám  nedojde, že z vás nikdy nebude nic než mizerný právník maloměstského formátu.“

Právník vytřeštil oči. Když se  vzpamatoval z prvního šoku, rychle se zeptá:

„Paní Čermáková, znáte právníka žalovaného?“

„Ano,  znám pana Koblihu ještě z doby, kdy neuměl chodit. Občas jsem ho jeho rodičům hlídala. A i v něm jsem se  zklamala. Je to lenoch, udavač a piják. Nedokáže s  nikým slušně vycházet a jeho právnické znalosti jsou  tak mizerné, že bez uplácení ještě nikdy nic nedokázal.“

V tu chvíli soudce zabušil kladívkem a vyžádal si ticho v soudní síni. Zavolal si oba právníky k sobě a povídá  jim tiše:

„Pánové, jestli se jeden z vás zeptá té paní, jestli mě zná, dám vás okamžitě zavřít pro pohrdání soudem!“

[wp_ad_camp_2]

Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.