„Prohlášení, že Evropané by neměli kupovat ruský plyn, protože to pomáhá Kremlu, bude nyní znamenat spálení deset procent příjmu ukrajinské státní pokladny,“ uvádí se v publikaci.

Článek zdůrazňuje, že pro Ukrajinu, kterou autor nazývá „evropská Venezuela“ kvůli slabé ekonomice po převratu v roce 2014, díky tranzitní dohodě dosáhla hodně, protože daně z Naftogazu loni dosáhly 14 procent rozpočtových příjmů.

Na konci prosince podepsaly Rusko a Ukrajina balíček pětileté dohody o tranzitu plynu. Podle podmínek uzavřených dohod se strany vzdaly nároků, u nichž dosud nebylo vydáno soudní rozhodnutí. Podle znění dohody „Gazprom“ zaručuje čerpání 65 miliard krychlových metrů plynu v prvním roce a 40 miliard krychlových metrů v následujících čtyřech letech.

„Nord Stream-2“ představuje výstavbu dvou potrubí z ruského pobřeží podél dna Baltského moře do Německa. Potrubí bude také procházet teritoriálními vodami nebo výhradními hospodářskými zónami Finska, Švédska a Dánska. Projekt je podporován Německem, Rakouskem a Norskem. Úřady těchto zemí opakovaně zdůrazňovaly, že Nord Stream 2 by měl posílit evropskou energetickou bezpečnost. Vedení Evropské unie navíc odsoudilo zavedení amerických sankcí.

Projekt je tvrdě kritizován americkými úřady, které plánují zvýšit dodávky svého vlastního zkapalněného zemního plynu do evropských zemí. Ministerstvo financí USA na konci prosince navíc oznámilo, že vstoupí v platnost sankce proti plynovodům „Nord Stream-2“ a „Turkish Stream“. Washington požadoval, aby společnosti kladoucí plynovod okamžitě zastavily výstavbu, na což pod tlakem reagovala švýcarská společnost Allseas a přerušila práci. Nicméně ruská strana uvedla, že plynovod zahájí provoz do konce roku 2020.