Čím více je v krajině mokřadů, tůní a rašelinišť, tím více vody zadrží

Dne 22.3. byl Světový den vody. Pro krajinu Čech, Moravy a Slezka to může být příležitost uvědomit si význam vody v krajině, který v posledních letech oceňujeme především kvůli přetrvávajícímu suchu.

Např. rašeliniště ležící v centrální části chráněné krajinné oblasti Slavkovský les bylo ohroženo zarůstáním a odvodněním, proto bylo v letech 2014 – 2017 revitalizováno. Odstraněno bylo přes 12 hektarů náletů a v původních odvodňovacích kanálech byly obnoveny a nově vystaveny hrázky zamezující odtok vody.

[wp_ad_camp_2]

Naše krajina postupně ztrácí schopnost zadržovat vodu. Jako příčinu vidí většina odborníků na ochranu přírody v masivním odvodňování v minulosti, dnešním průmyslovém zemědělství a postupném zastavování krajiny.

Změny v krajinné struktuře a v rozložení srážek během roku způsobují, že voda z území rychle odtéká. Aby se její odtok zpomalil, je důležité, aby krajina byla členitá a rozmanitá. Čím více je v ní mokřadů, tůní, rašelinišť, rybníků, alejí, meandrujících potoků a řek či remízků, tím více vody zadrží.

„Vodnímu režimu v naší krajině spíš než budování velkých vodních nádrží pomůže výstavba těch malých, obnova zaniklých rybníků, tůní a mokřadů či návrat narovnaných řek a potoků do původních koryt,“ říká František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Velké nádrže jsou podle něj jako velké vany plné vody, které příliš nekomunikují s okolím. Přehradní hráze, jezy a jiné říční příčné stavby také představují překážky pro „dopravu živočichů“.

Vodní toky jsou domovem mnoha ryb a jiných živočichů, a pokud nejsou opatřeny tzv. rybím přechodem, zabraňují jejich volnému přesunu po i proti proudu.

Na obnovu přirozeného vodního režimu krajiny šlo od roku 2014 z evropských peněz 2,43 miliardy korun na téměř 400 větších projektů.

[wp_ad_camp_2]

Jedním z nich byla záchrana pestrosti rybníků v přírodní rezervaci Bažantula poblíž Studénky. Z Operačního programu životní prostředí se platily úpravy, které zajistí návrat k přírodnímu stavu rybničního ekosystému. Tak aby se tam dařilo chráněným živočichům, zejména obojživelníkům – kuňce ohnivé, rosničce zelené, zeleným skokanům, ale i ptákům – bukači velkému, chřástalovi vodnímu, rákosníku velkému, motáku pochopovi a dalším.

Z národních dotačních programů rezortu životního prostředí byly v posledních letech podpořeny stovky menších projektů. „To prospívá i řadě vzácných druhů rostlin a živočichů, zlepšují se tak místní klimatické podmínky a snižuje riziko povodní,“ připomíná František Pelc.

Například Krásenské rašeliniště ležící v centrální části chráněné krajinné oblasti Slavkovský les bylo ohroženo zarůstáním a odvodněním. Z dotace bylo odstraněno přes 12 hektarů náletů a v původních odvodňovacích kanálech byly obnoveny a nově vystaveny hrázky zamezující odtok vody. Prostor nyní osidlují vzácné druhy rostlin a živočichů, například rosnatka okrouhlolistá či motýli žluťásek borůvkový a perleťovec severní.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR na těchto a dalších příkladech ukazuje, co je možné pro zadržení vody v krajině a obnovu její rozmanitosti dělat.

Zdroj: ekolist.cz