Čínský prezident přiletěl do Itálie stvrdit dohodu o nové Hedvábné stezce

Do Říma dnes večer přiletěl na třídenní návštěvu Itálie čínský prezident Si-Ťin-pching. Řím s Pekingem navzdory varování Evropské unie a Spojených států podepíše smlouvu o spolupráci. Jako první stát skupiny G7 se tak připojí ke globální iniciativě One Belt One Road (nová Hedvábná stezka), která pomocí miliardových investic hospodářsky propojuje Čínu s Evropou a posiluje čínský vliv.

Si se v pátek setká s italským prezidentem Sergiem Mattarellou, v sobotu má podepsat s premiérem Giuseppem Contem zmiňovanou dohodu, symbolické memorandum o porozumění, a poté zamíří do Palerma na Sicílii.

[wp_ad_camp_2]

Italská média spekulují o tom, zda se hlava čínského státu v pátek setká s papežem Františkem. Zatímco papež je podle vatikánských zdrojů ochoten se s čínským prezidentem setkat, čínská strana na stejnou otázku novinářů odpověděla vyhýbavě. Schůzku dosud oficiálně nepotvrdila ani jedna ze stran. Komunistická Čína přerušila diplomatické styky s Vatikánem v roce 1951 kvůli obavám z působení nezávislé církve na svém území.

Během návštěvy se očekává uzavření 30 obchodních smluv za celkem sedm miliard eur (bezmála 180 miliard korun). Čínským kontejnerům se například otevřou severoitalské přístavy Terst a Janov. „Ležíme v srdci Středomoří, Čína je přítomná v celém regionu, jen ne v Itálii,“ napsal na facebooku Michele Geraci z italského ministerstva hospodářství.

Dohoda o spolupráci Itálie s Čínou ale vyvolává jak třenice v italské vládní koalici, tak nevoli EU a USA. Mluvčího americké Národní bezpečnostní rady Garrett Marquise čínský podnik označil za „marnivý projekt“, jemuž by se Itálie měla vyhnout. Unijní lídři dnes na summitu v Bruselu vedle brexitu rokují i o tom, že by EU měla vůči Pekingu, druhé největší světové ekonomice, zaujmout defenzivnější strategii, napsala agentura Reuters.

[wp_ad_camp_2]

Italské stanovisko dnes v listu The Financial Times (FT) čísly hájí Geraci. „Z velkých unijních zemí nejméně s Čínou obchoduje Itálie. V roce tam vyvezla zboží za 13 miliard eur. Francie do Číny vyvezla o 58 procent víc, a Německo dokonce sedmkrát tolik,“ napsal ve FT Geraci.

Poměřuje dále čínské přímé investice za posledních 15 let: do Británie z Číny putovalo 90 miliard eur a do Německa 45 miliard eur, zatímco do Itálie pouze 22 miliard eur.

Geraci také cituje evropské přístavy, do nichž Peking investoval: řecký Pireus, Valencii a Bilbao ve Španělsku, Marseille a Le Havre ve Francii, nizozemský Rotterdam a Maltu. Jediným takovým přístavem v Itálii je Vado Ligure na severu země u Janova. Na Čínu je podle Geraciho napojen německý přístav Duisburg. „Jinými slovy, nová Hedvábná stezka už v Evropě je,“ konstatuje.

Memoranda o Hedvábné stezce podepsala s Čínou řada evropských států včetně České republiky, Chorvatska, Maďarska, Řecka, Malty, Polska a Portugalska.

zdroj: 9