;

Premiér Choguel Kokalla Maiga přišel se šokujícím tvrzením, že má důkazy o tom, že Francie v Mali cvičí teroristy.

Premiér Choguel Kokalla Maiga v rozhovoru pro agenturu RIA Novosti prohlásil, že dvě třetiny území jeho země jsou „okupovány teroristy“.

Mali má důkazy o tom, že francouzské síly přítomné na jeho území s úkolem bojovat proti teroristickým skupinám místo toho „cvičily“ bojovníky, řekl v pátek premiér přechodné vlády ruské agentuře RIA Novosti.

Podle malijského představitele Francie nyní kontroluje enklávu v Kidalu, kam Mali nemá přístup.

„Mají tam skupiny bojovníků, které vycvičili francouzští důstojníci. Máme o tom důkazy.

V našem jazyce existuje úsloví, které říká, že když hledáte jehlu v pokoji a někdo, kdo vám údajně pomáhá při hledání, na té jehle jehle stojí, nikdy ji nenajdete. Tak přesně tato situace se nyní děje v Mali a my ji nechceme tolerovat,“ řekl Maiga.

Politik vysvětlil, že teroristé, kteří nyní operují v Mali, „přišli z Libye“, přičemž Francie a její spojenci tento severoafrický stát zničili v rámci neúspěšné vojenské intervence vedené NATO v roce 2011.

Bamako (hl.m.) původně chtělo s Paříží v boji proti teroristům spolupracovat a požádalo o pomoc se zpravodajskými údaji a leteckou podporu. „Nikdo nežádal o její pozemní přítomnost,“ uvedl premiér.

Zatímco „před osmi lety byli teroristé přítomni pouze v severní části Mali, v Kidalu, nyní jsou dvě třetiny země obsazeny teroristy,“ dodal.

V roce 2014 zahájila Francie v regionu operaci Barkhane, v jejímž rámci spolupracovala s místními orgány na potírání a potlačování teroristických skupin, včetně bojovníků napojených na Al-Káidu, a na stabilizaci situace v zemích skupiny G5 Sahel (Burkina Faso, Mali, Niger, Čad a Mauritánie – všechny bývalé francouzské kolonie).

Začátkem tohoto roku francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země restrukturalizuje svou vojenskou přítomnost v africkém regionu Sahel a uzavře své základny v severním Mali, přičemž tento krok má být dokončen do začátku roku 2022.

Maiga v září v projevu na Valném shromáždění OSN uvedl, že Paříž tímto rozhodnutím zaslepila a opustila jeho zemi.

Od té doby byla proti Mali vedena masivní diplomatická a mediální kampaň, uvedl ministr v posledním rozhovoru pro ruskou tiskovou agenturu.

Ale jeho stát „chce pouze spolehlivé partnery, kteří jednají v zájmu země“, řekl a dodal, že Mali jako suverénní stát „na to má právo“.

V diplomatické roztržce mezi Bamakem a Paříží prezident Macron v rozhovoru pro francouzská média naznačil, že současná prozatímní správa Mali „ani není vládou“.

Tvrdil, že bez zapojení Francie by zemi již dávno ovládli teroristé.

Malijské ministerstvo zahraničí si předvolalo francouzského vyslance, aby vyjádřilo „rozhořčení a nesouhlas“ nad Macronovými výroky, a zároveň vyzvalo francouzské orgány k budování vztahů založených na „vzájemném respektu“ se zaměřením na boj proti terorismu.

Mezitím ve 22 afrických zemích aktivně působí více než 6 000 příslušníků amerických speciálních jednotek.

Nikdo z široké veřejnosti nikdy neznal důvod masivní přítomnosti amerických vojáků v Africe, zejména commandos. To vedlo mnoho odborníků k otázce, zda americké speciální síly skutečně kolonizují Afriku.

Oficiálně USA neplánují válku s žádnou africkou zemí. Proto když v Africe, zejména v Nigeru, Mali nebo Somálsku, umírají američtí vojáci, veřejnost, a dokonce i média, se ptají: „Proč tam američtí vojáci vůbec jsou?“

Přeložil roman | Zdroj: GGI

 

Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.
Loading...

AdBlock je aktivní

 

 

Používáte nástroj pro blokování reklamy. 

Budeme rádi, když naši práci oceníte a nastavíte pro tento web výjimku v Adblocku.