Marrákeš za dveřmi: Proč ještě neprotestujeme? Trump se postavil proti – a ví proč

Jiří Kobza referuje o stavbě dalšího Trojského koně pro migranty do naší země a jasně formuluje postoj, který bychom měli mít, a jejž se zatím SPD marně pokouší prosadit v parlamentu.

V Poslanecké sněmovně byl tento týden v rámci mimořádného bodu projednáván tzv. Globální pakt pro bezpečnou, řízenou a pravidelnou migraci, a to zejména z pohledu postoje české vlády (a České republiky) k němu.

Zazněla spousta slov a politických proklamací, ze strany vládní koalice (a europeisticko-globalistické opozice, tzn. TOP 09, Piráti, KDU-ČSL, STAN) zejména v duchu podpory – a současně bagatelizace – tohoto dokumentu. „Jde o naprosto nezávazný text, nás se vůbec nijak netýká“ – to byl leitmotiv prakticky všech vystoupení této nové, nikoli národní, politicko-mocenské fronty. Jaká je skutečnost, jaká jsou fakta?

[wp_ad_camp_2]

Někdo tu mlží 

Oficiálně deklarovaným hlavním cílem této údajně nezávazné dohody, která má být přijata na ministerské schůzce letos v prosinci v marocké Marrákeši, je podpora bezpečné, řízené a legální migrace. Je důležité uvést, že tento dokument není z nebe spadlým náhodným solitérem – je nedílnou a organickou součástí širších aktivit a tendencí, jejichž program a cíl je jediný: podporovat, organizovat, řídit, legitimizovat a legalizovat masovou migraci do Evropy.

Z jednání o tomto dokumentu se v červenci letošního roku stáhlo Maďarsko – a již v loňském roce USA, o čemž ještě bude řeč.

Česká vláda a premiér kudy chodí, tudy tvrdí, že česká migrační politika je identická s maďarským přístupem v této oblasti. Proč tedy vyčkává a nekoná?

Anebo z druhé strany: Proč česká zahraniční politika a diplomacie investuje tolik času, kapacit a prostředků do naprosto nezávazných záležitostí? Proč se bez protestu účastní akcí a iniciativ, jejichž obsah je zcela v rozporu s deklarovanými národními zájmy a cíli české zahraniční politiky?

„Tento dokument jde zcela proti bezpečnostním zájmům Maďarska“, prohlásil maďarský ministr zahraničí Peter Szijárto, který též tvrdí, že tato dohoda je hrozbou pro celý svět. „Lidem, kteří do Evropy přišli nelegálně, by tento dokument zajistil legální status“, tvrdí dále maďarský ministr.

Trojský kůň 

Generální tajemník OSN Antonio Guterres, předseda Valného shromáždění OSN Miroslav Lajčák a řada dalších představitelů vyzdvihli dojednání tohoto Globálního kompaktu jako sjednání „…první globální dohody, která řeší migrační problematiku…“. A pan Lajčák dále dodává: „…Nikdy jsme dosud ale neměli nástroj, který by nám pomáhal tento proces řídit…”

Odpovídá tato rétorika popisu naprosto nezávazné deklarace?

Z povahy věci bude možné vykládat, a mnozí to tak již činí, tento pakt jako mezinárodní lidskoprávní úmluvu, a to zejména ze strany jejích potenciálních adresátů (migrantů) a zástupů na ně navázaných organizací, kteří cítí novou, finančně a politicky velmi zajímavou, kořist – se všemi příslušnými konsekvencemi především pro národní státy.

Možná, že není od věci zde nyní zmínit citát českého publicisty Pavla Kopeckého (též spolupracovníka Protiproudu) ze září 2016:

„Co víme s jistotou: Podobné deklarace dodají sebevědomí všem národním i nadnárodním ‚neziskovkám‘, které se budou těmito slovy ‚mezinárodních autorit‘ ohánět ve chvíli, kdy budou natahovat dlaně pro svůj imigrantský byznys, který různí ‚lidumilní‘ Rozumkové provozují z našich daní.‘

V této souvislosti je klíčové proklamované sjednocení statutu uprchlíků a migrantů, což v praxi může znamenat stejný stupeň ochrany, tudíž právo na azyl či zákaz vyhoštění, i pro migranty, kteří nesplňují definici uprchlíka dle Ženevských konvencí.

[wp_ad_camp_2]

Globální pakt

Globální pakt o migraci a mobilitě se tedy primárně týká osob, které migrují z „jiných důvodů“ než uprchlíci (osoby individuálně pronásledované v zemi původu, kterým hrozí mučení, věznění, smrt…) – tzn., že své země opouštějí z důvodu chudoby, dopadů klimatických změn, nedostatku pracovních příležitostí atd. – a má těmto osobám postupně přiznat stejná práva a garantovat stejné zacházení, jako mají skuteční uprchlíci.

Právním a politickým základem tohoto paktu je jiná mezinárodní deklarace, Newyorská deklarace o migrantech a uprchlících, přijatá 19. září 2016 Valným shromážděním OSN, hlasováním 193 států včetně České republiky. (mj. na tuto newyorskou deklaraci se ve své preambuli odvolává i nedávno na půdě sněmovny diskutovaná Marrakéšská deklarace).

Citujme přímo ze stránek OSN, v den přijetí tohoto dokumentu:

„…Představitelé států světa dnes ve Valném shromáždění OSN přijali Newyorskou deklaraci pro migranty a uprchlíky, která je vyjádřením jejich politické vůle chránit práva uprchlíků a migrantů, zachraňovat životy a sdílet odpovědnost v době rozsáhlých pohybů lidí v celosvětovém měřítku.“

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun státníkům pogratuloval: „Dnešní summit je průlomem v našem společném úsilí reagovat na výzvy lidské mobility. “Díky přijetí Newyorské deklarace bude podle něj „více dětí chodit do školy, více pracovníků bude moci legálně hledat práci v zahraničí, a nebudou tak vystaveni libovůli pašeráků. Více lidí si bude moci vybrat, jestli se po ukončení konfliktů a vytvoření bezpečného prostředí vrátí domů.“

Předseda Valného shromáždění Peter Thomson prohlásil, že na základě závazků států bude podporovat další proces k vytvoření globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a globálního paktu o uprchlících a že bude na členské státy naléhat, aby si udržely ty nejvyšší ambice při řešení současné situace: „Osudy milionů uprchlíků a migrantů závisí na nás.“ To je jeden z evidentních důkazů přímého propojení ZÁVAZNÉ Newyorské deklarace a Globálního paktu o migraci a mobilitě.

Odsuzovat xenofobii

Přijetím Newyorské deklaracese státy zavazují mimo jiné zahájit jednání o uspořádání mezinárodní konference k uzavření globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci v roce 2018, k vyjednání směrnice o přístupu k migrantům ve zranitelném postavení – a k tomu, že do roku 2018 dosáhnou dohody o spravedlivějším sdílení odpovědnosti vůči uprchlíkům.

Vše tedy běží zcela dle narýsovaných linií, cílů, termínu. Přesně tak, jak bychom od nezávazných proklamací očekávali…

V Newyorské deklaraci se její signatářské státy jasně zavázaly, že se budou zabývat problémy, kterým čelíme nyní – a budou se podílet na přípravě světa na budoucí výzvy.

Jaké jsou její hlavní body a hlavní závazky?

• Chránit lidská práva všech uprchlíků a migrantů a to bez ohledu na jejich status.
• Poskytovat podporu státům, které zachraňují, přijímají a na svém území poskytují útočiště velkému počtu uprchlíků a migrantů.
• Odsuzovat xenofobii proti uprchlíkům a migrantům a podporovat globální kampaň OSN, která je právě proti xenofobii a rasismu namířena.
• Posílit pozitivní dopad, který migranti mají na ekonomický a sociální rozvoj v zemích, které je přijaly.
• Najít nový domov pro všechny uprchlíky, které UNHCR určila jako potřebné pro přesídlení a rozšířit příležitosti pro uprchlíky pro přesídlení do jiných zemí např. prostřednictvím programů mobility nebo programů pro vzdělávání.
• Posílit globální řízení migrace začleněním Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) do systému OSN

Globální pakt o migraci a mobilitě je jednoznačným a plánovaným plodem a produktem této Newyorské deklarace. Svědčí o tom mj. postup a reakce USA v této záležitosti a těchto procesech.

[wp_ad_camp_2]

Trump couvl

V prosinci 2017 totiž americký prezident Donald Trump rozhodl, že se Spojené státy stáhnou z příprav globálního paktu o migraci, kterým členské státy OSN chtějí společně chránit práva uprchlíků a migrantů a jejich životy. Podle Trumpa je tato dohoda neslučitelná s jeho migrační politikou.

„Americká mise při OSN informovala generálního tajemníka, že USA ukončí svou účast v globálním paktu o migraci,“ píše se v prohlášení americké mise z prosince 2017. „Amerika je hrdá na své přistěhovalecké dědictví a je vůdčí silou při podpoře migrantů a uprchlíků ve světě. Globální přístup Newyorské deklarace ale odporuje svrchovanosti USA,“ uvedla americká vyslankyně při OSN Nikki Haleyová. Podle prohlášení americké mise při OSN obsahuje Newyorská deklarace několik ustanovení, která se neslučují s americkou imigrační a uprchlickou politikou a se zásadami Trumpovy vlády ohledně přistěhovalectví.

Trump proto rozhodl, že zastaví účast USA na přípravách paktu, které by měly vyvrcholit uzavřením dohody v OSN v roce 2018. „Žádná země neudělala víc než Spojené státy a naše štědrost bude pokračovat, ale rozhodnutí týkající se naší imigrační politiky musejí být vždy přijímána výhradně Američany, my budeme rozhodovat o tom, jak nejlépe kontrolovat své hranice a kdo bude vpuštěn do naší země,“ zdůraznila dále Haleyová.

USA a jejich exekutivu rozhodně nelze podezírat z neznalosti mezinárodní politiky a mezinárodního práva – a jejich rozhodnutí odstoupit z procesů založených Newyorskou deklarací a rezultujících právě do Globálního paktu o migraci má jasné důvody – a určitě není aktem odstoupení od nějakého nezávazného dýchánku, jestliže jde o přímé rozhodnutí prezidenta odůvodněné obavami o ztrátu svrchovanosti v migrační politice.

Povinnost

Z těchto důvodů, u vědomí toho, že migrační politika musí zůstat zcela v rukou suverénní České republiky – a že nemáme nejmenší právo tento axiom (a s ním i naše občany) ohrozit rizikem nepředvídatelných následků toho, jak budou např. mezinárodní soudy a nadnárodní organizace nejrůznějšího typu výše analyzované smluvní dokumenty v budoucnu vykládat, v souladu s postojem vlád USA a Maďarska – je okamžité odstoupení od Newyorské deklarace pro migranty a uprchlíky (a návazných Globálních paktů) prvořadou povinností odpovědných orgánů České republiky.

Usnesení, které by zavazovalo vládu ČR k odstoupení od Newyorské deklarace, jsem na závěr středeční schůze PS ke Globálnímu paktu o migraci a mobilitě také navrhl. Hlasy Pirátů, ANO, ČSSD, KDU-ČSL, STAN a TOP 09 byl tento návrh zamítnut. Stejně tak jako návrh Tomia Okamury na odstoupení České republiky od Globálního paktu o migraci a mobilitě…

Zdroj: 9