Psychologicky poškozující věty, které byste nikdy neměli říkat dětem

Mysl dítěte je nejdelikátnější věc na světě, protože je tvárná jako plastelína. Je to právě období dětství, kdy se budují základy vnímání světa a toho, jak se dítě bude chovat v dospělosti. Podle Jamese P. Comera, profesora dětské psychiatrie v Centru dětské medicíny na univerzitě v Yale, zdravý psychický vývoj zahrnuje: sebeuvědomění, sebevědomí, pocit užitečnosti, kompetence a schopnost adekvátně zvládat své emoce.

[wp_ad_camp_2]

Zneužívání není jediná věc, která může dítě poškodit. Často k tomu postačují poškozující prohlášení, která se často opakují, nebo příkazy dospělých směrem k dítěti, které ignorují jeho pocity.

Jde o zasévaní semínek v myslích dětí, což poškozuje jejich mentální a emocionální zdraví, schopnost vypořádat se se svými myšlenkami, pocity a chováním, případně o paradigma, které omezuje jejich psychologický vývoj.

To, co dětem všech věkových kategorií říkáme, je obzvláště důležité. Je to proto, že naše slova formují jejich vlastní představy o sobě či vnějších okolnostech a také to, jak si vysvětlí různé životní zkušenosti.

Děti dnes mají nejlepší možnosti v oblasti technologií, příležitostí a zábavy. Přesto se v oblasti výchovy stále nacházíme v době temna.

Platí to hlavně v tom, jak zanedbáváme a ignorujeme emocionální zdraví dětí, a tím i jejich celkové psychické zdraví, růst a rozvoj.

V dnešním článku vám ukážeme šest příkladů psychologicky poškozujících vět, které dospělí neustále říkají svým dětem. Je třeba s nimi skončit dříve, než na dětech napáchají nenapravitelné škody.

[wp_ad_camp_2]

„Jsi příliš citlivý/á“
Rodíme se jako komplexní emocionální bytosti. Věda, a hlavně dětská psychologie, potvrdila, že naše emocionální zdraví a zvláště mechanismus, jenž nám umožňuje vypořádat se se životními situacemi, je klíčem pro naše dlouhodobé štěstí, duševní a fyzické zdraví.

Děti zažívají širokou paletu různých emocí – od pocitů odmítnutí nebo izolace až po vztek, že dostaly lízátko nesprávné barvy.

Naše reakce by však neměla určovat, zda dětská reakce je adekvátní situaci, nebo ne. Faktem je, že děti jsou ve stresu a jejich psychika se stále vyvíjí a právě to by mělo určovat naši reakci.

Místo toho, aby se rodiče snažili pochopit, proč se děti cítí tak, jak se cítí, to považují za chybu v chování a charakteru dítěte, případně že „dítě je příliš citlivé“.

Pokračování: Psychologicky poškozující věty, které byste nikdy neměli říkat dětem

.