Islám je mimo kritiku? Facebook potrestal blog Naštvané matky

Média informovala o tom, že Facebook zablokoval diskuzní platformu Naštvané matky. Prý to děla v rámci své činnosti zaměřené na boj proti dezinformačním aktivitám.

V případě českého hnutí jde o údajné šíření nenávisti zejména proti islámu, poněvadž kdysi Naštvané matky na sociální síti naznačily, že za smrt a zranění několika lidí v německém Münsteru mohl přistěhovalec.

[wp_ad_camp_2]

Jak je vidět, problém cenzury je aktuální i v dnešní době, kdy se v demokratických zemích propaguje svoboda slova. Navíc jsou vytvořeny nástroje, jako sociální sítě, kde se každý může vyjádřit k té či oné otázce.

Sputnik se obrátil na Evu Hrindovou, správkyni skupiny Naštvané matky, aby se z prvních rukou dozvěděl, jak vnímá situaci, k níž došlo.

Především stojí za zmínku to, jak byla vytvořena tato platforma, která se nelíbila společnosti Facebook.

Jak uvedla ve svém komentáři Eva Hrindová, hnutí Naštvané matky vzniklo spontánně na základě blogu. Tehdy podle jejích slov v médiích nebyly dostupné žádné objektivní informace o islámu, také začaly vyplouvat informace o hrůzách norského systému odebírání dětí, vrcholila ukrajinská krize, o které média informovala spíše neobjektivně.

To vše budoucí zakladatelku platformy vedlo k sepsání textu, ve kterém spíše symbolicky vyzvala všechny naštvané matky k tomu, aby pozvedly hlas.

„Jenže začali se hlásit lidé, tak jsem operativně vytvořila skupinu na Facebooku a posléze i facebookovou stránku a také web. Z diskuzní platformy jsme chtěli vytvořit něco s pevnějšími obrysy a nakonec jsme se rozhodli, že založíme spolek, který nám umožní fungovat seriózněji a podle všech platných legislativních pravidel,“ okomentovala průběh vytvoření skupiny její zakladatelka.

Když v rozhovoru šlo o blokování stránky na Facebooku, správkyně hnutí Naštvaných matek zdůraznila, že z jejich strany pravidla Facebooku porušeny nebyly.

„Naše příspěvky věcně komentují dění a vycházejí z ověřených zpráv. Navíc většina příspěvků byla postojových, názorových. Tam těžko může kdokoliv hodnotit míru pravdivosti nebo manipulativnosti. Postoj je subjektivní záležitost, a pokud žijeme ve svobodném prostředí, není důvod formulaci vlastních postojů nijak omezovat,“ vyjádřila se k věci Eva Hrindová.

Pak vysvětlila, do jaké konfrontace se lze dostat, pokud s vámi někteří nesouhlasí.

[wp_ad_camp_2]

„Bohužel mladí aktivisté, kteří slepě vyznávají levicovou politiku (zjednodušeně ji nazvěme politikou probruselskou, eurohujerskou), neumí respektovat názory druhých a ve svém slepém nadšení pro jediný správný postoj chtějí umlčet všechny, kteří si dovolí projevit vlastní názor. Tito pak nahlašují stránky a profily, které se jim nelíbí a touží dokonce potom, aby nositelé jiných názorů byli souzeni a zavíráni,“ pokračovala ve svém komentáři.

V souvislosti se zmíněným smazáním Facebookem profilu hnutí pozoruhodné je to, že útoky na stránky Naštvaných matek organizují v různých skupinách (např. v Lumpenkavárně) a odtud útočí. Jak informovala zakladatelka hnutí, Facebook pak hojně nahlašovanou stránku zruší.

„Sociální síť by se měla takovému podlému chování bránit, protože je zneužitelné a přispívá ke špatné pověsti provozovatele sociální sítě — ve skutečnosti nejsou rušeny stránky, které by porušovaly pravidla, ale stránky, které si přejí umlčet političtí aktivisté bohužel podporovaní vládou a některými médii,“ podotkla Eva Hrindová v rozhovoru pro Sputnik.

Představitelka Naštvaných matek se domnívá, že aktivisté se navíc často stávají pouhým nástrojem k likvidaci kritiků islámu.

„Kritizovat náboženství není nenávistné chování! Naopak — kritizovat náboženství je žádoucí a nutné, není možné nechat náboženské skupiny ovládat společnost a budovat si fanatické struktury,“ podotkla Hrindová.

Dodává, že kritika jakéhokoliv náboženství je garantována úmluvou o svobodě slova.

„Sociální sítě, které blokují a umlčují nositele kritických názorů, omezují svobodu slova. Zvláště když blokují pouze nositele konzervativních myšlenek a kritiky islámu. Uvědomuji si, že pravidla provozovatele sociální sítě je třeba dodržovat a on má právo si je stanovit. Pokud ale tyto pravidla sám zneužívá a nedodržuje, je to na pováženou,“ zdůrazňuje správkyně platformy.

V souvislosti s tímto tématem přirozeně vznikla otázka, jestli v zásadě příspěvky na sociálních sítích mají být nějak regulovány. Zakladatelka hnutí si to nemyslí. Zastává názor, že zcela stačí pravidla slušného chování a omezení projevů, které jasně a nezpochybnitelně vyzývají k násilí (např.: organizování útoků na konkrétní osoby).

[wp_ad_camp_2]

Ale pokud je podle Hrindové respektována svoboda slova, veřejná diskuse se sama kultivuje. Zde představitelka Naštvaných matek poznamenává, že nesympatické a zlé projevy se stávají marginálními a nejsou schopny oslovit velké skupiny lidí.

„K tomu bohužel dochází právě a jedině tehdy, když je svoboda slova omezována. Kultivované hlasy seriózních kritiků veřejného dění jsou umlčovány a lidé si pak vybíjejí svou frustraci v menších skupinách, které nikdo neřídí a často pak následují skutečné radikály, kteří mají také problém s respektování svobodných projevů,“ uvedla předsedkyně spolku v komentáři.

Když se jednalo o problém mlčení ohledně radikálního islámu v České republice, podle Hrindové se situace dost zlepšila a témata o skutečném fungování islámu jako ideologie se dostávají do veřejného prostoru čím dál častěji.

Zároveň ale podotýká, že tématům, která souvisí s islámem, se bohužel vyhýbá většina politiků.

„Dělají ale velkou chybu, protože my nevedeme boj s nelegální migrací — vedeme boj s nelegální muslimskou migrací. Nevedeme boj s terorismem, vedeme boj s islámským terorismem. A pokud svého nepřítele neznáte, těžko s ním můžete vést vítězný boj. Ale podotýkám, že nevedeme boj s muslimy, jak se nám snaží vnutit naši kritici — vedeme boj s totalitní ideologií, která nejvíce poškozuje právě samotné muslimy,“ vysvětluje svůj postoj představitelka Naštvaných matek.

Zdroj: 1

S tímto tématem úzce souvisí článek z webu ceska-justice.cz s názvem: Kritika náboženství je v Evropě chráněna Úmluvou, nelze omezovat svobodu kvůli náboženským skupinám.

S odkazem na zavedené case-law Evropského soudu pro lidská práva upozorňuje Parlamentní shromáždění Rady Evropy státy, že satira – včetně satiry neuctivé – a informace, které jsou útočící, šokující nebo zneklidňující, včetně kritiky náboženství, jsou chráněny jako součást svobody projevu článkem 10 Evropské úmluvy o lidských právech. Evropa by neměla vycházet vstříc vzrůstající citlivosti určitých náboženských skupin. Demokracie má právo a povinnost bránit se.

Rezoluci obsahující tuto výzvu a odsuzující politickou korektnost přijalo Parlamentní shromáždění Rady Evropy ve středu 28. ledna 2015 na svém nynějším zasedání ve Štrasburku.

Evropa musí pokračovat a ukazovat, že nemá strach používat svůj humor a satiru. Nečinit tak ve jménu politické korektnosti by znamenalo, že teroristé vyhráli. Sekularismus jako princip oddělení státu a náboženství musí také být chráněn, uvádí se doslova v rezoluci schválené tento týden v rámci zimního zasedání Shromáždění.

[wp_ad_camp_2]

Svoboda je spojena s odpovědností a je na demokratických institucích včetně soudů, aby nastavily správné měřítko mezi svobodou projevu a jejími oprávněnými limity v souvislosti s nenávistným projevem nebo iniciováním násilí, které by měly být součástí legislativy všech evropských států – pod ultimativní kontrolou Evropského soudu pro lidská práva, uvádí se v rezoluci. „V této souvislost Shromáždění upozorňuje na Rezoluci 1510 z roku 2006, kde stojí, že svoboda projevu, jak je chráněna článkem 10 Evropské úmluvy o lidských právech, by neměla být dále omezována proto, aby se vyšlo vstříc narůstající citlivosti jistých náboženských skupin,“ cituje Parlamentní shromáždění Rady Evropy dnes už osm let platnou rezoluci.

Parlamentní shromáždění přijalo předmětnou rezoluci v rámci na program zařazené rozpravy o vraždění v Paříži. Podle rezoluce šlo o útok na svobodu projevu a akt antižidovského násilí a obecně o útok na typ společnosti, kterou se podařilo panevropské organizaci, jako je Rada Evropy, vybudovat od konce druhé světové války.

„Byly to teroristické útoky založené na nenávistí, kterou nemůže žádný argument ospravedlnit a každý pokus nalézt omluvu pro tuto akci vrahů musí být jasně odmítnut. Nesmí zde být žádné ale,“ uvádí se v rezoluci.

[wp_ad_camp_2]

Shromáždění je přesvědčeno, že demokracie mají právo a závazek bránit se, pokud jsou napadeny. Proto shledává, že boj proti terorismu a džihádismu musí být s plnou silou obnoven a respekt k lidským právům, vládu práva a společným hodnotám Rady Evropy musí být zajištěny, uvádí se v rezoluci.

Rezoluce dále kromě výzvy k boji proti společenskému vyloučení, segregaci a násilí jako základu, na kterému vyrůstá terorismus a náboženský fanatismus, vyzývá také členské země Rady Evropy, aby upustily od masového sledování obyvatelstva, které se ukázalo v souvislosti s vražděním v Paříži jako neúčinné a pouhým plýtváním zdrojů. Naopak státy by měly investovat do výcviku bezpečnostních sil a tajných služeb v souvislosti s rostoucí hrozbou terorismu a jihádu. Státy by také měly věnovat pozornost cestám peněz a zbraní, které končí v rukou teroristů, a odhalovat tyto sítě. Velmi důležitá je pro členské státy Rady Evropy spolupráce se zeměmi Středního východu a arabského světa.

Irena Válová