Deutsche Bank jako synonymum úpadku Německa

Byly časy – staří si na ně ještě vzpomenou – kdy Deutsche Bank platila za ztělesnění německých ctností: serióznost, spolehlivost, solidaritu, poctivost … Díky těmto výtečným kvalitám se DB těšila excelentní pověsti a postupně se stala jednou z největších bank na světě. Až do doby, kdy Švýcar Josef Ackermann v roce 2002 převzal vedení a tuto zářící věž německého hospodářství za dobu svého desetiletého pobytu v úřadu proměnil v hromadu trosek. Tam, kde si dříve předávali kliku mocní podnikatelé a státníci, aby uzavírali lukrativní obchody, prohledávali v minulém týdnu (pozn.př. Článek byl publikovaný 8.12.) úředníci ze spolkového kriminálního úřadu, spolkové policie a daňové policie obchodní prostory – včetně kanceláří správní rady.

[wp_ad_camp_2]

Opět se jedná o praní špinavých peněz. Především jsou podezříváni dva vysoce postavení spolupracovníci z toho, že zákazníkům pomáhali v zakládání společností v daňových rájích jako např. na Panenských ostrovech, aby prali špinavé peníze. Přitom jsou po prvních sděleních státního zastupitelství ve hře prý také „zisky“ z trestných činů. Tato vyšetřování běží od srpna a vztahují se na roky 2013 až 2018. Ackermann se již dávno útulně zařídil na svém zámku ve Švýcarsku. Nepravidelnosti, které jsou nyní v protikladu k vyšetřováním, se děly také pod jeho následovníky Anshu Jainem (Britem s indickými kořeny) a Johnem Cryanem (Britem).

Bažina není ještě zdaleka vysušena

Je to nápadné? Po celých 16 let nebyl největší bankovní dům Německa veden německým státním občanem (tchoře jako je poskok von Jain můžeme nyní v klidu nechat stranou). 16 let, ve kterých se široce rozšířily arogance, hrabivost a slabost charakteru ve frankfurtských dvojvěžích a dříve vysoce hodnocenou Deutsche Bank učinily bankovním institutem pochybné pověsti. Z řad levice je již dokonce malován na zeď Menetekel z odebrání bankovní licence. Tak daleko to jistě ještě není, ale Augiášův chlív, který nynější předseda DB Christian Sewing – konečně jeden Němec – vykydal, je vpravdě herkulovský úkol. Riskantní hypotéční obchody (především v USA) manipulovaly úrokové sazby, praní špinavých peněz, Panama Papers, off-shore úniky, Cum-ex akciové transakce atd. – při všech těchto pochybných obchodech se vedoucí úředníci Deutsche Bank vehementně přidali a nacpali si vlastní kapsy.

[wp_ad_camp_2]

To dosud vedlo k nespočetným soudním jednáním a pokutám v rozsahu přes 20 miliard euro. A bažina není – jak nyní vidíme – ještě zdaleka vysušená. Jak si mohla seriózní bankovní instituce přivést do domu takového nespolehlivého chlápka jako je Josef Ackermann se vymyká zdravému lidskému rozumu. Však se musel tento Švýcar již v roce 2004 zpovídat v mannesmannském procesu proti nařčením zpronevěry v předávací potyčce se společností Vodafone. To je jedno, choval se jako Mesiáš, ukazoval znamení vítězství a uvelebil se za roční plat okolo 13 miliónů euro v křesle šéfa Deutsche Bank.

O skutečnou slávu se postaral v roce 2005, když navzdory všem varovným hlasům vydal mozek trhající cíl, docílit vlastního kapitálového výnosu 25 procent. Výkřik rozhořčení se nesl zemí, když zároveň oznámil zrušení 6.400 míst. To celé se událo v jediném dni, poté, co poprvé počet nezaměstnaných v Německu překročil hranici pěti miliónů. Politici a odboráři mluvili o „svinstvu“, viděli „blbé politiky“ u díla a volali po bojkotu banky. Od té doby to šlo z kopce. Ackermann & Co. nejen že zruinovali bilanci a akciový kurs Deutsche Bank, nýbrž i její po dlouhá desetiletí v potaz nebranou dobrou pověst.

[wp_ad_camp_2]

Kdo se uřehtá k smrti

Ale tím to ještě nekončí. Jako kdyby nebyla zkáza Deutsche Bank – izolovaně nahlíženo – již dost špatná, dostává se koncert trapností, které byly v posledních letech vyslány z Německa do světa, na samý vrchol. Tím je bezmocný pokus postavit v hlavním městě letiště. To se zkrátka nepovede. Nehoda stíhá nehodu – a svět se smíchy popadá za břicho. Dieselgate! Dychtivost peněz a arogance mají vývěsku v německém hospodářství, automobilovém průmyslu, především Volkswagenu, nechvalně proslavenému ve světě.

Jaké neuvěřitelné zisky zatáhly v posledních letech koncerny se dá odečíst už jen od toho, že 20 miliard pokut, k nimž byl odsouzen i VW v USA, se na podniku vůbec nepodepsaly. Poškození image, které německé prémiové značky přivodily svými podvody známce kvality „Made in Germany“, však stále přetrvává. Represivní akce proti německému podniku pocházejí především z USA.

přeložila Andrea | zdroj: 9

A bylo by dobré si přečíst také k tomuto tématu článek června tohoto roku:

https://www.epshark.cz/clanek/782/problemy-deutsche-bank-vzbuzuji-obavy-ohledne-budoucnosti-eurozony