Státní správa a kontroverzní tajná služba současného režimu BIS, nástupnická organizace zločinné StB, opět vede seznamy občanů, kteří nesmí být zaměstnáváni na jakékoliv pozici ve státní správě ve služebním poměru!

V případě, že se osoba národnostně smýšlející, nebo osoba vyjadřující nesouhlas se současnou politikou Evropské unie, včetně přijímání imigrantů, hlásí na jakoukoliv pracovní pozici, na kterou by měl být na základě zákona o služebním poměru jmenován, nesmí být přijat do tohoto služebního poměru. Zároveň musí být v případě, že projde kontrolním sítem a byl jmenován na státní úřednickou funkci propuštěn a to bez uvedení důvodu, ještě ve zkušební době. Současný režim se připravuje na likvidaci občanů pod plášťíkem boje proti terorismu a začal opět vést seznamy nespolehlivých osob.


Jde zároveň o přípravu jejich koncentrace v uzavřených lágrech (
koncentračních táborech) v případě vojenského konfliktu NATO s Ruskou federací, který se připravuje. Z tohoto důvodu všechny osoby, které jsou postupně zařazovány do těchto seznamů, se nesmí stát státními zaměstnanci.

Vrátili jsme se opět do doby komunismu a není se čemu divit, protože právě současný režim je neomarxistický a oprášil starou metodu likvidace potenciálních odpůrců tak, jat to bylo naplánováno v akci NORBERT, o které se moc nemluvilo ani po revoluci před 30 lety. Opět ji připravují stejní lidé pod patronací současné bezpečností služby BIS (StB), v jejímž čele stojí kontroverzní plukovník Koudelka, veřejný kolaborant se zločineckou americkou CIA, a ta ho za jeho kolaboraci vyznamenala. Novodobý Emanuel Moravec se neštítí připravovat plány k likvidaci národně smýšlejících občanů.

K likvidaci občanů se přistoupilo postupně podle několika kroků. Jeden z prvních je právě nepřijímat do služebního poměru jakoukoliv osobu vyjadřující se negativně k současné garnituře. Pikantní na tom je, že takto postupuje i Státní úřad inspekce práce, který má naopak podle diskriminačního zákona chránit zaměstnance. Dalším krokem je dehonestace prostřednictvím médií a postavení této osoby do společenské izolace. Třetí fáze má být internace podle připraveného plánu již z dob totality.

Takže jsme si opravdu před 30 lety vyzvonili novou a ještě zrůdnější totalitu!

Co byla původní akce NORBERT

Popisuje to níže článek Milana Brunclíka z roku 2016:

Pod slovem koncentrák se většině vybaví fašistický holocaust za druhé světové války. Jenže na stejně zrůdných principech měl připraven koncentrační tábory i zločinný komunistický režim v Československu. Pod krycím názvem NORBERT byly aktivovány až do 24. listopadu 1989, kdy v podvečer fakticky padla vedoucí úloha KSČ a její gangsteři ve Státní bezpečnosti a milicích sametově přešli do nových pozic.

Na nápad dělit občany na beránčí a nepřátelské přišli krátce po únoru 1948 nejvýznamnější grázlové StB v čele s agentem NKVD, vrahem Pichem -Tůmou (zemřel za podivných okolností v roce 1995). Ti vypracovali po sovětském vzoru přísně tajný systém sledování lidí a značkování těch, kteří aktivně vystupují proti panství totalitní moci. Na okresních expoziturách Státní bezpečnosti, na místních odděleních SNB, ale i na matrikách místních národních výborů tak vznikaly seznamy režimu nebezpečných osob, u jejichž jména stálo velké tučné „N“ neboli NORBERT.

Jméno jako vyšité pro barona v dívčím románu červené knihovny použil Pich-Tůma v intencích své zvrácenosti na lidi, kteří byli lovnou zvěří predátorů komunistické věrchušky. V padesátých letech se kandidátem do koncentráku NORBERT mohl stát i člověk před režimem zalezlý do nejservilnější ulity. Stačilo, aby byl třeba synem velkouzenáře, statkáře nebo dokonce holiče, jenž stříhal dělnickou třídu, čímž ji patrně vykořisťoval. Značkování písmenem N ukájelo totiž bolševiky i ekonomicky, neboť šli nejen po nekonformních názorech, ale taky po majetku jejich nositelů.

Nové, čistě ideologické zrůdnosti nabyla však akce NORBERT v roce 1969 s nástupem normalizace. O ní panuje dosti rozšířená iluze, že mocenský monopol komunistů už neprahnul nepohodlným lidem přímo po krvi. Vražedné koncentráky let 1969–1989 však usvědčují zločince z KSČ o opaku.

Ještě v roce 1985 si estébáci nechali v jimi kontrolovaném Krátkém filmu Praha natočit za účasti známých herců, v roce 2009 protagonistů seriálů českých celoplošných TV, instruktážní snímek, jak zatýkat a vraždit NOSy. Zkratkou NOS byli estébáky poctěni po roce 1968 lidé, kteří projevovali veřejný, aktivní odpor vůči KSČ, Sovětskému svazu a vůbec se chovali svobodomyslně.

K 24.11.1989 bylo z patnácti a půl milionů obyvatel Československa nasměrováno do komunistických koncentračních táborů cca 7.500 režimu nepřátelských osob. Nejhnusnější koncentrák byl připraven ve Švařci u Brna.

Akce NORBERT, konstruovaná právě pro zlomové dny jako byl listopad 1989, vystavěla v Československu nejširší zločineckou organizaci, vykazující znaky nepromlčitelné genocidy. Celá kauza by si zasloužila mezinárodní soud typu Haagského tribunálu pro válečné zločiny.

Do koncentráků mělo být svezeno jako dobytek nákladními vozy 7.500 lidí nejpozději do 24 hodin od spuštění NORBERTA. Proto matriky místních národních výborů pečlivě sledovaly a okamžitě hlásily na místní oddělení Veřejné bezpečnosti změnu bydliště u občanů označených písmenem N. Pokud tedy obyčejní esenbáci dnes tvrdí, že s estébáky neměli nic společného, natahují si jen výsluhová trika. Byli by to právě hrdinní příslušníci VB, oslavovaní pořadem Maják coby strážci klidného spánku matek a dětí, a jejich přicmrdávači z Pomocné stráže a milicí, kdo by s ostře nabitými zbraněmi NOSy do dobytčích náklaďáků rval.

Podle zatykačů, vydávaných dle režie místního náčelníka StB úředníky okresních národních výborů. Přesně v intencích fašounského „Arbeit macht frei“ je vystavovali s vědomím, že nešťastníky posílají do mrzačícího vězení, na prvý pohled neškodní úředníci v klotových rukávech. Zatykače měly předtištěnou podobu povolávacího rozkazu na nucené táborové práce. Mnoho účastníků tohoto genocidního zločineckého gangu dál působí ve veřejné správě našeho údajně demokratického státu.

Samotné koncentráky situovali šéfové StB buď na velké stavby, jako byl dvojitým plotem z ostnatého drátu a střílnami obehnaný přivaděč vody pro Brno ve Švařci. Zde by se stovky otroků hodily na galejnické práce a v megatunách betonu bylo možno pohodlně navěky zazdít mrtvoly těch, co vysílením zemdleli nebo byli zavražděni. Některé tábory by zřejmě operativně vznikly jako zvláštní části komunistických kriminálů, jak napovídá jejich seznam, koncipovaný na krajské bázi a souhlasící s domicilem ústavů nápravné výchovy.

Tedy z blízkosti pouhých dvaceti let na nás dýchají československé gulagy v nejtemnějších barvách. Takových, jaké nám líčili prostituční publicisté coby zvěrstva revanše a kapitálu v Chile a jiných cizokrajných diktaturách. I u nás se mělo ještě v listopadu 1989 masově věznit bez rozsudku a vytěžovat neboli mučit po sovětském vzoru. A střílet hezky po čekisticku, se slastí kopnout si do sprostého podezřelého – jak zní jedna z klíčových scén zmiňovaného estébáckého výchovného filmu – a odplivnout si nad jeho mrtvolou se slovy: “Ten má dost!“

Dost možná, že onen silně motivační film viděl minkovický dozorce Vondruška, obviněný za tamní zvěrstva vůči politickým vězňům. V každém případě akce NORBERT zůstává živou, neboť svými genocidními pavučinami dalekosáhle překročila bázi StB a lapila do svých tenat mnoho tzv. civilů. Dál kliďánko pracují ve veřejné správě a těší se kariérnímu postupu. Někteří se ani netají, rozjaření mladou náckovskou mízou, že by si rádi zase zanorbertovali.

A právě akce NORBERT II je znova těmito lidmi obnovena!

Zdroj: infokurýr

Loading...
Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.