Banka pro mezinárodní vypořádání v Basileji očekává kvůli celosvětově zavedeným proti korona-virovým opatřením vlnu bankrotů, narůstající hory dluhů a „nové hospodářské prostředí“

Také DIHK (Německá průmyslová a hospodářská komora) otevřeně varuje před podzimní vlnou bankrotů.

Banka pro mezinárodní vypořádání (BIS) varovala před dlouhou cestou z recese, i kdyby k žádné druhé vlně infekce v korona-virové krizi nedošlo. „Vzestup z hlubin recese by mohl být zdlouhavý“, uvedla ve své zveřejněné roční zprávě zastřešující organizace předních celntrálních bank světa. Mimo to počítá BIS se silným nárůstem zadluženosti a vlnou bankrotů, neboť četné firmy nebudou schopné vynahradit ztráty z vrcholné fáze korona-virové krize.

[wp_ad_camp_2]

„Stávající obchodní modely již nebudou udržitelné“, bylo dále uvedeno ve zprávě. Také v současné nastupující fázi konjunkturního oživení po masivním zhroucení v koronavirové krizi, budou výdaje konzumentů,, podle odhadů expertů BIS kvůli přetrvávající nejistotě spotřebitelů přibrzděny. Navíc nebudou moci mnohé podniky nadále pracovat kvůli korona-virovým bezpečnostním opatřením na plný výkon, i kdyby světové hospodářství zůstalo ochráněno před novou vlnou nákazy.

„Podle odhadů instituce by mohla koronavirová krize vézt k „novému hospodářskému prostředí“, jehož zvláštním znakem bude mnohem vyšší zadluženost. Dokonce ve fázi konjunkturálního oživení po koronavirovém zřícení by mohlo zadlužení, zvláště ve veřejném sektoru) stále narůstat. Podle odhadů BIS se koronavirová krize vyvine v událost, která bude ovlivňovat celou jednu generaci.

„Kromě toho by mohly bilance obchodních bank trpět následky krize, varovali experti BIS.

Pokud by byly tyto ztráty závažné, mohly by peněžní domy ztratit schopnost podporovat oživení konjunktury pomocí úvěrů.

Podle odhadů BIS je nutné počítat s obecně slabým vývojem cen. Zpráva uvádí, že kvůli temným výhledům zůstaly krátkodobě rizika inflace na nízké úrovni. V mnoha případech by mohl kvůli slabé poptávce „převažovat tlak deflace“. Při deflaci klesají spotřebitelské ceny, což může dále zatížit celkový stav hospodářství.

Kvůli slabému vývoji cen, bude muset zůstat měnová politika centrálních bank uvolněná, tvrdí ekonomové BIS. I když mnohé průmyslové státy nastoupí proti důsledkům krize s výraznými státními stimulačními programy, je možné, že tlak na centrální banky poroste a v krizové politice ještě přidá. Kromě toho je jen těžko možné zrušit krizová opatření centrálních bank v případě, že by akutní fáze hospodářské krize skončila. „Rozvahy centrálních bank, které jsou už teď v mnoha zemích rekordní, by se i nadále mohly rozšiřovat“, varuje BIS.

[wp_ad_camp_2]

Ani německé hospodářství nevěří v rychlé zotavení

Naděje rychlého zotavení německého hospodářství po koronavirové krizi se stále více rozpadá. Jednoduše chybí běžná poptávka, na tom nemohou vůbec nic změnit ani ty největší záchranné balíčky, řekl Martin Wansleben z německé průmyslové a hospodářské komory (DIHK) v Berlíně. Podle aktuální ankety spolku mezi asi 8.500 podniky počítají podniky stále častěji s normalizací teprve v roce 2021 nebo dokonce později. Na podzim hrozí vlna bankrotů.

Vzkříšení hospodářství ve tvaru V nepřipadá v úvahu, řekl Wansleben.“Poptávka nepřijde.“ Především průmyslu se nedaří dobře. Podle Berlínského výzkumného institutu (DIW) to způsobuje utlumená nákupní nálada a přetrvávající protiinfekční opatření, což brzdí i provozovatele služeb. Dle institutu německého hospodářství (IW) mají automobilový průmysl, hotely a restaurace za sebou nejtěžší měsíce. Nejsilněji to zasáhne branže, které měly již před začátkem pandemie problémy, jako např. klasické drobné obchodníky ve městech, na které stále více doléhá tlak Amazonu,

Celkově nestačí poslední uvolňování koronavirových opatření k návratu do starých časů prosperity. Podle průzkumu DIHK počítá 39% podniků s návratem k normálu teprve v roce 2021, to je o 11 procentních bodů více než v předchozím průzkumu začátkem května. Ještě pozdější návrat k normálu očekává 11%, dvojnásobně více než minule. Následkem toho může být méně investic a snížení zaměstnanosti. „To ukazuje, že cesta zpět bude pro hospodářství dlouhá a těžká“, tolik Wansleben. K podobným závěrům dochází studie IW, která je založena na odhadech 31 hospodářských spolků.

DIHK počítá v letošním roce s 10 % poklesem výkonu německého hospodářství. Tím je výrazně pesimističtější než německá vláda, která v tuto chvíli vychází s poklesem 6,3%. Exportní průmysl se musí dokonce připravit na pokles 15%, dle DIHK.

Ekonomové DIW poukazují na to, že nejnižším bodem byl druhý kvartál s očekávaným propadem 12%. Podle institutu IMK dosáhne hospodářství teprve v roce 2022 úrovně před koronavirovou krizí.. Vzhledem k tomu, že by měl rok 2021 přinést podle jejich odhadů růst 3,8% – takže výrazně nižší méně než očekávaný propad v roce 2020.

Wansleben řekl, ani ten největší podpůrný program nemůže vyrovnat v hospodářství chybějící obraty. Vláda již nasadila mnoho důležitých impulsů. „Oživení si tím však nemůže koupit.“ Je sporné, zda „Wumms“, které slíbil ministr financí Olaf Schulz vůbec existují. Od 1. července byla na dobu půl roku snížena DPH na podporu spotřeby. K tomu dostanou rodiny bonus 300 Euro na dítě a podnikatelé mohou budoucí ztráty lépe vyúčtovat s dřívějšími zisky, stejně tak jako časově omezeně lépe odepisovat investice.

Aby se ovšem zabránilo vlně bankrotů, měla by vláda dát z pohledu DIHK malým a středním firmám k dispozici vlastní kapitál. „Na podzim se situace může negativně vyostřit“, varuje Wansleben. Hospodářské stabilizační fondy (WSF), které vedle úvěrů a záruk mohou firmám stejně jako naposledy Lufthanse doplnit vlastní kapitál, musí být rozšířeny. K těmto stimulům musí dostat přístup i firmy, které mají méně než 250 zaměstnanců. Muselo by to zahrnovat i soukromé peněžní dárce jako životní pojišťovny nebo fondy. „Stát to nemůže zvládnout sám.“ Tomu odpovídající návrhy jsem již předal DIHK. Rozhovory s vládou na tato témata probíhají velmi dobře. „Jsou si plně vědomi stávajícího problému.“

Pro tadesco přeložila marki | Zdroj: Deutsche Wirtschafts Nachrichten