Rostoucí nejistota na světových finančních trzích, kterou doplňují geopolitické a obchodní konflikty přiměla země a investory, aby obrátili svou pozornost na zlato. Spousta zemí ho však má uleženo mimo své hranice, a to v USA nebo Británii. V posledních letech však lze sledovat snahy repatriovat své zlato zpět do vlasti.

Minulý rok německá centrální banka repatriovala 674 tun zlata z Paříže a New Yorku, kde ho má uskladněno od konce 2. světové války. Německo se svými 3 371 tuny je na druhém místě po Spojených státech v žebříčku největších držitelů zlata. Do roku 2020 hodlá repatriovat všechny své zlaté cihly. Podobně i Nizozemsko (9. místo) repatriovalo větší část ze svých 612,5 tun zlata. Rovněž i maďarská centrální banka oznámila, že hodlá vrátit domů 3 tuny zlata z rezerv v Londýně.

Rusko má necelých 2 000 tun zlata, což ho činí pátým největším držitelem. Na rozdíl od mnoha západních zemí veškeré své rezervy uchovává doma. Téměř dvě třetiny všech rezerv jsou uloženy v trezoru centrální banky v Moskvě, zatímco zbytek je v Petrohradu a Jekatěrinburgu na Urale.

Moskva se za posledních šest let stala největším kupujícím zlata na světě. Loni centrální banka nakoupila 224 tun a dalších 106 tun nakoupila letos. Podle jejího vedení se jedná o strategii diverzifikace monetárních rezerv a snížení závislosti na americkém dolaru.

Zdroj: 1