Projekt transformace Francie

Demonstrace „Žlutých vest“ začaly v listopadu 2018 a byly nejprve protestem proti zvyšování cen pohonných hmot francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Po šestnácti sobotních demonstracích to vypadá, že tato pokračující kontroverze má daleko temnější pozadí. Na snímku: protestující „Žluté vesty“ poblíž Eiffelovy věže v Paříži, 2. března 2019.

[wp_ad_camp_2]

Demonstrace „Žlutých vest„ začaly v listopadu 2018 a byly nejprve protestem proti zvyšování cen pohonných hmot francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Po šestnácti sobotních demonstracích to vypadá, že tato pokračující kontroverze má daleko temnější pozadí.

Toto vyšlo najevo 13. února 2019, když malá skupina demonstrantů začala urážet francouzského židovského filosofa Alaina Finkielkrauta, který se narodil a žije v Paříži, poté co jej uviděli na chodníku. Jeden muž na něj vykřikoval: „Drž hubu, špinavý pos**ný sionisto!“ „Táhni domů do Tel Avivu!“ „Francie je naše!“ „Bůh tě potrestá!“. Jeden kameraman tento incident natočil a následně sdílel své video na sociálních sítích. Okamžitě vypukl skandál. Celé hnutí „Žlutých vest“ bylo francouzskou vládou ihned obviněno z antisemitismu a „fašismu“.

Po incidentu Alain Finkielkraut tvrdil, že nebyl napaden jako Žid, ale jako stoupenec státu Izrael. Dodal, že muž, který ho urazil, nemluvil jazykem „Žlutých vest“ a že slova „Bůh tě potrestá!“ jsou ze slovníku „islámské rétoriky“. Policie prozkoumala video, identifikovala muže jako zradikalizovaného muslima a druhý den ho zatkla.

Této události předcházelo v Paříži a jejím okolí několik antisemitských incidentů. Na výlohu židovské pekárny bylo nasprejováno německé slovo „juden“ [Židé]; na portréty bývalé židovské ministryně Simony Veil byly nakresleny černým fixem hákové kříže; stromy vysázené na památku Ilana Halimiho, mladého Žida, který byl unesen, mučen a zavražděn v roce 2006, byly zničeny. Vyšetřování dosud neprokázalo žádný vztah mezi hnutím „Žlutých vest“ a jakoukoliv z těchto antisemitských provokací. Francouzská vláda nicméně pokračuje v obviňování „Žlutých vest“, které to podle ní přinejmenším částečně zavinili.

Když například zveřejnila francouzská vláda statistiky o antisemitských provokacích spáchaných v roce 2018, u nichž došlo oproti předchozímu roku k 74% nárůstu, mluvčí vlády toto zvýšení dal do spojitosti s „nepokoji“, které v té době ve Francii probíhaly, a tak implicitně ukázal na „Žluté vesty“.

Mezitím se demonstrace proti antisemitismu organizované Socialistickou stranou a stranou Republika Vpřed! (La République en marche!, stranou založenou Macronem), zúčastnilo 19. února 2019 čtrnáct politických stran. Strana Marine Le Pen, Národní sdružení, však byla z této akce vyloučena. Organizátoři uvedli, že jelikož Národní sdružení patří ke „krajní pravici“, nemůže se zúčastnit protestu proti „fašistickému nebezpečí“. Slogany na této demonstraci zněly: „Už toho bylo dost!“, „Ne nenávisti“ a „Antisemitismus není Francie“. Demonstrace se zúčastnili také bývalí prezidenti Nicolas Sarkozy a François Hollande. Současný premiér Edouard Philippe hovořil o „jednotné Francii“. Muslimský zpěvák Abd al Malik byl pozván, aby zazpíval francouzskou hymnu.

Prezident Macron navštívil během této akce Památník holocaustu v Paříži. Druhý den se zúčastnil každoroční večeře Reprezentativní rady židovských organizací (CRIF, Conseil Représentatif des Institutions juives de France) a ve svém projevu vystoupil proti „rasistické nenávisti“. Aby se ujistil, že jeho posluchači pochopili, že je řeč o „Žlutých vestách“, použil výraz, který použil poprvé 31. prosince 2018: „nenávistné davy“.

Členové vlády nadále popisují hnutí „Žlutých vest“ jako „antisemitské“ a „fašistické“ navzdory tomu, že nic nedokazuje účast jeho sympatizantů v nedávných antisemitských provokacích. Hnutí „Žluté vesty“ začalo až v listopadu 2018 a proto nemůže být zodpovědné za nárůst počtu antisemitských incidentů za celý rok 2018. Malé skupinky antisemitů, které se pokusily proniknout mezi „Žluté vesty“ byly rychle vyloučeny. Hnutí „Žlutých vest“ je ve své podstatě protestní hnutí proti zvýšení daní, které mnozí Francouzi považují za svévolné. Toto hnutí nemá nic společného s antisemitismem ani s „fašismem“.

Antisemitismus se ve Francii rozmáhá. Za posledních 15 let bylo ve Francii antisemitskými vrahy zavražděno jedenáct Židů, často velice brutálně. Každodenní život francouzských Židů se v mnoha městských čtvrtích již stal neudržitelným. Ti, kteří mají prostředky, Francii opustili. Ti, kteří zůstali, se přestěhovali do bezpečnějších oblastí země. Za posledních dvacet let z Francie emigrovalo 20 % francouzských Židů (100 000 lidí) a desítky tisíc Židů opustily nebezpečné lokality, jako je departement Seine-Saint-Denis, a přestěhovaly se do jiných oblastí Francie.

Někteří novináři vyjádřili názor, že rozhodnutí mobilizovat občany proti „fašistickému nebezpečí“ – a sjednotit téměř všechny politické strany s vyloučením Národního sdružení – vypadá jako politický trik, neférový a zaujatý. Zdůraznili, že většinu antisemitských útoků a žádnou z vražd Židů ve Francii nespáchali členové Národního sdružení a „fašisté“, ale extremističtí muslimové.

19. února 2019 demonstrovaly ve Francii proti antisemitismu desítky tisíc lidí. Tyto protesty by jistě byly chvályhodné – pokud by ovšem neměly žádnou skrytou agendu. Mnozí komentátoři se domnívají, že za těmito protesty skutečně jsou skryté úmysly.

Někteří zástupci občanů zdůraznili, že demonstrace proti antisemitismu byla politickým manévrem zaměřeným na démonizaci „Žlutých vest“ majícím za cíl vyvolat strach z neexistujícího nebezpečí, a tím pomoci Macronovu hnutí Republika Vpřed! vyhrát v květnu volby do Evropského parlamentu.

Jiní pozorovatelé vyjádřili názor, že pořádání demonstrace s vyloučením pravicového Národního sdružení, je pokusem odvrátit pozornost od skutečného antisemitského nebezpečí. Pozorovatelé také naznačili, že politické strany, které podporují vrahy Židů, jsou tytéž strany, které popírají, že radikální islám je nebezpečím.

Televizní komentátoři poukázali na to, že vláda z velké části ignorovala „anti-sionistickou„ dimenzi urážek adresovaných Alainovi Finkielkrautovi. Poznamenali také, že přítomnost stran, jako je Francouzská komunistická strana a Evropská ekologie (Europe Écologie) – které podporují teroristy vraždící Židy – byla šokující.

Gilles William Goldnadel, čestný předseda Francouzsko-izraelské asociace, publikoval v deníku Le Figaro článek, ve kterém uvádí:

„Obviňování „Žlutých vest“ je aktem zbabělce, který se zuby nehty chce vyhnout jakékoli zmínce o islamismu… Je odporné požádat lidi, aby demonstrovali proti antisemitismu na demonstraci, které se zúčastní strany, které podporují teroristy a vrahy [Židů]… zatímco jsou cynicky odmítány jiné politické strany ve jménu smyšleného antifašismu. Nesmíme zapomínat na to, že ve Francii vraždí Židy islamismus. Každou kapku židovské krve prolité ve Francii od roku 1945 má na svědomí islamismus.“

Poslanec Národního shromáždění (dolní komory parlamentu) Meyer Habib řekl: „Tím, že politické strany chválící teroristické vrahy tvrdí, že bojují proti antisemitismu, dosáhlo pokrytectví nových výšin.“ V Národním shromáždění přečetl seznam Židů zavražděných ve Francii současně se jmény jejich vrahů, aby ukázal, že všichni vrazi byli zradikalizovaní muslimové. Dodal, že občanská aktivita by měla být mobilizací proti „radikálnímu islámu“, nikoliv proti „fašistům“.

[wp_ad_camp_2]

V televizním rozhovoru popsal spisovatel Éric Zemmour chování Macrona a jeho vlády jako „maškarádu pyromanských hasičů“:

„Tvrdí, že svými útoky na imaginární fašisty bojují proti antisemitismu, přitom to ale dělají ve spojenectví s levicí, která podporuje antisemitské vrahy. Nedělají ale nic proti islamizaci, která je dnes ve Francii hlavním zdrojem antisemitismu…“

„Macron a jeho vláda urychlují vzestup islamismu tím, že každoročně ve Francii vítají stovky tisíc muslimských imigrantů pocházejících ze zemí, kde je antisemitismus všudypřítomný. A přitom pořád mechanicky opakují, že islám je náboženstvím míru. Macron a jeho vláda přispívají ke vzestupu antisemitismu tím, že téměř nikdy muslimský antisemitismus neodsuzují.“

Éric Zemmour dodal:

„Macron „Žluté vesty“ nenávidí a přeje si, aby zmizely. Chce vyhrát volby do Evropského parlamentu a k tomu potřebuje muslimské hlasy. Macron dobře ví, kdo jsou dnes ve Francii antisemité, ale proti nim bojovat nebude. Potřebuje je. Útočí jen na ty, kteří jsou pro něj nebezpeční.“

Závěrem řekl, že si myslí, že „Macron a jeho vláda by v bezprostřední budoucnosti mohly svých cílů dosáhnout“ – což znamená porazit „Žluté vesty“ a vyhrát volby, ale že budoucnost Francie vypadá ponuře:

„Macron si myslí, že má situaci pod kontrolou, ale ošklivě se mýlí. Zatímco se dovolává fašismu, aby rozbil hnutí „Žlutých vest“ a vyhrál volby, tak vzniká aliance mezi krajní levicí – která se snaží naverbovat mladé muslimy z předměstských čtvrtí do boje proti kapitalismu – a islamisty, kteří hledají spojence ve svém úsilí islamizovat Francii. Macron si myslí, že využívá muslimy pro své cíle, ale jsou to naopak šiřitelé islamizace, kteří využívají jeho.“

Éric Zemmour se také zmínil o muži, který urazil Alaina Finkielkrauta a křičel „Francie je naše“:

„Islamisté mají plány a ani se jimi netají. Ale nikdo jim nevěnuje pozornost, když o nich otevřeně mluví. Projekt islámského dobytí Francie je to, co by mělo dělat starost Židům.“

Slovo „maškaráda“ použil také novinář Ivan Rioufol, když hovořil o boji vedeném vládou proti „téměř neexistujícím fašistům“, a o „využití záminky boje proti antisemitismu“ k rozdrcení „téměř neexistujícího antisemitismu“, a současné ochraně „antisemitismu, který útočí a zabíjí“.

V nedávném rozhovoru Alain Finkielkraut poznamenal: „Pokud někdo řekne: Francie patří nám, znamená to [pro něj], že Francie je osudem předurčena stát se islámskou zemí.“

V textu zveřejněném 23. listopadu 2018 na jedné z hlavních francouzských muslimských webových stránek islametinfo.fr napsal francouzský islamistický kazatel Elias d’Imzalene:

„Je na nás, abychom této revoltě [„Žlutých vest“] dali politický smysl. Naším cílem není jen boj proti zvýšení daní, ale proti celému politickému systému, který tohle vyvolal… A kdo je nejvíce legitimním předvojem této vzpoury?… Je to politicky uvědomělý muslim, který probudí masy a vzbouří se proti útlaku.“

[wp_ad_camp_2]

Dokumentární film „Pod falešnou identitou“ (Under a False Identity), který natočil novinář Zvi Yehezkeli podrobně ukázal, jak se některé islamistické organizace připravují na to, aby se staly „předvojem vzpoury“ a využily všech možností, které mají k dispozici k převzetí kontroly nad Francií. Jednou z dotazovaných osob, byl vůdce Muslimského bratrstva ve Francii, který se netajil tím, že Muslimské bratrstvo získává podporu a může se dokonce spolehnout na pomoc francouzské vlády, která dotuje jeho činnost. Tento člověk mával před kamerou dokumenty, kterými své tvrzení dokazoval. Ve filmu je zřetelně vidět jejich text. Tento dokumentární film však nebyl ve Francii nikdy vysílán.

Vraťme se zpět k Macronovu projevu na večeři CRIF: Mluvil krátce o „antisemitismu založeném na radikálním islamismu“, ale vzápětí – nesprávně – definoval „radikální islamismus“ jako „deformované náboženství“ a ne pravý islám. Připomeňme si ovšem slova tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana: „Islám je islám.“ Macron potom řekl stejně krátce, že „anti-sionismus je formou antisemitismu“, ale že nebude žádat poslance, aby hlasovali o zákonu, který by odsuzoval antisionismus.

Okamžitě dodal, že hodlá bojovat proti „jiným projevům nenávisti: nenávisti vůči muslimům, rasismu ve všech jeho podobách, a nenávisti vůči LGBT komunitě.“ Řekl, že zakáže sdružení, která „živí nenávist“. Poté jmenoval tři sdružení, které chce co nejdříve zakázat: nevýznamnou neonacistickou skupinu „Sociální bašta“ (Bastion Social) a dvě extrémně malé neonacistické skupinky, „Blood & Honour Hexagon“ a „Combat 18„. Nejmenoval žádné levičácké, antifašistické nebo islámské skupiny, i když ty jsou zjevně odpovědné za většinu násilností spáchaných v závěru demonstrací „Žlutých vest“ a jsou snadno identifikovatelné: mnoho z nich má vlastní webové stránky a někdy publikují i své adresy.

[wp_ad_camp_2]

Macron prohlásil, že „zahraniční politika Francie je všem známá“, ale neuvedl žádné detaily. Židovskému publiku nemohl samozřejmě připomínat, že Francie je jedním z hlavních zastánců Palestinské samosprávy, nebo že on sám „litoval„ rozhodnutí Izraele zmrazit finanční prostředky používané vůdcem Palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem k odměňování teroristů – vrahů Židů a jejich rodin. Samozřejmě se nezmínil ani o tom, že spolupracoval celé měsíce s Německem a Spojeným královstvím, aby vytvořil obchodní mechanismy, které by pomohly Íránu a jeho mulláhům, kteří často opakují, že hodlají vymazat Izrael z mapy.

20. února 2019 se v Paříži uskutečnila v pořadí již patnáctá demonstrace „Žlutých vest“ bez nějakého velkého incidentu. Policie použila několik výbušných granátů, ale nikdo nebyl zraněn. Žádné antisemitské útoky neproběhly. Zahalená žena, která měla na sobě žlutou vestu, na níž byly napsány protižidovské slogany, byla demonstranty požádána, aby odešla. Byla ve společnosti několika vousatých mužů, kteří měli na sobě také žluté vesty. Všichni v klidu odešli.

Druhý den se v centru Paříže konala další demonstrace. Zastánci Palestiny se shromáždili, aby požadovali propuštění „palestinských politických vězňů“. Mávali fotografiemi lidí, kteří byli odsouzeni za vraždu Židů a nyní se nacházejí v izraelských věznicích. Na svých transparentech měli hesla jako například „Izrael vraždí palestinské děti“, „Zničme izraelský apartheid!“ a „Smrt Izraeli!“. Nezdá se, že by Macron a francouzská vláda měli s touto demonstrací problém.

Dr. Guy Millière je profesor Pařížské univerzity a autor 27 knih o Francii a o Evropě.