Švédsko brzy na kolenou: V zemi je 55 zón smrti. V Malmö propuká džihád. Ruční granáty proti policii. Fake news již nestíhají ani lhát. Švédové brzy menšinou. Znásilňování za potlesku EU a OSN. Bude v Evropě válka?

V lednu 2015 noviny New York Times popřely, že existují „no-go-zóny“ (oblasti, které nejsou pod kontrolou státu a vládne tam právo šaría) ovládané některými přistěhovaleckými skupinami v určitých městských částech západní Evropy. Americký deník obvinil i autora tohoto textu, spolu s autory jako jsou Steven Emerson a Daniel Pipes, ze šíření této údajné lži. Tento článek byl publikován krátce poté, co islámští teroristé zmasakrovali zaměstnance satirického časopisu Charlie Hebdo v Paříži dne 7. ledna 2015. Tvrzení o no-go-zónách odmítli i další zavedené sdělovací prostředky, jako například časopis The Atlantic.

[wp_ad_camp_1]

Televizní stanice Fox News odvysílala neobvyklou omluvu za to, že umožnila svým moderátorům a hostům opakovat tvrzení, že v evropských zemích, jako je Británie a Francie, existují muslimské „no-go zóny“.

Pokud jde o téma „no-go-zón,“ je to do značné míry otázka sémantiky. Pokud řeknete, že existují oblasti, kam se i policie bojí jít, kde jen stěží platí normální sekulární zákony dané země, pak je nesporné, že tyto oblasti v současné době existují v několika zemích západní Evropy. Francie je jednou z nejvíce postižených zemí: má velkou populaci arabských a afrických imigrantů, včetně miliónů muslimů.

Píši o problémech ve Švédsku a ve zbytku Evropy již mnoho let. Tyto problémy jsou bohužel až příliš reálné. Zde je několik faktů:

Švédsku zvoní hrana

Na počátku roku 2017 přesáhl počet obyvatel Švédska deset miliónů. Nedávný růst populace je téměř úplně výsledkem masové imigrace. Budou-li současné demografické trendy pokračovat, tak by se rodilí Švédové mohli během několika desetiletí stát snadno ve své vlastní zemi menšinou. Ekonom Tino Sanandaji naznačuje, že tato transformace by se mohla stát v příští generaci.

Statistiky z ledna 2017 naznačují, že mezi lidmi narozenými ve Švédsku je míra nezaměstnanosti 4,3%, zatímco u lidí narozených v cizině je to ohromujících 22,1 %, tedy pětkrát víc. To pro daňové poplatníky představuje obrovskou ekonomickou a sociální zátěž. Slavný švédský sociální stát je již mnoho let v tichosti oklešťován.

V eseji zveřejněné v únoru 2016 varoval stockholmský policejní inspektor Lars Alvarsjö, že švédský právní systém je na pokraji zhroucení. Příliv žadatelů o azyl a etnické gangy zahltily zemi a její policii s nedostatečným počtem policistů. Na mnoha předměstích se chopily moci zločinecké gangy a určují tam svá vlastní pravidla. Policie, hasiči a personál záchranné služby se v těchto oblastech běžně setkávají s násilnými útoky.

Válečná zóna Malmö

Od roku 2017 žije v třetím největším městě Švédska Malmö více než 300 000 lidí. Navzdory své skromné velikosti má toto město míru kriminality srovnatelnou s mnohem většími městy. Místní policie je sotva schopna vyšetřovat vraždy. Méně závažné trestné činy zůstávají často nepotrestány. Malmö má pravděpodobně nejvyšší procentuální podíl muslimských imigrantů ze všech měst ve Skandinávii. Nejvíce islámské město ve Skandinávii je shodou okolností také nejzločinnější a nejnásilnější.

Generální prokurátor v Malmö Ola Sjöstrand v listopadu 2016 veřejně připustil, že jeho úřad se blíží totálnímu kolapsu, pokud jde o vyšetřování trestné činnosti. Sjöstrand regionálním novinám Sydsvenskan řekl: „Pokud jsou lidé postiženi důsledky trestné činnosti, která pak není vyšetřována, ztrácejí důvěru v právní stát.“

Během oslav Silvestra na začátku roku 2017 připomínaly části centrálního Malmö válečnou zónu. Mladí přistěhovalci křičeli „Džihád!“ a házeli na lidi zábavní pyrotechniku. Švédští teenageři se shlukli do velké skupiny, aby se vyhnuli okradení.

V únoru 2017 byl v Malmö při odklízení sněhu postřelen domovník, utrpěl život ohrožující zranění. Policie vyslechla několik podezřelých, s pravděpodobnými vazbami na násilné gangy. Pro podezření z pokusu o vraždu byl zatčen 15-letý chlapec.

Mezitím vedoucí pracovníci místní elektrikářské firmy oznámili, že už nebudou vystavovat své zaměstnance riziku tím, že by je posílali pracovat do Malmö; v tomto městě je už prostě příliš mnoho násilné trestné činnosti.

Džihád z Göteborgu

Oddělení urgentního příjmu v nemocnici v Malmö bude od března 2017 zamykat v noci dveře. Jedná se o bezpečnostní opatření, které se stalo nutným z důvodu opakovaných násilných hrozeb od určitých gangů nebo klanů vůči pacientům a personálu.

V červenci 2015 policie v Malmö požádala o pomoc státní policii v boji proti vlně násilí. Zdá se, že ani tato pomoc nestačila. V lednu 2017 velitel policie Stefan Sintéus veřejně požádal obyvatele Malmö o pomoc v boji proti násilným zločinům a smrtícím přestřelkám gangů: „Pomozte nám řešit tyto problémy. Spolupracujte s námi.“

Peter Springare, policista ve městě Örebro ve středním Švédsku, svou frustraci nakonec ventiloval v únoru 2017. Na Facebooku napsal:

„Migranti jsou ve Švédsku vinni v drtivé většině závažných trestných činů, což způsobuje, že je policie přetížena. Při vyšetřování drogových zločinů, znásilnění, loupeží, násilných přepadení, vražd, vydírání a násilí proti policii, mají podezřelí pachatelé velmi často jména jako Ali, Mahmoud nebo Mohamed. Obvykle pocházejí z Iráku, Turecka, Sýrie, Afghánistánu nebo Somálska. Ostatní nemají platné doklady.“

Druhé největší město Švédska Göteborg je již několik let jedním z nejvýznamnějších náborových center v Evropě pro džihádisty, kteří se snaží vstoupit do teroristické skupiny Islámský stát v Iráku a Sýrii (ISIS). Průzkum provedený v roce 2016 v určitých göteborgských předměstích ukázal, že přibližně jeden z devíti studentů ve věku 12-18 let otevřeně vyjadřoval sympatie s militantními islámskými skupinami.

Granáty na policisty

Nordstan v centru Göteborgu je jedním z největších nákupních center ve Švédsku. V roce 2016 bylo z Nordstanu hlášeno policii 3 250 trestných činů. Toto číslo je z jediného nákupního centra v jednom roce. Toto nákupní centrum částečně ovládají agresivní skupiny muslimských přistěhovalců, zejména mladých mužů ze severní Afriky, Sýrie či Afghánistánu. Policista Rikard Sörensen řekl: „Mívám před sebou lidi, kteří vypadají na 35 let, ale tvrdí, že jim je 15. Nemohu dokázat, že lžou, a tak je musíme propustit.“

Stockholmská předměstí, jako jsou Husby, Rinkeby a Tensta jsou domovem velkého počtu nových imigrantů. Tyto městské části jsou plné zločinu, násilí a sociálních problémů. Švédská policie tam byla opakovaně napadena kriminálními gangy, a to dokonce i ručními granáty.

V prosinci 2016 zavřeli obchodníci v Husby na protest na jeden den své obchody. Salam Kurda je předseda sdružení místních majitelů obchodů. Říká, že toho již má dost poté, co byl jeho obchod vykraden. Politici a policie zanechali Husby napospas zločincům, uvádí Kurda, který má v úmyslu svůj obchod zavřít. Říká, že obchod není ziskový a že se necítí v bezpečí.

Kde končí spravedlnost

Americký židovský dokumentarista Ami Horowitz vyprávěl příběh svého dobrodružství v Husby v prosinci 2016. Několik vteřin poté, co dorazili, k nim přišlo pět mužů a řekli jim: „Musíte odtud hned vypadnout!“ Filmový štáb tvořený samými Švédy se otočil a utekl. Horowitz se rozhodl zůstat a pokusit se přijít věci na kloub.

Těch pět mužů potom Horowitze okamžitě napadlo, bili ho pěstmi, dusili ho a kopali. Nikdo mu nepřišel na pomoc, i když se tento útok konal na veřejném prostranství nedaleko Stockholmu. Horowitz si pamatuje, že když ho útočníci srazili na zem, tak říkali něco v arabštině.

Horowitz říká: „Pojďme si definovat, co „no-go zóna“ skutečně znamená, alespoň ve Švédsku.“

„Zajímavé je, že je zde skutečná debata, zda tato místa vůbec existují. Můžete si pustit CNN, BBC, a poslouchat lidi, jak diskutují o no-go zónách ve Francii, v Belgii, ve Švédsku, nebo v Německu. A je to aktuální debata, zda je to skutečnost, nebo výplod konzervativní fantazie. Mohu vám říci, jako fakt, že existují. A ve Švédsku to znamená, a to mi řekla sama policie, že používají výraz ‚no-go zóna‘. Policisté mi řekli: Pokud budeme honit podezřelého, a on uteče do této no-go zóny, tak prostě zastavíme pronásledování. A chceme-li do této oblasti vstoupit, musíme tam jít s ozbrojeným doprovodem, jako když jdete do ‚zóny smrti‘ v Afghánistánu.“

V roce 2014 sama švédská policie odhadla, že ve Švédsku je 55 oblastí, ve kterých již není schopna prosazovat právo a pořádek. Toto číslo se neustále zvyšuje. Země také v některých oblastech zažívá šokující míru násilí proti pracovníkům švédské záchranné služby. Personál švédské záchranné služby požaduje na svoji ochranu před stupňujícími se útoky plynové masky a neprůstřelné vesty; podobné vybavení jaké používá personál ve válečných zónách.

Mediální bariéra je neudržitelná

V únoru 2017 místní velitel policie Erik Akerlund v Botkyrka poblíž Stockholmu popřel, že „no-go zóny“ ve Švédsku existují. Toto tvrzení nezní příliš věrohodně.

Když jsme my novináři – disidenti, včetně autora tohoto článku, psali o těchto otázkách před 10-15 lety, námi vznesené skutečné problémy byly falešně odmítnuty jako „xenofobie“ údajných „pravicových extremistů.“

„Multikulturní“ problémy ve Švédsku bohužel vzrostly a jsou tak velké a viditelné, že některá mezinárodní média o nich nyní již píší pravidelně. Pro švédské orgány to je zřejmě nesmírně trapné. Snaží se tuto nepříjemnou skutečnost zakrýt, jak jen to je možné. V roce 2016, si švédské velvyslanectví v Londýně stěžovalo, že v britských novinách Daily Mail běží kampaň proti švédské imigrační politice.

V únoru 2017 vyslovil prezident USA Donald Trump několik kritických poznámek k situaci ve Švédsku, týkajících se přistěhovalectví a bezpečnosti. To vyvolalo protesty švédské vlády a hromadných sdělovacích prostředků. Ve stejné době však opět vypukly násilné nepokoje na předměstí Stockholmu v Rinkeby, kde žije mnoho muslimských imigrantů. Když do Rinkeby přijel švédský fotograf, aby podával zprávy o nepokojích, byl napaden přibližně 15 osobami.

V listu Wall Street Journal obhajovali Trumpovy komentáře dva přední politici ze strany Švédských demokratů. Imigrace, tvrdili, způsobila ve Švédsku skutečně velké problémy.

Násilná trestná činnost v Malmö již není omezena na čtvrti, jako je Rosengard. Přestřelky mezi gangy nyní probíhají i v jiných částech Malmö, a v dalších městech, například v Göteborgu.

Z průzkumu z roku 2016 vyplynulo, že téměř polovina všech švédských žen se bojí jít ven po setmění. 46 % žen se cítí velmi ohroženě nebo poněkud ohroženě, když sportují samy potmě – tento údaj potvrzuje, že existuje všeobecný pocit strachu a nejistoty napříč celou zemí, a nejen v několika městských oblastech. „Feministické“ Švédsko má velmi vysokou míru znásilnění.

Švédky nikdy neměly více feminismu, a nikdy nebyly méně v bezpečí.

[wp_ad_camp_1]

Příprava na válku?

Politik ze strany Švédských demokratů v Malmö Magnus Olsson v lednu 2017 navrhl, že by ve městě měla být nasazena armáda. Řekl: „Ve Švédsku a v Malmö máme velký nedostatek policistů. Z tohoto důvodu možná nastal čas, aby armáda a policie společně obnovili pořádek v zemi.“

Švédské ozbrojené síly byly od dob studené války drasticky redukovány. Zdá se však, že si vládní orgány náhle uvědomily, že by zde mohl být potenciál budoucího ozbrojeného konfliktu. V plánu je nyní i znovuzavedení povinné vojenské služby.

Švédská policie byla na začátku roku 2017 instruována, aby zvýšila svoji připravenost na válku. Neřekli jim, proti komu by tato potencionální válka byla, i když vládní orgány rády mluví o údajné hrozbě invaze z Ruska.

Nejsou to však Rusové, kdo nyní ve švédských městech pravidelně zapaluje auta a páchá hromadná znásilňování. Tyto trestné činy jsou do značné míry páchány nedávnými přistěhovalci, z nichž mnozí jsou muslimové pocházející z válečných zón. Těmto přistěhovalcům je za potlesku hromadných sdělovacích prostředků a podpory Evropské unie a OSN vládnoucími politickými elitami již po desetiletí povolován vstup do země.

Jeden terorista denně

Hrozba islámského teroru je nyní v západní Evropě všudypřítomná. Na konci roku 2016 zadržela policie na mezinárodním letišti v Bruselu během jednoho měsíce 30 podezřelých z terorismu. To je jeden potenciální terorista za den na jednom jediném evropském letišti. Po bombových útocích v Bruselu dne 22. března 2016 varoval v březnu 2017 vrchní velitel belgické policie, že teroristická hrozba zůstává „vážná„. Úřady se obávají, že vzhledem k tomu, že v Belgii žije mnoho radikálních muslimů, mohou belgičtí občané ztratit svůj bezvízový styk s USA.

Mnoho čínských, japonských a korejských turistů zrušilo své plány na dovolenou ve Francii kvůli hrozbě terorismu, loupeží a pouliční kriminality. Chronická nestabilita a násilí poškodily pověst této země jako turistické destinace. Dokonce ani prodloužený výjimečný stav a velký počet policistů a vojáků rozmístěných v ulicích nestačí na to, aby udrželi právo a pořádek.

V únoru 2017 Paříží i dalšími francouzskými městy opět otřásly dny nepokojů, způsobené muslimskými a africkými přistěhovalci. Spouštěčem bylo tvrzení o policejním násilí. Nespokojenost se nicméně zdá být všudypřítomná. Nepokoje mezi přistěhovalci mohou proto kdykoliv znovu propuknout.

Po útoku zápalnou bombou na čtyři policisty nedaleko Paříže v roce 2016, trval francouzský premiér na tom, že v zemi žádné no-go zóny nejsou. Nicméně, policie sama říká něco jiného.

Jaké důkazy ještě potřebujete?

Denis Jacob ze svazu Alternative Police-CFDT říká: „Samozřejmě, že ve Francii jsou no-go zóny, kde policie nemůže zasahovat a dělat svou práci v bezpečí.“

„A je to stejné pro hasiče nebo téměř všechny veřejné činitele státu. Policie v těchto oblastech nemůže vymáhat právo, je-li napadena. Kdykoliv policie nemůže dělat svou práci, je to proto, že tam jsou zločinci a delikventi, kteří nerespektují zákon.“

Pokud by to úřady otevřeně uznaly, bylo by to velmi špatné pro podnikání a cestovní ruch. „Vlády nikdy nepřiznají existenci no-go zón, protože to je známka zkrachovalého státu,“ dodává Jacob.

Jak píše Soeren Kern z Gatestone Institutu:

„Problém no-go zón je dobře zdokumentován, ale multikulturalisté a jejich politicky korektní podporovatelé vehementně popírají, že existují. Někteří z nich jsou nyní zapojeni do intenzivní kampaně k diskreditaci a umlčení těch, kteří na toto téma upozorňují.“

Jaké důkazy potřebují New York Times a další média, aby nějakou oblast definovaly jako no-go zónu?

Přežití je ohroženo

Je nesporným faktem, že v několika zemích západní Evropy existuje řada oblastí, kde etnické kriminální gangy ovládají ulice a kde je dokonce i pro policii velmi obtížné se bezpečně pohybovat. Zdá se, že počet a velikost těchto oblastí narůstá, živen masovou imigrací.

Pokud New York Times a další hromadné sdělovací prostředky tento fakt popírají, tak se zabývají výrobou „Fake News“. Lidé, kteří pravdivě upozorňují na tyto problémy, riskují, že za to budou nespravedlivě hanobeni a očerňováni.

Nejnebezpečnější však je naše neschopnost se energicky vypořádat s problémy, které podkopávají západní společnosti, protože některé západní sdělovací prostředky si odmítají připustit, že ty problémy vůbec existují.

Masová imigrace z nekompatibilních kultur, především z islámského světa, postupně podkopává právo a pořádek v mnoha západních městech. Pokud západní média odmítají otevřeně uznat tuto skutečnost, tak vážně ohrožují dlouhodobé přežití našich společností.

[wp_ad_camp_1]

zdroj: 1