Aby Vám konečně bylo naprosto jasno, co je na Evropu připraveno

Kreditky a smartphony pro imigrační armádu: Malý hoax na pozadí obří operace. Soros a obvyklá parta zločinců. Invaze musí být dobře zorganizována. O tom se žádné mafii nesnilo. Pěkně po lopatě a na tvrdo

Lubomír Vylíčil si všímá jednoho z „hoaxů“ na sociální síti a vysvětluje, proč bychom se neměli nechat konejšit strážci „pravdy“, neboť realita je daleko obludnější než ona sporná zpráva

Před časem se na některých zpravodajských webech objevil zajímavý obrázek. Zazářil jako meteor a stejně tak rychle zmizel. Byl, jak se to dnes moderně dělává, urychleně zapomenut a zasypán denním balastem. Až nápadně rychle.

O to silnější je důvod, vyrazit po jeho stopě. Dozvíme se velice zajímavé věci… O co šlo? O tweet jistého Ninoslava Vucetice ze Slovinska. Zobrazoval kartu MasterCard, údajně zabavenou jednomu z migrantů na slovinské hranici. Velice zvláštní kartu. Už na první pohled. Je na ní logo EU, logo společnosti MasterCard a také logo agentury pro uprchlíky Organizace spojených národů UNHCR. Jméno osoby, na kterou byla karta vystavena, byste však hledali marně.

Anonymní karta? Je to možné? Ano, anonymní a přitom „nabitá“. A podobných prý je mezi „uprchlíky“ nespočet. Jedna jako druhá… Což může vzbudit velice znepokojivé úvahy. Kdopak nám to tu financuje invazi třetího světa do Evropy?

Co na to Manipulátoři

Aby zabránil podobným „nesprávným“ otázkám, přispěchal s vysvětlením server Manipulatori.cz. Ten je známý tím, že na základě přesvědčivých zdrojů hlasitě vyvrací kdejaký nepodstatný a nahodile se vynořivší detail, aby znevěrohodnil daleko závažnější celek, který mu nekonvenuje. Tomu, že má k nestrannosti velmi daleko, nasvědčuje například až komicky žlučovitá jednostranná zaujatost tématy prezentovanými na Facebooku a jejich bolševicky zapálené manipulativní komentáře k nim. Musí zkrátka dostát svému jménu. 

Dle tohoto serveru je to tedy hoax. Zákeřná dezinformace. Tyhle karty prý nejsou žádnými kartami pro uprchlíky po Evropě, ale kartami, na které jsou směřovány dávky v hmotné nouzi v Řecku. „Peníze na nich jsou dobíjeny pouze uprchlíkům a žadatelům o azyl, kteří jsou fyzicky přítomni v Řecku. Jen ti obdrží peníze. V opačném případě jsou karty automaticky zrušeny,“ uvádí, podle Manipulátorů, sama UNHCR.

Dobrá, budiž, nebudeme se přít. Uprchlíci si za ně mohou nakoupit věci jen v Řecku. Fajn. Ale co jinde? Když to tak funguje v Řecku… Nejsou na světě i jiné státy, kde by „někdo“ distribuoval podobné karty a kde by se tak dalo pořídit vybavení na cestu, nebo jízdenka u pašerácké cestovky a pak třeba vyrazit do Evropy? Státy, kde je uprchlíků hafo, registrace mizivá, státní správa zmatečná a nikdo tam ty nechtěné potížisty silou nedrží? Třeba v Iráku, Jordánsku, Egyptě…

MasterCard a její byznys

Zapátráme-li hlouběji okolo společnosti MasterCard, zjistíme, že se k účasti na projektu karet UNHCR, které mají být poskytovány migrantům v rámci Světového potravinového programu WFP, hrdě hlásí. Její zaměstnanci samozřejmě řeší jen techniku a logistiku projektu, peníze pocházejí od Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. A tam nesedí žádní skrblíci! Podle údajů z roku 2013 bylo v rámci zmíněného programu WFP poskytnuto 192 milionů amerických dolarů uprchlíkům, a to právě v Libanonu, Jordánsku, Iráku a Egyptě.

Že to není až tak mnoho? Zadržte! To byl jen samotný začátek a rozjezd projektu. Podle firmy MasterCard obdrželo do konce roku 2013 tyhle „nabité“ anonymní karty 300 tisíc lidí. Ovšem do konce následujícího roku, 2014, prý bylo připraveno k výdeji dalších 2,5 milionů karet….

Už se nám to rýsuje. Co začalo narůstat a houstnout v průběhu léta a podzimu 2014 na plážích Řeckých ostrovů a Itálie, aby pak vyvrcholilo šíleným rokem 2015, všichni víme.

Ale zpět k naší milé MasterCard. V roce 2016 se tatáž společnost otevřeně přiznala, že „uprchlíkům“ vydává předplacené platební karty, aby umožnila „azylantům mobilitu a důstojnost.“ A v jedné z dalších tiskových zpráv se pak bezelstně a upřímně pochlubila spolupráci s Georgem Sorosem na projektu „Hospodářského a sociálního rozvoje pro znevýhodněné skupiny ve světě, zejména uprchlíky a migranty“ .

Prvotřídní výbava

Takže obvyklé pachatele, Sorose a OSN (prostřednictvím jednoho z jejích chapadel, UNHCR), bychom měli. Ale co EU? Neví snad, co je její povinnost? Ale ne, nebojte se. Její logo není na některých „uprchlických“ kartách jen tak zbůhdarma! Prozradil to před časem (a s neskrývanou hrdostí) Eurokomisař pro humanitární pomoc a krizové řízení Christos Stylianidis: „Dnes jsme spustili největší a nejširší humanitární projekt, jaký kdy EU podporovala. Bude poskytovat základní zdroj příjmů pro jeden milión syrských uprchlíků.“ Nemluvil do větru. Evropou „nabité“ platební karty se rozdávají v rámci programu Emergency Social Safety Net (ESSN – Nouzová sociální záchranná síť). Distribuují je pracovníci Světového potravinového programu…

Každý, kdo si tehdy, v památném roce 2015 povšimnul nápadně nového stylového oblečení takzvaných „válečných uprchlíků“, jejich okázalého nezájmu o nabízené jídlo, stejně jako novoučkých, nesešlapaných adidasek na nohou, bot které rozhodně nepřekonaly Saharu, má teď jasno.

Ale co ty jejich „ajfouny“? Ty nápadně moderní mobilní telefony? Nachlup stejné, „chytré“ komunikátory, často s instrukcemi, mapami, kontakty… bez problémů fungující v nejrůznějších státech… Nad nimi přece také spousta hloubavějších lidí kroutila hlavou. Nešly jim dohromady s údajně ubohými, chudými uprchlíky z nejzaostalejších koutů Asie a Afriky.

Tak i pro ně existuje vysvětlení. Velice podobné těm kartám.

Maskování

Je jím program stejného zločineckého spolku, UNHCR, nazvaný Connectivity for refugees. Podívejte se zde a zde.

Jeho smyslem je propojení migrantů jak navzájem, tak i se „servisními organizacemi“. Jeden z jejich dokumentů uvádí: „Partnerství jsou klíčová – mezi uprchlíky a hostitelskými komunitami, mezi vládami, občanskou společností a soukromým sektorem. Zejména usilujeme o vybudování silných, vícestranných partnerství s technologickým a telekomunikačním sektorem, abychom zajistili, že uprchlíci budou mít z digitální revoluce užitek.“

Tedy, jinými slovy, aby se nám ta invaze lépe organizovala. Aby každý věděl kdy a kam jít, jak se tam dopravit, znal další etapu, kde obdrží vše potřebné a měl kontakty na místní, evropské zrádce a agenty (neziskovky). To kdyby přišel (nedejalláh) do úzkých, nebo měl s něčím problém.

Dalším účelem Connectivity for refugees může být i maskování nákladů a sponzorů „uprchlické“ operace, a to prostřednictvím statisíců drobných anonymních elektronických plateb, které už nikdo neposkládá tak, aby vytvořily celkový obraz. Jak říká další dokument UNHCR: „V utečeneckém táboře Tabareybarey v západní Africe rozdělil UNHCR 2.500 mobilních telefonů uprchlíkům. Používáním bezpečných elektronických plateb – tzv. Mobilních peněz – pomáhá 10.000 mužům, ženám a dětem, kteří uprchli z Mali….“ Takže tu máme anonymní karty a anonymní mobilní telefony k „bezpečným elektronickým platbám“. O tom se žádné mafii ani nesnilo…

Tvrdá realita

Celé to dělá dojem dalšího kamínku do strašivé, postupně se vynořující mozaiky. Do obrazu dlouho skrývaného, ale nyní už neutajitelného plánu na invazi a islamizaci Evropy. I s jeho hlavním cílem – totálním, naprostým zničením bílé rasy. Od prvních náčrtů tzv. Kalergiho plánu s úvahami o „evropském člověku budoucnosti“, jako o míšenci bílé, africké a asijské rasy, jemuž bude vládnout „elita“, přes první konkrétní prováděcí plány (projekt EUROMED, nebo též Barcelonský proces z roku 1995), počítající s dovozem 56 milionů muslimů v letech 2010 a 2050 – až po současný Globální pakt o migraci, přijatý v Marrakéši, který stanovuje (jakoukoli) migraci za základní „lidské právo“.

Zkrátka, po lopatě a natvrdo – toho opáleného Somálského, Eritrejského, nebo jakého migranta, kterého si sem elita EU pozvala, aby tu zavedl islám a oplodnil (ať chtějí nebo nechtějí), vaši dceru a vnučku, tak toho si taky platíte. Z daní. Z příspěvků, co naše země posílá do EU a do organizací OSN. Aby se při tom cítil „důstojně“. Jak uvádí společnost MasterCard….

A nebude tomu jinak, pokud se zavčas neoddělíme od dekadentního, umírajícího a už z velké části islamizovaného Západu. Nebo alespoň nedokážeme všechna ta šílená nařízení, direktivy a směrnice unijního molocha ignorovat, odkládat a bojkotovat, než se zhroutí.